Anatol Svahilec (* 1994) je jednou z hvězd současné české slam poetry. Po maturitě na Masarykově gymnáziu v Plzni krátce pracoval jako námezdní dělník a obchodní příručí. Do slam poetry vstoupil roku 2014, v témže roce získal titul mistra republiky, což se mu znovu už nikdy nepovedlo. Své jevištní počínání zařazuje na pomezí poezie, fyzického divadla, tance sv. Víta a sokolské cvičenecké sestavy. Objevil obsesivní zálibu v rozsévání žánru po regionech a postupně našel drzost k sólovým slamovým blokům.
Tvoří pevné neimprovizované slamové texty. V roce 2014 realizoval vlastní návrh typu divadelní scény, tzv. „divadelní panoptikon“, v prostorách husitské modlitebny s názvem Panoptikon Barikáda na Žižkově, ve kterém účinkoval v mystifikačním projektu maďarského souboru nového cirkusu Körforgalom Színház (v překladu „Divadlo Kruhový objezd“). Svou slamovou tvorbu prezentoval mj. v Německu, Polsku, Maďarsku, Belgii, Estonsku, Kanadě, USA nebo v Ghaně.
Samonákladem vydal roku 2016 autorský debutový sborník Emu mele maso, v roce 2018 vyšla již oficiálně sbírka Přece se to nevyhodí, na září 2020 je připravován třetí slamový sborník Motorové sáně, ze kterého jsou i tyto ukázky. Anatol Svahilec také přispívá do magazínu Legalizace a je nadšený wikipedista (cca 590 článků).
Hospodářská poezie
Och, česká krajina,
nádherná, ne jiná,
sluníčkem sluněná,
slůneček slůně má,
půjdeme s náladou
zahradou faunatou
s mámou s tátou
divák a Anatol
s poémou narativou
za zmrzlinou
vdál.
Napřed jen maličko,
jak svítí sluníčko,
zmrzlina odtéká,
zprvu je na trenkách,
obtéká člověka,
po holkách holenkách,
a potom zmrzlina,
ta cukerná špína,
odtéká k tuleňům,
tuleni nelení,
sepíšou hlášení,
zřízenec zcepení,
zcepení jak Lenin,
návštěvu vyhodí,
vstupenky nevrátí,
s zahradou loučení,
tuleni spokojení,
s košťátky sanují
bazénku zhnojení
– och česká krajino,
zpět k tobě utíkám,
podlézt Ti básničkou,
- solidní kravinou,
jsi mojí otčinou,
jsi mojí maminou,
z Aše po Karvinou
prochodit chci si Tě,
chci si Tě prošmejdit,
zšlapat a zlustrovat
má zlatá zemičko,
vždyť stejné meníčko
v každičké hospůdce,
v každé vsi, v oáze,
výletník upřímný, dotěrný, vychcaný
vyžebrá v chřtán!
Bříško však zaškrundá,
šenkýři lakotní,
skývu ti nepustí,
šenkýři zkurvení,
žaloudku soužení
– žaloudek: nesprostý,
žaloudek - roběte,
ale co s obědem
co my s ním provedem
kde sousta nakradem
i pouhý suchárek
byl by gastrodiadém:
osůbko spořivá,
neboj se ničeho,
pilně jen roztáčej
mentální kolíska,
ať nápad odkopeš
– nápad se odkrývá,
kde poživatelná
skýva je
– zaplesáš:
vydejse do lesů!
Žrasa se namlsat,
sníst i to, co chce sát,
jezevca například
vytáhni z seschlých klád,
to nejlíp na jaře,
v létě však v opaře
vlahém či ve výhni
proměň se v houbaře!
Houbař je sympaťák,
nej klaďas v přírodě,
co v košík nevměstná,
to nechá v pohodě
dál ležet v kapradí
- pařezy například,
zkoušel je vyviklat,
z hlíničky vyšťorat,
v košíček nakrouhat,
košíček nestačil,
houbařík ostrouhal.
Zpruzený mužíček
nesnáší košíček
z proutění pletený,
hází jej o stěny
stromnaté květeny,
lesík jej vytáčí,
hle – stopy po pláči,
rači by jinačím
způsobem posvačil,
než bloumat po houbách,
mužíček koše vrah,
cloumá s ním do houští,
z ruky jej nepouští, setr-
vačností letí i s košíkem
v keř.
