Výjimečná situace, výjimečný rozsah, výjimečná plejáda autorů. Všichni aktuální. Nedělní chvilka poezie oslovila české a slovenské básnířky a básníky, zda nemají texty k současné krizi spojené se šířením koronaviru. Věděli jsme, že mají, bylo to zřejmé třeba ze sociálních sítí. I ze znalosti, že výrazné společenské okamžiky se vždycky odrážejí v umění včetně poezie. Troufáme si říci, že tento blok básní je svým rozsahem jedinečná antologie. Ještě k tomu antologie teprve započatá, antologie, o které nevíme kdy a jak skončí. Jsme také připraveni v ní pokračovat.
Samozřejmě, že s aktuální poezií je vždycky problém. K tomu uprostřed příběhu s koronavirem. Ovšem nejenom množství textů, ale i jejich síla, svědčí o tom, že i na literární scéně stejně jako v celé společnosti se děje něco, co naše další dny, měsíce i roky výrazně ovlivní.
Oslovili jsme hlavně básnířky a básníky, kteří už Nedělní chvilkou poezieCZ prošli. Někteří z nich zase oslovili okruhy svých uměleckých přátel, takto se výzva šířila. Někdo odpověděl, poslal báseň, někdo ne. Někteří věhlasní básníci zvolili raději pseudonym, hodně jich přidalo k básním datum. S aktuální poezií je vždycky problém...
Někteří autoři sestavili přímo tematické bloky. Až na jednu výjimku jsme básně nechali vždy u sebe a v pořadí určené autorem. Někdy měly i své názvy, jako třeba Koronapoetické literární variace Dominika Bárta či Romavir (Mezi Římem a Prahou, 3.–12. březen 2020) Miloše Doležala, který se osobně ocitl na této tolik nyní "frekventované" trase. Tou jedinou výjimkou jsou fotografie s básněmi od Davida Macháčka, které jsme rozprostřeli z grafického důvodu. Ještě je třeba dodat, že v titulku jsme použili část textu umělkyně Martiny Malinové vystupující také pod názvem Potmě.
Zde uvedené autory nespojuje poetika, názor či cokoli jiného kromě tématu. Některé texty vznikly jako facebookové statusy, jiné byly původně SMS zprávami či emaily, většina z nich samozřejmě přišla na svět primárně jako básně. Mají různé formy i různou vážnost. Ale nejsou to jen texty. Básnířka Alex Maria Ferynů s Kateřinou Matuštíkovou a Lucií Kramárovou zaslaly například zvukovou koláž, kterou najdete zde: https://soundcloud.com/axis_notyourfuckdoll/a-x-i-s-pucik-the-last-of-us. Básník, hudebník a výtvarník Aleš Kauer zase tohle hudební video, kde zpracoval báseň výše zmíněné básnířky A. M. Ferynů: https://youtu.be/Qyk3wi_TRcw.
V ediční poznámce k uveřejněným básním je třeba říci, že příspěvky měly uzávěrku k půlnoci 18. března 2020. Pokud chcete přispět do dalšího bloku, který se bude tomuto tématu věnovat, napište nám - pokud nemáte přímo kontakt na některého z našich editorů - zprávu přes facebookovou stránku Nedělní chvilky poezieCZ (https://www.facebook.com/nedelnichvilkapoezie/). Zda další blok na téma koronavirus bude, kdy a v jakém rozsahu, necháváme otevřené. Také nás můžete sledovat na našem Instagramu, kde vždy s předstihem uvádíme ukázky z toho, co vydáme v neděli (https://www.instagram.com/nedelnichvilkapoezie/). Náš hashtag pro tuto poezii dále bude #koronapoezie.
Jedinečný blok básní jsme se rozhodli doplnit i pro tuto příležitost vzniklou originální grafikou Barbory Klimszové. Bude doprovázet i případné další bloky Nedělní chvilky poezieCZ věnované koronapoezii.
(Foto: KLIMSZ)
Miloš Doležal
Romavir III.
Svět panikaří
sklípky plic
se škvaří
a tady
na hřbitově
v chladném stínu Cestiově
signori kocouři
zůstávají dál ve svém klidném nadhledu
meditující
tajní vládci Říma.
To se tu básníkům spí
(Keats Shelley Corso)
když jsou jejich duše hlídány
kočičáky
(zařiďte prosím, aby i na můj venkovský
rov
někdy přišel
kocour).
Miloš Doležal
Romavir V.
Vivat Roma!
...kdy žlutí papouškové létají pod okny
Tomáši Mazalovi
Opile
přilétám na hranu fontánky
chci se předklonit a napít zobáčkem útlým
a hle, zavrávorám a pomalu pře-pa-dám
úplně lehce přepadnu
do studeného jezírka.
Táák, zatřepu se, jsem vykoupán
a chráněn od virů
přeju: miru mir!
Jsem papouch či krokodýl?
Miloš Doležal
Romavir VII.
Jak jsem se stal diplomatem?
Vezl jsem depeše
pro agenta Bureše.
Vezl jsem Mussoliniho ruku
pro pastýře Duku.
A co dětem a dear ženě?
Vir a pelmeně.
Miloš Doležal
Romavir VIII.
Po příletu
do korona protektorátu
v karanténě
v Prague
za katrem:
sám sobě
vězněm
i bachařem.
Za časů
lágrování státu
uzavřem
vše uzavřem
do sebe se uzavřem.
