Ivan M. Jirous: Kytičky jsou všude...

středa 6. července 2022

 




Ivan M. Jirous

***


Kytičky jsou všude

všude je plno kytiček

kytičky jsou všude

všude je plno kytiček

a kočiček taky

je všude plno kočiček




(Cit. z: Jirous, Ivan Martin. Magorova krabička. Praha: Maťa, 2021.)




. . .

Lukáš Marvan: Muž zaseknutý ve výtahu

neděle 3. července 2022

Lukáš Marvan (* 1962) je básník, prozaik, editor, dramaturg či mluvčí hasičského sboru. Žil na Srí Lance v budhistickém klášteře, nyní žije v Ústí nad Labem. Vydal devět knih, poslední sbírkou jsou Cestovní básně (Dauphin, 2019). Jeho poezie vyšla ve francouzštině či polštině. Uvedené básně jsou z autorova nedávného období.  


Foto: Honza Walda Valík, Lukáš Marvan čte na večeru Poezie Za školou v červnu 2022 v Praze - Bubenči

 











***


Máme šílenou sousedku

snaží se diktovat co můžeme pěstovat na zahradě

a jak daleko od jejího plotu

který je náš

máme šílenou sousedku

volá mojí ženě a žaluje na mě

protože se mnou nemluví

stěžovala si i dělníkům

co na naší zahradě kopali odpad

že jsem hovado a že mě dá k soudu

když večer dělníci odjížděli

podali mi ruku 

a nabízeli  

že když se jí budu chtít zbavit

mám jim dát vědět






***


Mám polštář s Rumcajsem

mám ho od té doby 

co si Jana myslela že máme svrab

všechno sebrala

do pračky

museli jsme se namazat divnou mastí

úplně všude

najednou jsem měl pocit že mi někdo krade tělo

začal jsem křičet

dodnes mi to vyčítá

málem nám kvůli tomu ulétlo letadlo

do Amsterodamu 

málem jsme se cestou na letiště zabili

nic jsem neměl

ale prý to hezky zmizelo






***


Arnošt prochází zpříma

jarním větrem 

má se setkat se svým nepřítelem

v duchu mu nadává aby měl náskok

co je ve vesmíru

je připraveno

nemá cenu se bát

ale bojí se

naposledy mu řekl

že nenajde ani díru

ve vlastní ženě

jaká bude odveta?

začne ho nepřítel pronásledovat slovy “můžeš mi vysvětlit?”

nebo “baví tě ta práce?”

a Arnošt ví že nepřítel nepotřebuje ani svou ženu ani díru v ní

protože ho baví práce






Antonín se zapomněl odhlásit z trolejbusu


Na co myslel když se ve dveřích

nastavil svět ksichtem jeho ulice

na sluchátka nebo že zase nepotkal?

ji

na řeči prolétávající kolem jeho hlavy i skrz

do kopce bude větší horko?

na co myslel když zapomněl 

přitisknout platební kartu na terminál

Antonín se zapomněl odhlásit z trolejbusu

takže v něm teď někde ve městě pořád jezdí

a myslí na to u okna 

když se na město vyčítavě dívá






Tajná likvidace 


Šok z probuzení

je vždycky smrtelný

v tom snu se mi chtělo spát

jako v ostatních

ale dveře pokoje se nedaly dovřít

jako v ostatních

pak jsem zjistil 

jako v ostatních

že postel stojí na Staroměstském Náměstí

do kterého svítí slunce

jako v ostatních

říkám

chce se mi spát

nešlo by aspoň zhasnout to slunce?