Dost už ran solení,
s košíkem smíření,
omluvy, prosení,
koš od hub slídiče
dostává s pardonem
dárkový košíček,
a teď chlap stoicky
se dvema kosicky
brodí se dál hvozdem,
nad zmijí,
pod drozdem,
rozvetlým dnem.
!!!Enemže!!!
Z hvozdu ven
hrůza jen,
perspektiva děsivá,
indika x sativa,
ať hulíš co hulíš,
oči jak tykvice jak pumlíč vykulíš
– z čertova osiva
kam se jen podíváš
řepka se rozlila,
žlutého pletiva
jak fleků od piva
na vrchu přediva
co v knajpě zafluslé
stolečky odívá.
Jako s tím ubrusem,
leží hnus za hnusem,
když z výšky posedu,
zří monokultůry
náš houbař samotář,
jen cedí „Do háje…“,
u lesa okraje
olejka
všude
ční.
Mykolog-trosečník z posledních sil
bere si své dva košíčky,
s sveřepostí v očích
z posedu seskočí.
Košíčkům polibky
– naděje kolíbky!,
i s vlastností letu zoufalé slípky
za pomocí šipky
se do řepky vmátoří.
S porostem bojuje:
ách, í, ó, ou, ú, jé,
rve se, neboduje,
vpleten, leč zápasí
– co by dal za klasy,
řepka jak klobásy,
tuhá a mastná až srdéčko zazvrací,
košíčky potratil,
zbyla jen rybička,
malinká kudlička,
dřív nástroj zápasu
– teď vbodlá do líčka.
Houbař už netroufá
naději vydoufat,
hrobeček v ornici
prosí si vyhloubit,
navrch dát hříbeček,
vytrousit a nech být.
Co to však, Ježíšku,
noří se z remíšku,
jak přímku kokainu,
sdruženi v lajnu
stádečko sežvýká
plechových kombajnů.
Kombajn je nebojsa,
kombajn je hrdina,
ten umí všechno sát,
lhostejná dřevina,
vepř nebo konina
– co cestu protíná,
stráví a sežvýká,
z balíku klína pak
vytlačí balíka.
Balíka s řepkou
jak balíka s blatouchem,
s jelení lebkou
nebo s živým kolouchem,
se syslem, s hrabošem,
chtěli by kámoše
– bude to houbař, že?
Kombajn má v malíku,
houbař je v balíku,
k valníku daleko,
zdrápaný má dekolt,
kombajny odjíždí,
den už se zhasíná,
houbař jen potají
tiše se proklíná,
že i když domovská,
přesto tak zločinná,
pro oči svačina
jest česká krajina.
Anketní otázka:
Myslíte, že s houbařstvím má v dnešní době smysl vůbec začínat?
Slogslam
Máslo patří do ledničky.
V levé šupně čisté lžičky
a ve špajzu nový smeták.
Zdarma lístky na Hamleta.
Nikdy žádný polský květák.
Ten správný je mletý kopr.
Místo JARu Mistr Proper.
Čaj z lípy na nohu chromou.
Za šťastný a bezpečný domov.
Hlásím válku levné práci!
Stejná pohlaví na matraci!
Písně jen za čtyři doby –
Šetrností za blahobyt!
Radši nechme vstoupit slony,
Nežli nás do eurozóny.
K novým botám jedny staré.
Víc klaunů do drůbežáren!
A šéfem, kdo je trestně stíhám.
Objev roku? Karel Plíhal!
Všichni už se na to klepem,
Až nám tady bude lépe!
Policisty vybavíme dláty!
Lvům v ZOO 13. platy!
Chcát na obilí, když je sucho!
A v librách vyplacenej důchod!
Více filmů s Janem Třískou!
Státní hymna v rytmu disco!
Exhumujme F. X. Šaldu!
Školky zřídit z McDonaldů!
Zbavme Česko mlsných hyen –
Znárodněme pizzérie!
Z mosteckých dolů mít národní parky!
Vozit do Guineje teplé škvarky!
Dávky jen těm, co doma maj kroj, dál
mít nádraží Siegmunda,
do čítanek sinusoida!
Jaderný odpad zašít v Aši!
Ať pan arcibiskup Duka
pro nás vzkřísí Petra Muka!
Požadujem postavit
klouzačku z Přerova do Ostravy!
Dvě morčata vodečíst z daní!
Každý únor vinobraní!
Mák místo hrachu, vaříš-li šoulet!
A cikánům řezat koule!
Turisti musí pochopit,
že pro všechny sou Příkopy!