Anna Beata Háblová
Mě taky
Sbíhám se v konceptu světa
kde slovo mí tú označuje všechno
co je ohroženo
Mluv o konkrétních lidech
vydechujících cé ó dvě
o haldách stromů s otevřenými kmeny
nebo je přezdívej bezvětřím v zátylku
Všechny možnosti jsou stále čerstvě natřené
Vyjdeš z domu a spolkne tě korona
Anna Beata Háblová
Zrušené lety
Věci se mění, to je jediná jistota
tác s použitým nádobím vracejte k okénku
až příště přijdu, přestaneme kupovat a jíst
na náušnici oblohy cvrčci odehrají zápas
Už se mi nechce experimentovat v dýchání
zeptej se pěšáka na šachovnici
jak se dostat na druhou stranu pole
Když jsem byl kámen, věnoval jsem se krajině
když jsem byl v karanténě, všechno jsem vnímal
Anna Beata Háblová
Čekám
Ležím na zádech jako nedočtená kniha
Nikam dnes
U stánku na pivo a párek
ani kostel ani tramvaj
Neumírali jsme navenek
neumřeme ani uvnitř
Jaro a viry nikdo nezastaví
chtě nechtě tomu musím dát lajk
Anna Beata Háblová
Katastrofy
Copak takové pandemie a mory
katastrofy se dějí jen v našem domě
Pozorujeme kolemjdoucí okrajem okna
opatrně abychom viděli jejich rozžvýkaný krok
ale oni aby nezahlédli oschlé slzy parapetu
I tobě se zabarví tma do ruda
když nechám foukat vítr do hlíny
Ale jak tomu zabránit když bolest je bůh
který se prohlíží v odvrácené straně zrcadla
Anna Beata Háblová
Story of
Příběh má lidstvo v hrtanu
dáví se s ní ve všech dílech
i v samotném závěru navzdory
veselé travičce, magickým houbičkám
a jiným zatemňujícím pamlskům
Jsme román, který se boří ze zásady
Nálepka je to líbivá a pořádně drží
jako nahá dlažba a na ní listí
Jan Spěváček
Noste prosím roušky
/Kenu Daneykovi/
Každé trochu slušné křídlo
proměňuje se na hráče o holý
život, stavá se z něho nouzový
stay-at-home defenseman;
helmy tak přicházejí o smysl,
z prastarých bitev jsou úklony,
něžná gesta, soucitno v očích
a beze slov hovořící roušky.
David Macháček
2020/03/16
Láska jde spát, nemá to cenu
Srdce mají dnes karanténu
(Praha)
Dominik Želinský
Prežijú len najlepší
horší ľudia nadávajú Židom
lepší Rusom
a najlepší tým
ktorí nedodržiavajú bezpečnostné pravidlá
nenosia rúško
chodia do práce
hovoria koronavírus namiesto
covid-19
najlepší ľudia
vedia vytiahnuť z klobúka
umelecké dielo o epidémii covid-19
píšu si denník
a neustále na facebooku upozorňujú
na vážnosť situácie
najlepší ľudia vedia
že ideme talianskou cestou
politici ktorých nemáme radi zlyhali
možnosť katastrofy
v srdciach zalátala dieru
po pokazených voľbách
sledujú bystrými očami
ktoré sa neškolili zbytočne
ako si ostatní kašlú do dlane
zatiaľ čo stoja v rade na lyžiarskom svahu
dychtiví po poslednom zjazde
a absolútne nezvládajú
pravidlá pandémie
Dominik Želinský
9. deň karantény
vletel oknom čmeliak
bol to tučný, vypasený čmeliak
s hebkými chĺpkami
nožičkami zababranými od peľu
najprv nervózne poletoval
z jednej strany izby na druhú
kým sa neupokojil
a neposadil sa na okenicu
pozoroval som ho hodiny
ako sa opatrne prechádza
natriasa
občas zatrepal krídlami
vzniesol sa do vzduchu
a preletel sa niekam inam
keď som sa na desiaty deň zobudil
čmeliak tu už nebol
odletel otvoreným oknom
do prázdneho mesta
často na neho myslím
parádny čmeliak
Dominik Želinský
Môj čistotný priateľ
S hrôzou sa díval na moje návyky
na to ako si potriasam s cudzími sa dotýkam
na to ako neumývam
vravel
prosimťa aspoň si to umy
a ja som bola rozšafná a neopatrná
dnes je môj čistotný priateľ konečne spokojný
sedí v obývačke pred zapnutým televízorom
a sleduje svoj obľúbený program
keď prinesú nové potraviny
všetky ich umyjem
a prídem mu ich ukázať
ani sa nepohne
ani nedá najavo
len sa nebadane usmeje
viem že je hrdý
a ďalej sleduje svoj program
zatiaľ čo ho holím
a láskyplne umývam
aby mi vydržal
Dominik Želinský
Radostne
S dobrým pocitom v srdci
[nahlasujem nezodpovedných]
ktorí sa vrátili, nezostali
[a takto ohrozili]
všetko čo robím
robím starostlivo a s láskou
s láskou pečiem
s láskou varím
s láskou a starostlivosťou
[nahlasujem porušenie verejného poriadku]
Dominik Želinský
Otázky na telo
drahý Mladý Libertarián
vnímam a cítim palčivé otázky
s ktorými sa obraciaš
odpoviem formou otvoreného listu
aby z múdrosti mojich slov
mohli čerpať iní
pýtaš sa
akú maržu je morálne pýtať si za rúško v čase krízy?
odpoviem Ti kóanom:
ak dvaja mladí kráčajú
po tej istej ceste
a zmokne iba jeden
kam sa podel sladký jarný dážď?
vravíš
som spravodlivý ak ponúkam susedom
dovoz jedla dronom za drobný poplatok?
odpoviem Ti príbehom
v ktorom Rothbard ako malý chlapec
zodvihol zo zeme mincu
a tá minca mu darovala tri priania
pýtaš sa
vrazil som všetky prachy do Bitcoinu
čo mám robiť teraz?
a ja ti vravím
že múdrosť hľadaj v mlčaní
Jan Žamboch
2084
Miláčku můj dezinfikovanej, dlouho jsme se neviděli, zapni si prosím někdy skype a sundej roušku, chci vidět aspoň chvíli tvý krásný rty. Děda mi vyprávěl, že dřív se lidi ještě mohli líbat přímo, víš, dotýkat pusama...dokonce jazykem navzájem... To je šílený a nebezpečný... On mi tvrdí, že se dřív říkalo...ah ty máš tak sladké rty... Nevěřím mu. Sladký rty? Leda že by sis dala nějaký zákusek. No a taky mi vyprávěl, že dřív lidi chodili na koncerty za jinýma lidma, co se prej tím dokonce živili... Jako vydělávali na chleba koncertama po klubech, rozumíš?... Já moc teda ne... Si představ, lidi pohromadě, tolik bacilů fuj. Nehledě k tomu, že třeba ti "umělci" nebyli od davu odděleni bezpečnostním plexisklem jak je tomu dnes a na návštěvníky koncertů u pódia stříkal z těch nehygienických celebrit pot a sliny. Strašný! Se nedivím, že se tolik dřív umejralo. Jo a pak se taky chodilo do jakýchsi hotpot nebo hodspod nevym. A tam se prej společně pilo, dokonce kouřilo a někdy prej tancovalo, což nechápu moc co je, ale díval sem se na videa pro pamětníky a tam se muž a žena nějak navzájem drží...bez masek a rukavic a ještě se na sebe zblízka usmívaj bez roušek...šílený. Jsem rád, že sou ty doby epidemický pryč a že žijeme dnes tak čistě a bezpečně. Měj se hezky a brzy se mi připoj!