jako v ostatních

hledáme vypínač

vypadá jako věšák na utěrky

a co chvíli ze stěny mizí

nedokážu ho chytit 

ani chňapkou z kuny

jako v ostatních






***


Paní se zvolna kymácí

za neustálého telefonování

kymácí se a bude padat

ale ten hovor tu pořád je

jako měsíc ve dne

jako let vzhůru padajícím sněhem

paní ho nikdy neukončí

aby ji udržel v tomhle světě

který už několikrát nechtíc opustila

se zavěšeným telefonem v ruce






Podezření na mrtvého muže v bytě


Už několik dní 

má Marie podezření

že tam někde v tmavých koutech bytu

v jeho hlubinách

leží mrtvý muž a svíjí se

jak ho smrt bolí

už několik dní šátrá Marie smetákem

kam až dosáhne

a pořád jen pavučiny prach

stočený do chuchvalců

občas žhavé uhlíky

Marie se nenechává zmást

je tu 

někde tu musí být

takhle do vnitřku slepých pokojů

přitahují sluneční paprsky

jen mrtví

Marie to světlo nenávidí

strhává jí věrné slzy s tváří

jako vítr za volantem sportovního vozu

už několik dní Marie ví

že má v bytě mrtvého muže

už několikrát spolu mluvili očima

ale je pořád velmi plachý






Muž zaseknutý ve výtahu


Pozorovali požár bytu přes ulici

a pokuřovali

běž se vyčůrat

rád celé noci

trsám na bendžo

na které neumím

s partou démonů

dokouřili a teď pozorují

rozebírání konstrukce a dohašování

všichni jsou mnohem lepší muzikanti než já

nevím proč mě nechávají s nimi hrát

a taky už by mělo svítat

jenže komu






Se mnou se nebavte


Holky s kterými jsem chodil

by neměly zveřejňovat 

své aktuální fotky

pomalu bych měl balit

na těch fotkách je to vidět

už jdu 

zbyly tu jen potrhané

pomatené sny

zoufale

v nich myslím na jiskru s oknem uvnitř

kde se s námi děje tolik věcí

chytit ji a utíkat s ní

mačkat v dlani stále dokola

a cítit

jak se propaluje ven do větru

tvoje ruce mě nedrží 






Malý mystický slovník naučný


Šel jsem si pro Viagru

možná už ji potřebuju

ale s tebou 

ji potřebuju

kdybych měl slabé srdce

byla by to elegantní sebevražda nebo eutanazie

já ale nemám slabé srdce

takže je to na hovno

kdyby’s tohle četla

tak mě zabiješ

a možná už mi fakt nestojí

právě teď určitě ne




. . .

Ivan Motýl: Špajzka

středa 29. června 2022














Ivan Motýl

Špajzka


na odsun tebou připravený


kdysi tu musela být špajzka

že ale měla zatracený německý původ

zkaženou játru a moučné červy

nechal jenom tmu za kuchyní

při každé návštěvě nervy si do ní hosté balí

plášťové povětšinou a na rozestlaných matracích

metaná s dopisy daleko za koncertní křídlo

kdyby vůbec bylo a kdyby smetana

uviděl jeho klapky

přidávající se za obálky v houfu


stojím tu ožralý ve tmě a asi se dívám do špajzky




(Cit. z: Motýl, Ivan. Špajzka. In: V srdci Černého pavouka: ostravská literární
a umělecká scéna 90. let. Milan Kozelka (ed.). Olomouc: Votobia, 2000.)




. . .

Timotej Mara: Fragmenty z Hostimilovy kroniky

neděle 26. června 2022

Timotej Mara je kronikář, příležitostný básník, ale hlavně bibliofil. Datum ani místo jeho narození nejsou přesně známy, ale s největší pravděpodobností se narodil někdy v druhé polovině 70. let 20. století. Prý pocházel z rusínské pravoslavné enklávy žijící někde poblíž Podkarpatské Rusi. Někteří badatelé ale nevylučují ani možnost, že šlo o zatoulaného potomka haličských židů. Přes patnáct let žil v Brně, kde jeho cesty a osudy na nějakou dobu zkřížil i polomýtický čajobar Hostimil. Návštěvníci tohoto podniku se ale neumí přesně shodnout na tom, jaká byla jeho fyzická podoba. Žádná fotografie či portrét se zatím, žel, nenašly. Momentálně se jeho stopa ztrácí někde poblíž hranic s Polskem.


Hostimil je brněnská kultovní čajovna ve sklepení, která se s příchodem noci mění na hospodu, v níž volné chvíle tráví jak místní lůza, tak i studenti z blízké filozofické fakulty a fakulty umění. Kronikář Timotej Mara není ani tak autorem, jako spíše přímým účastníkem různých situací, které zaznamenal a následně nalámal do veršů. Publikaci Fragmenty z Hostimilovy kroniky vydalo nakladatelství Ears&Wind Records v roce 2020.














***


V Hosťákovi učí Štiler barmanku vázat dračí smyčku 

nejsem schopen posoudit jak jim ty uzly jdou 


já jdu totiž ve svých vlastních smyčkách 


Čekám na své malé pomalé a říkám si že je to pořád lepší 

než čekat na svou malou a pomalou smyčku 


Zaplatím? Jednou určitě… za všechny! 