Kojencům srbskou vlajku do klopy!
Do těsta na chléb míchat konopí!
A celý národ vyklopit
do sjednocené Evropy!
Bauxit těžit, až uzraje!
Přesun Zlína do Ústeckého kraje!
V olympijské výpravě i starci!
Mateřskou platit ve vánočních dárcích!
Zmrzlinářům více peněz,
více peněz vlastní ženě,
Šebestovejm, Machům víc prachů,
do všech funkcí mýho bráchu,
prosazuji změnu změny,
do volební urny – penis!
Tur domácí ať je chráněn!
Do všech rodin motorové sáně!
A po ulicích běhat s kvérem,
řídit zas opačnym směrem,
voskovky před plnícim perem
a v všech rádiích Pepíček Melén.
Máš klíče v kapse? Víme v které!
Nemáš partaj? My tě berem!
Tak nebuď voleb sabotérem,
páč největším pozérem je ten,
kdo si nevybere!
Všichni stejný role herec!
Či nestěžuj si,
když tě sere…
Že Felix Holzmann
premiérem!!!
Motorové sáně
Taky každá osoba
by se dnešního světa bála,
vždyť problémů dnes
nepřeberná škála!
Stres ti nepřestává svištit
po pracovišti,
stejně tak se mu neschováš
cestou do útrob domova,
v zádech jako zaražená píka,
stále se s něčím potýkat,
každý tíhou osudu je sražen
před nekonečnem překážek.
Prostého to smrtelníka,
dřív než nadobro zavře svá víka
blíž k mlžnému datu smrti
nepříjemnost za nepříjemností drtí
a jak se mít líp,
no…
Mít moře času,
nejen Lipno,
k sváče,
k véči k
aši vtipnou,
nic neřešit a prostě
vypnout.
Teď si nejeden z vás říká:
to by chtělo pomocníka,
nějakého,
co moc nenaříká
a od tíhy existence vám ulehčí
– lopatkou z okapu vybere mech
či
zléčí závislost na heroinu,
jater rakovinu,
popraskanou sklovinu,
inu…
Vím,
kde se takový dá sehnat
a můžu za vás ztratit slinu,
páč z pultů mizí rychleji,
než v Minsku banán,
příští várka?
Předem vyprodaná!
Nezáviďte ženské,
zlostné brundibáry
– když,
keramické zdobení,
sám vkus,
ladné tvary,
chemlonový potah s portrétem
Karla Gotta,
chromované prvky
a madla z nerza,
no a co do funkčnosti,
předmět univerzál!
Už slyším to:
blázníš chlape,
krek doma vaříš si ve vaně!
Ten zázrak,
hned vám prozradím,
jsou totiž
motorové sáně!!!
Ale to byl pohled!!!
…jako vyplašený daněk,
no slyšel si mě správně
– motorové sáně!
Tří až osmitaktní pohon,
sáně vybavené dieslem,
na tom ujedeš horské službě,
i před jilemnickým fízlem,
a ještě tě po cestě vyléčí z toho,
že seš dysleks.
Sbor strojařů a lékárníků
spolu svorně kýve:
sáně plní svět jen
pozitivním vlivem,
garance,
že ať máš jakýkoliv problém,
máš motorové sáně,
tudíž bude všechno dobré:
že třeba tvý děti
vypadaj tak trochu
ušmudlaně?
Však na to je snadná pomoc
– motorové sáně!
Rodičovství,
těžká dřina,
jako řídit ceppelína,
a kdo by bral čas
svou haldu robat
jednou za čas osprchovat,
tak dřív než se děckám
od mouru
zasedimentují dolíčky,
motorové sáně
je vezmou jednou za rok do myčky!
Na koženkovém gauči
fleky po smetaně?
Přesně vim, co potřebuješ
– motorové sáně!
Pohonových pásů
lze použít jako brusu.
S tim můžeš čistit lavičky
nebo čalouň z autobusu,
pro venkovany:
o běžící pás
lze dobře říznout husu
a když rty dáš k výfuku,
tak ti ty sáně daj i pusu!
Čili možno doporučit
třeba jednočlenným párům,
pásy samozřejmě v ceně,
levý Goodyear,
pravý Barum.
Že doma máš bordel
jak Tatar vod Kubáně?
No co bych to říkal třikrát
– motorové sáně!
Tobě to celkem vyhovuje,
ale maminku to sere.
Sáně stanou se
kompaktním buldozerem,
tak pozor,
ať ti při práci nepřejedou nohu!