PS: zapni si pak do USB hladítko, posílám ti v příloze upgrade 2.0, už to umí kromě dlaní taky ramena a šíji...
Tomáš Gabriel
***
Máme doma různý stejný stromy,
trochu něčím chycený jsou všichni.
Těžko říct, kam nejvíc sedaj ptáci.
Máme doma kachny.
Jdu si takhle kolem svýho, dívám se, co mám,
ale když se zavřu, prázdno,
vím jen, že jsem doma.
Konev piští, jak jí praskl plast.
Pomáhám jí cvaknout. Nemám práci,
všechno je úplně nový a nebo opravený.
Filip Klega
Mimořádný stav
Ve čtvrtek zrána
přišla ta zpráva
a já hned dostal strach
že zavřou se nám hospody
Tak sem tam už před polednem skočil
a nakonec sem byl v tak mimořádném stavu
že nedošel sem dalšího dne do práce
Ale ještě že tak
V sobotu už doopravdy
všechny žerty skončily
Ivona Pekárková
Home office
Alexander Lukašenko povzbudil občanov na vidieku
aby pracovali, jazdili na traktore
a takto prekonali epidémiu nového koronavírusu
Irán v snahe zabrániť šíreniu nákazy
nariadili dočasne prepustiť 85.000 trestancov
Izraelská kontrarozviedka Šin Bet
bude sledovať pacientov s koronavírusom
Islamský štát vyzval svojich členov a stúpencov
aby necestovali do Európy
Slovensko je svetovou veľmocou
v produkcii pľúcnych ventilátorov
Jan Škrob
Zvrat
loajalita vůči systému se začala
rozpadat ve chvíli kdy se ukázalo
že systém neexistuje
samozřejmě se dá přísahat
věrnost iluzi ale musíš jí aspoň
trochu věřit to jediné na co se můžeš
spolehnout teď je křehkost stín dravého ptáka
v letu andante vsouvám se do prostoru
o kterém ještě nic nevím potírám se pískem
tady a tady trhlina v toku cyklických věcí trny
zabalené do jemného plátna
systém jsou křivky grafů
a glitchující státní vlajky rozpraskané
monitory já jsem teď
ve všech stínech a pohybuju se
mezi portály nech mrtvé ať pochovávají
své mrtvé zbavujeme se všech slov
která odvádějí pozornost na důvěře pracujeme
tam kde má smysl smích se mění
ve štěkot a naopak říkám sice komuna
ale to o čem mluvím nemá pevné
hranice ani konkrétní území je to
to co se děje andrà tutto bene
cval jemná práce s dýkou
uspořádání sil o kterém se ještě včera
říkalo že neexistuje
neexistuje ale naopak to ostatní upravuju si límec
a masku a znovu procházím zdí
skoro jako by mělo začít pršet ale zůstává to
na úrovni předtuchy tisknu se k plášti
zvedla se vichřice příležitost vyměnit
knihy v knihovně o okna se otírají vlci
Martin Trdla
1985 (16. 3. 2020)
Bible podstoupila aktualizaci,
desatero nabobtnalo o přikázání:
Nenakazíš!
Chlapáci, draci a bejci vyhnaní z knajp
si poprvé v životě po vymočení
omyli ruce.
Spoluobčani, kteří se vrátili z Itálie,
musí být označeni žlutou hvězdou
se zkříženými lyžemi uprostřed,
domácnosti přestaly být italské.
Dalekohledem pozoruješ
supermarket za čárou,
prodavačky nosí ochrannou masku
s podobiznou ministryně práce
a sociálních věcí.
Alzák ti doručil roušku
za 15 832 korun bez DPH,
je vyrobena z recyklovaných
vydání MF DNES.
Agrofert se proměnil v Orlí hnízdo,
Severní Korea hlásí: Prostě jsme to vyřešili,
Džihádisti si dávají v Evropě home office.
V televizi běží 29 případů Majora Zemana,
mládež vyobcovali z obchodního centra,
našlehávala se tam instagramem,
narkomani s hepatitidou a tetanem
se dožadují respirátorů.
Sousedka mi posílá e-mail,
který říká, že smrt se dá přelstít
popíjením vody o teplotě 42, 3 stupňů Celsia.
Laciné triky nádražního pobudy
přesvědčují přes domovní zvonek
tvoji babičku,
že jí zajistí nákup a léky,
dvacetkrát trestaný recidivista
nabízí doučování pro školáky.
Esemesky mi píše už jen Vláda.
Stále Gott, prázdné regály, zakázané koncerty,
bytová divadla, nemožnost srocování,
opuštění země.
Atmosféra roku, ve kterém jsem se narodil.
Již brzy dorazí Perestrojka.
Martin Trdla
Karanténa (11. 3. 2020)
Slunce štěká
na suvenýry
z dávných dovolených,
v drtičce krku hoří rohlík.
Krysy se naloďují na paluby,
na srdcích se objevují hrby.
Vytáčíš číslo:
Tady 85276431,
příznaky zatím žádné.
Martin Trdla
Korony v ulicích (2. 3. 2020)
Zatímco Láďa Hruška demonstruje,
jak si z francovky a kuřecích kůžiček
podomácku vyrobit sérum
proti koronaviru
a z regálů navždy mizí
poslední polohrubá mouka
na této planetě,
dělám si uzel na kapesníku,
abych nezapomněl,
že i zítra
bude svítat.
Eliška Kremlová
Temná koróna
Žádný swingers
nad 100 lidí,
Matějská pouť
metamorfuje
v Matějskou poušť
a ženský nesmí rodit,
mají prý počkat.