(25. 6. 2018)





*** 


Vše je v pořádku

je brzká páteční noc 


Večer to tady ale bude 

určitě úplně jinak… 


Všichni tady věříme tomu 

že jdem vstříc večeru 


Každý nedopitý drink

je totiž malou vírou pijáka 


Je to nálož 

výbuch na který Hostimil nedočkavě čeká 


A pak? 

Pak se už jenom zavře 


Z žádné jiné hospody neutíká barmanka 

na rozjezd tak rychle! 


(29. 6. 2018)





*** 


Všichni tady vypadají spokojeně 

i když se baví o smrti své kamarádky ze školy 


Holka která už není… 

sama se tak rozhodla 

tak co? 


Štiler tady za ni odlívá vodku do popelníku 

nikdo ji nepomlouvá 

ani nebrečí 


Všichni poctivě chlastají svá piva 

„Taková pěkná holka… i když lesba“ – řekl někdo 


Pořád se pije na zdraví… 


(15. 7. 2018)





*** 


Zbylo nás tady jenom pár 

konec večírku 


Domácí ovčí sýr 

a pár piv… 


Martin je v těžké pohodě 

pijeme po zavíračce 


Hraje heavy metal 

který nikdo neposlouchá… 


Heavy metal je heavy metal 

ale pivo je pivo! 


Zatím to nikomu nevadí 

zatím… pijeme 


Už se to ale posralo! 

začalo hrát reggae… 


(1. 8. 2018)





*** 


Vyhrává ten který odchází z Hostimila poslední 

nebo ten který přichází až po něm? 


Vyhrává ten který dopíjí v Hostimilovi poslední 

nebo ten který dopíjí až po něm? 


Říkejme tomu třeba Štilerova dilemata 

nebo Hostimilův princip neurčitosti 


(5. 9. 2018)





 

*** 


Dnes jsem tady dočetl Faktótum od Bukowského 

a na ratanové židli jsem si na chvíli zdřímnul 


Oboje „mělo své kouzlo“ jak by řekla moje bývalka 

která ale nikdy to pravé kouzlo Hostimila nepoznala 


Když jsem tu začal chodit na malé pomalé 

chodila už s někým větším a rychlejším 


Hotovo 

Šlus… 


(8. 9. 2018) 






*** 


Péťa a dva ožralové za barem… 

jeden z nich vytáhl z kalhot čuráka

a trapnou chvíli s ním mával 


Snad oba brzo vypadnou 

a v Hosťákovi to bude zas a jenom 

o pivní něze 


Před námi Vánoce 

přejte si něco… 


„Všechno špatně!“ řekl ten 

co mával za barem svým čurákem 


(9. 12. 2018)





*** 


Půl hodiny diskuse o štěstí a umělé inteligenci 

zatímco si dívka vedle svlékla podprsenku 


Teď fackuje jednoho Slováka 

jednou je to málo 

jednou je to moc 


Ví ale někdo kde je ten střed? 


Dokud je to hra tak to všechny baví 


Ale víme kde je ta hranice mezi slastí a bolestí? 


Život nejsou šachy 

Život je jinde 


Ale kde kurva je!? 


(14. 4. 2019)





*** 


Nový barman za barem… 

a taky nějaká partička studentů fi losofie 

se baví o pivu a o zítřejší přednášce z logiky 


Piva je tu (zatím) dost 

jen té logiky je poskrovnu 


České do píče se tu střídá 

se slovenským do piči – zkrátka 

filosofická diskuse v Hosťákovi 


O dnešním vítězství nad fašismem zatím ani ň 

kurva! 


Nový barman střízlivě konstatuje: 

„Poslal bych vás všechny do piče!“ 


(9. 5. 2019)





*** 


Krásná Italka Eli má svoji první noční směnu 

čepuje piva 

rozdává úsměvy 


a další piva 

a další úsměvy 

a hudba hraje z džúboksu 


Eli čepuje další piva 

a přes bar říká ožralovi že je z Udine 


„Údy, ne!?“ nechápavě kroutí hlavou zaskočený ožrala 


(24. 8. 2019)



  

. . .

Jana Orlová: ...ať je zábava

středa 22. června 2022













Jana Orlová

***


Načurej mi do pusy, miláčku

ať je zábava


Nechci pracovat

Nechci přemýšlet


Načurej mi do pusy, miláčku

za pracovním stolem




(Cit. z: Orlová, Jana. Neutečeš. Brno: Větrné mlýny, 2022)







. . .