V pokoji stvoří čtyři hromádky,
každou
v
jednom
rohu.
Že přespříliš vysoké
máš letos platit daně? ¨
…já se nechci vopakovat
- motorové sáně!
K koupi zdarma členství
v Spolku pro lyžařské kotvy
a sáně si přepíšeš
na daňovej odpis.
Strýc v urnu se sesypal,
smutno je tetě Stáně?
Vím, co pro ni na MDŽ
– motorové sáně!
Sáně bytem krouží,
zní to,
jak když strýček dřímal.
Trochu škrábou parkety,
ale teta se má zas príma.
Nad skleníkem ředkviček
Ti krouží smutné káně?!
Jen nedělej natvrdlýho
– motorové sáně!!!
V saních vestavěná kulovnice
půlpalcové ráže
a vycpaninu dáš si
nad dveře vod garáže.
Však koukni,
kolik je tu migrantů,
dnes žádoucí sou zbraně…
Českou zemi,
domov můj,
už chrání motorové sáně.
Vždyť i sám pan prezident
na konferenci v Astaně
smluvil mamutí odbyt
pro motorové sáně.
Motorové sáně nemáš
– nevíš, co je krása,
české motorové sáně,
produkt značky Klasa!
V provedení pro vegany,
i s obsahem biomasa.
Jako dar je ocení nevěsta i ženich,
motorové sáně ve všech provedeních:
s pohonem na všechny čtyři,
s pancéřovými štíty,
s portrétem Vladimíra Špidly,
anebo rovnou s Hello Kitty!
Aby soused přes plot nezáviděl,
pořiďte si také
motorové sáně
s kamuflážním lakem!
Dále airbag,
saňorádio,
přídavná plátěná stříška…
A když si je nekoupíš,
tak přijdou vod Ježíška!
Anebo vod Dědy Mráze,
když zrovna nebydlíš v Praze…
Pořiď si motorové sáně,
uvidíš, vůbec nejsou špatné,
a každý měsíc nové sáně,
šetřte na předplatném,
že nebudeš mít čas to vybírat ze schráněk,
anebo si jednoduše zvětš
mezi prahem škvírku
a sáně ti domů začnou jezdit
samy
na dobírku!
Kartu vyliž si,
chytrej mobile,
zde nové perpetuum mobile,
vždyť díky nim na Slovensku
pôl štátu ráno vstaně…
Páč maj vestavěnej budík
– motorové sáně!
A že stále nepřišly?
…neztratí co nemá,
což, ta-
hle česká pošta.
Nicméně díky nim peníze skrovné
ušetříš za poštové,
neb i když listonoš-gauner
je v Kosovu bokem střelí,
díky vestavěnému kompjůtru
sáně zpět najdou cestu k majiteli!
Tak jezděme,
jak zjednaní,
teda do chvíle,
než se někdo zraní,
do kopců i do strání
na motorových saních,
a lidem na horách zkurvit plíce,
ať je maj zkurvený
jak všude jinde v republice!
„Pravdu a lásku prosadí
jen motorové sáně.“
Zdraví vás
korespondenčně z báně
odevzdaně
Váš Ferdinand
Vaněk.
Tak kristepane,
motorové sáně,
hlavně neprohlupte
a všichni si je kupte,
nesmíš mít zákaznickou ambici
velkou jako hobit,
ať si jich prodá ještě víc,
než jich kdy půjde do výroby!
A že už tě to tu nebaví?
Běž si,
tady nejseš v kleci,
jen na regulérní akci
předváděcí,
čili já vam teďka předvedu
ty motorový sáně,
vony už tu sou s náma,
ale tam,
na druhý straně,
kdybyste šli timhle směrem
a pak vlevo,
jak je výtah,
ale vytáhnout je sem nemůžu,
páč to by byla rekvizita
a to ve slamu používat nesmíme.
Čili nic neukazovat
a jenom se předvádět,
stejně jak to dělá Travolta
celou dobu v Pomádě,
nicméně vám garantuju,
že tuhle místnost nikdo neopustí,
dokud si je nekoupí i támhleten dědek v rohu,
co je z Ústí.
Už se z portmonky zvedni,
chlape, seš poslední!
Jo, a prosim vás,
stran závad:
špatně zvládaj zimy tuhé,
čili nestartovat v lednu,
nebo za polárním kruhem,
a to platí pro ten severní,
ale radši ani na tom
druhém.