Šimon Leitgeb
Obraz koronaviru
je na čase sundat vobrazy ze zdí
rozložit postel a linku na prkna
udělat z nich regály
poskládat je kolem místnosti
a se zbytkem zatlouct vokna
a topit
na jedný straně pokoje regály s lahváčema
na druhý regály s plecháčema
a kolem voken těstoviny
s konzervama rajčat
a fazolí
až dojdou zásoby
snim souseda
a jeho manželku
až dojdou sousedi
snim uklízečku
a jejího přítele
až dojde maso
vyběhnu ven
a budu lovit
Vietnamec zažije zlatou éru
a votevře na náměstí Vietnamskou čtvrť
až všechno prodá
snim i jeho
a nebude nic
/
nejdřív to vemu po prstech
pak si uříznu pravou nohu
a levou ruku
levá noha bude symbolem naděje
na její kosti
pověsim bílou vlajku vod hoven
protože nebudu mít toaleťák
vystrčim jí z vokna
a budu doufat
že mě někdo najde
uřízne mi poslední končetinu
a dá mi ji sníst
pak sní zbytek
a nebude nic
/
než umřu
rozkoušu si rty do krve
a tenhle text napíšu jazykem kolem torza člověka
kterej maloval
Bernardeta Babáková
/25.2/
Ten trumpetista hraje tak smutně
protože má koronavirus!
Raději koukej na to tklivé světlo.
Raději poslouchej tu rozprostřenou hudbu.
Hudbu ke konci světa.
Pšššššššt!
Na koncertě se nemluví
buržoázní štuky a skleněný lustr
to nepřipouštějí a nebudou o tom diskutovat.
Ne, opravdu si nespravuj kalhotky
než se v sále setmí.
Lhostejno, že dirigent je v mikině.
Zachovej dekorum
když už sis nasadila do koutků
žmolky rtěnky.
Po zbytek koncertu ti budu tisknout ruku
a v duchu se modlit, aby ses přestala vrtět.
Bernardeta Babáková
Co budem dělat I.
Co budem dělat o víkendu?
Zaniká dotaz do zvonění tramvaje
veze několik rozpixelovaných ksichtů
a reklamní banner festivalu těhotenství.
Některé věci se nevyslovují ani z legrace
slyším téměř zřetelně
jak ti roste knedlík v krku.
Já půjdu v sobotu i v neděli do práce.
Bernardeta Babáková
Co budem dělat II.
Co budeme dělat v karanténě?
Kostely mají zavřeno
stáhneme si nějaký podcasty o Bohu
modlit se nebudem.
Okno vede do světlíku
nemáš co na sebe
jarní úklid nebude.
Rám postele vrže
zespodu buší svědkyně Jehovova
(já vám to říkala)
Babišovy děti nebudou.
Nezaplatili jsme za připojení
router zůstal stát na hranicích
streamovat videjka nebudem.
Kdo nic nedělá, nic nezkazí, nikoho nenakazí
horizontální poloha řízeného nerůstu
zapouzdřený zen.
Bernardeta Babáková
***
Návody na přežití
jsou jen pro zdravý a bohatý.
Další tutorial
jak na koleně ušít roušku
z flašky od mlíka vyrobit respirátor
zachránit svět z pohodlí vytopené chaty.
V bezpečí jaké papundeklové krabice
se mají zdržovat lidé bez domova?
A jak dodržovat rozestupy
v uprchlickém táboře?
na váš předmět vyhledávání nebyl nalezen žádný odkaz
Evropská unie schválila zavřít vnější hranice.
Roman Krištof
***
nepošlapeš teploty stín
je přece tvůj
nohama a pažemi
svaté corony
přivázanýma k roztržení
silou uvolnění ohnutých palem
patronky proti epidemiím
a hledačů pokladů
a mnohé ženy mají vposledku
hezčí zadky. stažené půlky
strachem
David Macháček
2020/03/17
Až nebude nic. Zatím na zkoušku
Pivo jen lahvový. Piju ho přes roušku
(Praha)
Adam Borzič
Jaro s korunou viru
Nestíhám se kochat postupně tmavnoucí zelení,
maličké dýky a srdíčka na keřích
míjím téměř bez povšimnutí,
i mraky plující nad stále ještě holými větvemi
zaháním mávnutím ruky,
jen slunce mě slastně hladí.
Teplejší dny vyhlížím s nadějí.
Svět je v karanténě.
Je virus - průsvitná medúza
vznášející se v povětří přinášející do světa smrt,
maličký zabiják v kapičkách kašle...
Je virus - tvrdý spasitel ovzduší v čase klimatické krize?
Když jsem praktikoval
sycení démonů podle Lámy Tsultrim Allione,
zjevil se mi jako malá podlouhlá housenka
s poněkud rozespalým výrazem.
Když jsem si vlezl do jeho kůže
a zeptal se, co skutečně potřebuje,
aby přestal sužovat lidi
od Wu-chanu po Lombardii,
odpověděl mi tak poeticky,
až mě to zarazilo:
Vydechnout ven
Světlo obzoru
Ticho soumraku
Lámal jsem si nad tím hlavu
jak tantrický láma
a pak mi Lukáš odpověděl,
že to zní jako míra,
jako obnovení rytmu.
Inu, svět je v karanténě.
Letiště jsou zavřená,
vlaky nejezdí, ulice se vylidnily, stadiony i koncertní haly
zejí prázdnotou, jen tu a tam nějaká myš proběhne
za podiem, mouka, rýže a cukr se spolu znásobené radují
ve spíži… A lidé? Ti jsou jemnější, křehčí, laskavější.
Dokonce i kapitalismus
na chvíli zpomalil…
I na něj dýchl strach o život.
Možná je toto Jaro koronaviru
jarem proměny,
nenápadným Počátkem změny,
možná, že všichni do jednoho projdeme
průsvitnou blánou času,
a jednoho dne zjistíme, že nás ten malý zabiják
nechtěně vrátil Zemi a sobě navzájem…
Cojot Carlos
***
Nejdůležitější jsou informace
ty nás uklidní
ve frontě v Coopu
prohodil jsem s prodavačkou pár slov
dneska u tý kasy snad chcípnu
no dnes ještě platíme, nerabujeme
ale až se tady potkáme příště…
(13. března 2020)
Thea Sedmidubská
***
Huby melou a
kladívka sebou hbitě mlátí
už se rozhodlo o posledních zbytcích dechu
za svobody
Jen v krajní nouzi si rozmazlený dítě kapitalismu
uvědomí
jak mrazivá je ruka vlády
ve vlastní ložnici
Stříhám si roušku z kalhotek a podprsenky
pan premiér se mi dostal až pod sukni
Slova jako alarmy
buší do uší a rozsvěcí čerň
řvou jako divocí Cobaini
sugestivně propagují šílenství
a žel
Nechci poslouchat ty žvásty
nechci poslouchat ten monotónní hlas
muže, co krizi využil pro zahlazení
vlastních stop na okrádání lidský rasy
Verbální výhružky na bedra dopadaj
a daleko jsou jak
samotný peklo
pravěkost mamuta
spasitel na kříži
a přesto v nás
Na obou hemisférách sedí mediální tlak
v apatii klopím zrak a prázdně čumim z okna
na prázdný nebe
ani jedna bílá čára
ani jeden nebeský kokain
Jen pandemie zastaví
Západního člověka
Tažní lidé přestávají táhnout na jih
peníze přestávají kolovat
města se pokouší nadechnout
ale kam chodit, když není otevřená jediná hospoda
Sedim doma v mimořádné zbytečnosti
není kam se vrazit
není za čím sát
zřejmě jde o přirozenou selekci
jednou to muselo přijít
Svět není pískoviště
vole,
přestaňme si hrát.
Thea Sedmidubská
***
Obklopeni stěnami se
obklopujem soucitem všech rodinných kruhů
Jen za těch pár dní znám celou mamčinu milostnou historii
A nejen její
Při procházkách držet rukama Slunce
a nepouštět se jednotnosti lidskejch kmenů
Debatujem
Kontemplujem
Apokalypsa otevírá ústa k promluvě
Pejskaři jsou dneškem mimořádně výmluvní
Vůbec jsme všichni uvařeni pod pokličkou
Nejistýho nebe
Tak ňák laskavější
A já jdu v míru do sebe
Vím, že nic nevím
Udělám kávu a přitulím se k proudu času
Jako racci nehybnému Labi
Pranýřuju vlastní vize
S utěrkou na ústech jdu pro poslední rohlík
Zapálím cigaretu
A budoucnost věštím z posledního lógru
Max Ščur
LSD
Lidé se Smrtelnou Diagnózou
občas dostanou na předpis psychedelika
Naší smrtelně nemocné době
lze předepsat už jen šedesátá léta
(25.02.)
Max Ščur
***
Nedělní zimní večer v Holešovicích
pod rouškou dílčího výpadku proudu na nábřeží
(představte si pod tím něco jako místní narkózu)
střízliví bezdomovci z celého města
stojí dlouhou frontu na přespávací loď Hermes
což z nich činí nikoliv argonauty nýbrž hermeneuty
mají u sebe igelitky
vedou nehlasité seriózní skoro obchodnické rozhovory
o životě
vyměňují si nejnovější informace
z oblasti dumpster-diving’u
co všechno se od nich člověk nedozví
jediné slovo které tu neuslyšíte je koronavirus
nakonec pozor, dveře se zavírají
a nákladní člun s filosofy bez domova
odplouvá do daleké říše noci
a zůstává přitom na místě
(2.03.)
Max Ščur
***
Roušky v lékárnách prý už došly
Staří lidé v hospodách se hlasitě bouří proti tomu že ostatní už je de facto pohřbili
a s obzvlášť zákeřným elánem předvádějí svému okolí že jsou naživu
někteří z nich dokonce popírají samotnou existenci koronaviru
pandemie to je trochu jako pocit který máte z vítězství nacistů
pokud jste Žid homosexuál nebo komunista
nebo spíše všechno dohromady
mezitím můj přítel ve Stockholmu je v karanténě už půlroku
ale jeho neštěstí je tak hluboké že ani nemá vědecký název
(12.03.)
Max Ščur
***
Bára opustila Míru
Prý kvůli koronaviru
(14.03.)
Stanislav Hausvater
Bez koně
Už nepotřebuju vidle a není mi třeba sena
ohrada ať shnije a v stodole se vítr prohání
vůz v kopřivách nechť zarůstá a zhyne
jetel zplaní a brázda okorá
V pátek, bylo to 13. března, léta Páně 2020
odešel od nás věrný druh, přítel kůň,
bylo mu šestadvacet
ITEM, kam s ním jet už nebylo
místo lesů pláně plané, kaštany padají
jeden za druhým pod náporem pil
Hluboká rýha, Hadriánův val
do polí a luk zarůstá, obchvat, obchvat, obchvat
ať se může chvátat a hlavně cyklisti ať mají stezky
pro mě jen bolavé stesky
ITEM, nad vším jak atomový hřib se vznáší virus
se vzkazem napsaným na papyrus
„tak co to vaše pachtění, chtění a toužení?“
Ninive Ninive, Ninive, měděné pruty a žíněné košile
zavírám vrata a pouštím psa, špaček jarní píseň zpívá
není to jaro, vždyť nebyla zima
ITEM sucho se do kraje vkrádá
nebude pivo ani limonáda.
Kocoure černý, co všechno víš?
Ty stejně neodpovíš!
(V dílně 17.3.2020, večer)
Vilém Ďoubal
***
jenom ty
jsi můj hacker
v karanténě
samoty
(6. 3. 2020)
Dalibor Maňas
Všechno bude
Klid
Ono to přijde
Vždycky to chodí
Všechno se opakuje
Ve vlnách
vrací se
zlo
Je to tak spravedlivé,
když se daří
není to navždy
a pravidlo "na piču"
diktuje
životu
řád
Ono to přijde
Vždycky to chodí
když se vzdychá
Přijde to
ve vlnách
vrací se to
Jenže ani tehdy
nemá smysl
klást odpor
nebo se o pravdu
přetahovat
To unaví vola
Když se tedy
všechno opakuje
není to jednoduché?
Všechno bude!
Ono to přijde
Vždycky to chodí
Všechno se opakuje
Anna Fialová
Češi jsou výborní rouškaři
(koronaremix básně Milana Kozelky Houbaři)
Angličani říkají, že koronavirus s námi bude po měsíce,
Češi jsou výborní rouškaři.
Japonci si desítky let šetřili pro případ katastrofy,
Češi jsou výborní rouškaři.
Američani dostanou peníze pro boj s koronavirem,
Češi jsou výborní rouškaři.
Němci zdokonalili test na koronavirus,
Češi jsou výborní rouškaři
a respektovaní šprýmaři.
Italové když chtějí ven z domu, musí vyplnit formulář,
Češi jsou výborní rouškaři.
Masajové jsou organizovaní a pozdrželi konání rituálů,
Češi jsou výborní rouškaři.
Švýcaři se připravují na kolaps nemocnic do deseti dnů,
Češi jsou výborní rouškaři.
Crazy Shit
Blues
Koronavirus kráčí s hlavou vztyčenou
a za ním koroner plouží se a kašle,
smrt je zastavení životních funkcí v organismu,
např. v důsledku hození si mašle.
Tomáš Čada
Petru Čadovi
Tato báseň není ekologická
Tato báseň je eschatologická
Naprogramuj mi zvíře
Vyber z CMYK vzorkovníku
přiléhavou barvu srsti
neuronovou sítí mu vdechni duši
Zkus je nepoplašit
neopatrným příkazem
ENTER
Amazonie hoří Austrálie hoří
hoří pralesy centrální Afriky
na pokladním pásu 200 g dušené šunky
před vchodem dohořel nedopalek
Vzpomínky vpouštím
přes koncovky .EXE nebo .COM
ENTER
- Já budu chodit a ty budeš střílet
- Ale slib že neumřem
- OK teď piš Rychle Tenhle level je pekelnej
IDDQD
IDD
Q
Nora Derenová
Zavři mě něžně do svých plic
V prvním stádiu se směješ
Přinášíš nové zprávy z druhého konce světa
Lidé milují divoká zvířata, touží se jimi stát
Jako každý romantik uprostřed otevřeného města
exponenciálně rostoucích možností
Ve druhém stádiu k tobě promlouvají upocené hlavy v televizi
Ještě nevědí, že mluví o vlastních rodinách
Podávají si ubrousky, mastnota klouže do břicha
Setkávají se a třesou rukama
Mají celé čety k dezinfekci svých sídel
Pod zemí počítají zásoby rýže z Wuhanu
Ve třetím stádiu jsi popiračkou
Namodralí lidé ve skafandrech přecházejí sem a tam
S tavicí pistolí, teploměrem a obuškem
Dveře se zavírají
A na hranicích se hraje rouškový mariáš
Ve čtvrtém stádiu sledujeme křivky
Z hadic tryská narůžovělý oxygén
Jsem jediná, kdo tě navštěvuje
V posledním stádiu se směješ
Nora Derenová
Kdo zadrží dech na čtvrt minuty přežije den
Pomalé přípravy na izolaci začínáme v sedě
Ráno se pokoušíme zhluboka nadechnout
Kdo zadrží dech na čtvrt minuty přežije den
V lese je klid
Všichni udržují rozestupy
Myjí si ruce, na nic nesahají
Srny chodí stejnými trasami už stovky let
Beze strachu
Obchody s cetkami jsou neužitečné
Jsem zasypání jasmínem a bílou šalvějí
Máme modlitební náramky různých náboženství
Váháme, jestli je dnes můžeme použít
Nová vládní opatření zavírají další dveře
Mísíme se s emocemi ostatních
Křičíme na sebe z oken
Konečně se poznáváme
Alice Prajzentová
Divná doba K
večer jsme okýnkem sledovali
jak v Děčíně šijí roušky
proužky, puntíky
pravidelné tepání stroje
nic jsme si neříkali
jen vidět tváře stačilo
usínali jsme s divným pocitem
třeba zítra ráno zabední Prahu
začneme psát dopisy
Stanislav Hyena Caha
Haiku okresního epidemiologa
Kdo nenosíš roušku,
neseď s náma v kroužku!
Stanislav Hyena Caha
Haiku ministryně financí
Kdo ušije ústenku,
musí vydat účtenku!!
Martina Malinová / Potmě
***
kolik z nás během příštích týdnů zjistí
že blízcí jsou si cizí / kolik z nás zůstane a zmizí
teď se nehodí o tom přemýšlet
ležíme vedle sebe v karanténě
snažíme se nemyslet jeden n< druhého / počítáme dny
bylo by nevhodné zjistit že to skončilo
že už není žádné my / bylo by nevhodné zjistit
že potřebujeme každý svůj prostor
zrovna teď se to nehodí / přemýšlet o vztazích
teď se hodí spát milovat a číst
prostořeká dívka za zdí křičí vzrušením
zrovna teď se to nehodí
až ji pustí ven bude mít břicho nacpané k prasknutí
aniž by dělala zásoby
za pár týdnů budeme chudí a bez prací
pumpovat peníze za ztráty bohatých
teď se nehodí o tom přemýšlet
žijeme vedle sebe
v karanténě
Martina Malinová / Potmě
***
uprostřed pokoje
mluvíš o domech z internetu
o lidech ze svého dětství
o penězích a o práci
musíme věřit že takové věci ještě existují
mají lidé ještě rty a nosy?
zelinář zezdola se vyděsil když viděl že vytahuji opravdové peníze
možná už zapomněl jak peníze vypadají
nasadil si přes rukavice další rukavice
a nechal mě zaplatit
to bylo pořád dobré protože pak přišla paní bez roušky
a za tou běžel až na ulici
pozorujeme bílé dodávky, slunce a ptáky
myslím na zdravé sýkorky, brhlíka a červenky
závidím jim jejich hbitost
ale k čemu by mi byla
když není možné
odletět do teplých krajin
Martina Malinová / Potmě
***
všechno se dá vyležet
tvůj polovičatý dech praskající srdce
nikomu to neříkej
umírej tiše v náručí svého syna
březnový infarkt panika v ústraní
a to nekonečné šití
co když už to nejde sešít
co když už jsme tak daleko že všechno spojení
zůstane nelidské
obal své rty nedotýkej se tváří
nesahej si do očí nesahej si do rozkroku
raději už nesahej
odřež si ruce a nikam nechoď
raději už nikam nechoď odřež si nohy
a jazyk / vyndej si dnes v noci oči
stejně se na to nedá dívat
jde se toho jen zhluboka nadechnout
a jít spát před půlnocí
David Macháček
2020/03/19
Držíme rozestupy. Samota a strach
Mají nás na dosah
(Praha)
Dominik Bárt
Máchovská
Byl pozdní večer – první máj –
večerní máj – byl lásky čas,
však vůkol nikde žádný hlas,
karanténa.
Dominik Bárt
Nerudovská
Jak lvové bijem o mříže,
jak lvové v karanténě jatí,
my bychom vzhůru k nebesům,
leč jsme zde virem spjatí.
Dominik Bárt
Gellnerovská
V lásce, ach, člověk upadá
z nesnáze do nesnáze.
Mé tělo virem uvadá
a ty umíráš v Praze.
Dominik Bárt
Erbenovská
Holka modrooká, nesedávej u potoka,
holka modrooká, nesedávej tam:
ve vzduchu je zhoubný virus,
z venku domů rychle vybrus,
holka modrooká, nesedávej tam!
Dominik Bárt
Cimrmanovská
Jen jeden z národů neskoná,
hrůzy korony slavně překoná.
Tam, kde zlo, tam, kde zlo,
tam, kde koronavirus zlobí,
Čech se přizpůsobí!
Dominik Bárt
Erbenovská II.
Šiju, šiju si roušičky,
do sucha i do vodičky:
sviť, měsíčku, sviť,
ať mi šije niť.
Dominik Bárt
Palacká
Byli jsme před koronavirem, budeme i po něm!
Dominik Bárt
Šebkovská
„Tak snad už to vyjde.“
Dominik Bárt
Hrabětovská
Třaslavý topol
Holý jak věta
Zavřete okna!
Koronavirus
Tereza Smetanová
Zářící koróna
čau
s těma omezenýma omezeníma je to smutný
prej je to ale nutný
nultý koroňák byl prej pakistánec
dělaj z toho politickej binec
bio masa v zajetí bio zbraně
hele roušky! vrhnem (se) na ně
vykoupíme obchody
než krutě umřeme
nacpeme si aspoň huby
davová psychóza žene svět do záhuby
pro někoho je korona celodenní hobby
hrobníci prej začínaj kopat velký hroby
pro zklácený virem
kdo pšikne
je okamžitě vinen
jenom do osmi
můžeš sedět s pivem
živou muziku uslyšíš leda z youtubu
kdo nemá dezinfekční gel
je pro ostudu
busy jezděj jako o prázdninách
už nepíše se o rakovinách
ale titulky v novinách
děsí pro změnu koronou
některý z nás strachy
ani vstát nemohou
EU nas obklíčila koronavejrem
teď už se bez hygieny neobejdem
mýt se! mýt se! mýt se!
hlavně ruce!
a mít při nich vlhkej kapesníček
a neotvírat jako smolíček pacholíček
a zavírat na petlici krámy
děsím se
kdo chléb vezdejší prodá mi
možná nějaký známý
co jich má v mrazáku jednatřicet...
z propagandy se mi chce zvracet
z paniky že v koroně se rozprskeme
nám visej bobky u prdele
(13. 3. 2020)
Honza Walda Valík
Pro všechny zapomenuté oči v karanténě úst
Potkávám tě podle chůze
zatím, co ty tápeš.
Nepoznávám barvu očí,
které si nepamatuji.
Nyní jsou tajemnější
v maskování tváře.
Tvoji roušku také neznám,
však rozpoznávám roucho.
Již nějaký čas se známe.
Polibek jen pohledem
a přeci tolik vášně
v karanténě úst.
Hlubokým zorem
zahleděni do očí,
všímáme si obočí,
tvarů a vrásek.
A mysl má děravá
teď zatkví si modrost
tvého zraku
duhových kuliček z dětství.
Šla jsi dál
vstříc k neshlukování
a oči stále stejně hnědé.
(v Praze dne 18. 3. 2020)
Petra Nandrážilová
***
Já na houmu.
Láska je doma.
Slyším, jak se zabouchly dveře. Mlaskavě.
Našlapuje tiše, ale šustí, jako když si dáváš gumičku roušky za levý ucho.
Bojí se toho, co je uvnitř, zatímco já se bojim toho, co je venku?
Uvnitř jsem já.
Přišel totiž čas na vnitřek. Konečně.
Je trochu guma, takže se mě zeptá, jak jsem se celej den měla.
Nejlíp je na tom Nitra.
On ještě pořád z prce.
Lásko, jsem doma.
Najdu doma lásku? Doufám, že aspoň tu dobrou veganskou škvarkovou paštiku z Penny.
Ahoj, dávám ti pusu, dáš mi ji taky?
Cože, oni se mají nosit roušky?
Zas jsi převařila mrzutost? Máme zásobu cizrny, můžeš udělat nějakej jinej humus.
Nejlíp je na tom slunce.
Rouška noci nakonec stejně všechny sblíží.
Krista Kašpar
Pohrdání tělem (modlitba)
Už to nemůže dlouho trvat
Už to nemůže trvat dlouho
Už to nebude dlouho trvat
Už to nebude trvat dlouho
Už to trvá dlouho
Teď už to netrvá
Už to netrvá
Teď už
Libor Poznámka Pospíšil
***
ahoj Karle
chodí doma
ve stavu nouze
tvoje žena
v Evině roušce?
Brko
***
Táborská MHD jezdí grátis
a šála mého klubu
kryje mi nos i hubu
David Macháček
2020/03/18
Půjčujeme si kouř z cigarety
Klecový chov, zavřené světy
(Praha)
Manželská poézia
Ivona Pekárková a Vlado Šimek
Na infekčnom
"spraviť aj z vlastného života nejaké to umenie" /hostová - šrank/
štát deklaruje
že koronavírus detekujú do pár hodín
takže keď sme sa vrátili z kambodže
a v sobotu ivona dostala horúčku
tak aj keď nemala nádchu ani nekašľala
tak sme neváhali
a zachovali sa ako zodpovední občania
tohto štátu
zavolali doktora
doktor si pre ňu prišiel bez skafandru
nasadil dve rúšky a rukavice
a odviezol na infekčné
*
v mojom okolí zavládla panika
môj múdry otec ma čakal s rúškou
hovoril že nabudúce máme ísť do číny
a že v tej rúške vyzerá ako debil
tak si dal pre istotu aj kapucňu
mama hovorila o dezinfekcii prádla
poloedo sa ubezpečoval
či nemôžem byť teoreticky prenášačom
ja som ho ubezpečoval že môžem
svedok dominik si zas asi desať správ myslel
že si robím srandu
len asociálny expodnájomník
ma poľutoval
pretože mal výčitky
z toho že s nami dva týždne odmieta
chodiť na pivo
lebo má podlomenú imunitu
a koronavírus si predsa vyberá
tých najslabších
*
ubehli tri dni
ivona sa konečne dozvedela
že nemá koronavírus
ivona nemá chrípku
nemá ani dengue
ani maláriu
ivona má v krvi salmonelu
a ostáva na infekčnom
je na samotke
jediný jej kontakt so svetom
sú doktori
sestričky
ja
moja mama
jej rodičia
facebook
a brat ktorý jej hovorí
že sa v cykle o chorobách rúhala
že z niektorých vecí sa sranda
nemá robiť
myslím že sa čoskoro zblázni
v noci sa jej snívalo
že má vzťah s georgom clooneym
vraj jej lichotí
že sa o ňu zaujíma starší muž
*
ivona nemá koronavírus
ale aj tak nemá návšetvy
ja som doma sám
zabudol som kúpiť šunku
je to trochu smutné
pečivo len pre jedného
víno len pre jedného
aj tá horčica sa míňa akosi pomalšie
o kečupe a kapiovej nátierke už ani nehovorím
a pri varení musím
premýšľať
nad výberom dokonalých párkov
ktoré ma zasýtia
a navyše budú mať aj dostatočné percento mäsa
nie som barbar
ako za starých čias
sa nudím tak
že naozaj premýšľam že by som zajtra
po rokoch šiel na šimšíkovu čítačku
*
ivona nemá koronavírus
ale nemá ani návšetvy
a má diétu
tak spolu voláme
ivona po mne chce aby som jej hovoril
o jedle
ja jej hovorím o jedle
a spoilerujem orange is the new black
a ivona mi zasa rozpráva
že by som mal povysávať
kým dojde
že by bolo dobré vyprať prehoz na posteľ
uisťuje sa či som vyniesol kôš
dojedol banány
a umyl vaňu
je dobré že po tých rokoch
si ešte stále máme čo povedať
*
ivona nemá koronavírus
a ja hovorím v krčme
o ivone a o zážitkoch z ázie
kamaráti sa otáčajú
a vravia aby som radšej hovoril tichšie
že nech ľudia nepaníkaria
som unavený
ale vtedy mi dojde
že ja som ten ten kto tu teraz diktuje podmienky
ja som ten z koho ide strach
prišiel som z ázie
a moja žena je na infekčnom
môžem všetko
a tichšie rozhodne nebudem!
Manželská poézia
Ivona Pekárková a Vlado Šimek
Momentka z týchto čias
I.
je sobota ráno
miletička je zavretá
ja, ivona a celý národ ostávame doma
ivona má z toho depku
a plače
už je to asi mesiac
čo sme sa vrátili z thajska
a kambodže
mudrovanie o chrípke
a o tom
že dobre živený európan
nemôže padnúť
a k tomu pivo
víno, miešane drinky
exotické žrádlo
ivona na infekčnom
a žartovné zakašľania
na kamošov
ach, to boli časy
II. dnes
miesto miletičky
poslušné nákupy s rúškou
v malom tescu
a inak celý deň doma
asociálny ex
navrhuje dištančné pitie
píše že on už začal
svedok dominik
sa tiež zjavne nudí
a už tretí raz sa pýta
či ideme na nedeľný obed k našim
sme v tom všetci spolu
od úplného šialenstva nás delí
internet, láska a televízia
III. teraz
mesto je prázdne
dnešný diel mindhuntera
a orange is the new black sme videli
v telke je madonna
a tak rozjímame pri čaji
o tom čo sa deje vonku
o tom že by sme sa nedivili
keby v tom meste duchov
začal rozkvitať zločin
premýšľame o rabovačkách
ivona hovorí o vyrabovaní eurovey
a preventívne mi vyčíta
že by som ju stejne nepustil
Eliška Hondlová
Potřeba kopytem
bezradně klopýtat zpoza tvrzeného skla
uvolnit se ve skocích divokých bažantů a srn
to oni kralují tichým městům
venku i uvnitř nás
Bořek Mezník
Zakázali hospody
Přikázali zrušit čtení
Rozkázali zrušit hry
A zůstal jen chleba
S omezením pohybu
Nějakej blbec
Sežral netopejra
A je z toho
Apokalypsa
Nesmíme k sobě blíž
Než na 1,5 metru
Nesmíme jezdit
Nesmíme se dotýkat
Zákazy
Příkazy
Rozkazy
To by zvládl
I Milouš Jakeš
Jinak se nic moc
Pozitivního neděje
Estébák Bureš
Je ve svým živlu
A průsery jdou stranou
A možná na tom
Dokonce i něco
Vytříská
A my ostatní?
Si uvědomíme
Co je důležitý
A co je pouhá
Píčovina
A vznikne solidarita
A
Onlanj můžeme
Sledovat
Jak se to sere
A vybuchují další epicentra
Na mapě
Chránit nás má prej
Sousedská a občanská
Bdělost
Před porušením karantény
3 mega pokuty
Ty vole
Ale my to zvládnem
Věřím nám
Celej svět je najednou
Na jedný lodi
Jako by nás přepadli
Marťani
My to zvládnem
Věřím nám
A mezitím
Co skončí tenhle
Béčkovej sci-fi thriller
Posílí nás to
A dojemně spojí
Zdánlivě nespojitený
A bude nás víc
A
Apeluju na vás
Chlapi
Prostě během koronáče
Přiveď starou do jináče
Svět pak
Zas
Bude
Veselejší
Tim Postovit
vesmír ladak
dnes budu tím
cos mi namalovala –
akvarelovým kosmonautem
na papíře
u dveří domu
s akvarelovýma očima
do rozmočené ulice
syn bratr přítel
občan české země
na karanténě
černý kabát
ruce v kapsách
a někde ladak
a je zasněžený
mniši tam zmrzlými ulicemi
a nikdo další
tam není
o ladaku napsal známý na síť
a já akvarelovýma očima
naředil modř sítě
až byla jako chomáče pěny z vln
ne při zrození venuše
ale při vltavě za klidu
a karantény
u dveří domu
do nějž se mi nechce
vzpomenu na ladak
ve kterém jsem nebyl
vzpomenu na ladak ve mně
nikdo tam není
jen mniši jako nesmyslně rudé
rostliny ve sněhu
celé dny se odrážející
na plochách hor
jakoby volali
jsme tu
pro všechny
kdo se na poslední chvíli
rozhodli
nepřistát
květiny rudé tak akorát na to
aby vám připomněly vzdálené
vaše domovy
rostou tam taky takové?
ke komu promlouvají mniši z mého
ladaku se mi zatím
nepodařilo zjistit
stojím u dveří domu
a vím že žádné dítě
v mém ladaku
neví kde leží čína ani o té zemi
nikdy neslyšelo
dveře za sebou za chvíli zavřu
abych nevešel do obýváku
ale do posvátného
města
a vpil se doň
akvarelovýma
očima
dnes budu tím
cos mi namalovala –
akvarelovým kosmonautem
na papíře
s malými rudými
mnichy místo alveol
osvícený
leda stolní lampou
leda takový ladak
odlétám a pode mnou
největší tma
dnes budu tím
cos mi
namalovala
a mezitím
je moje město hasičským bálem
v kraji kde dlouho
nehořelo
Jakub Grec
Večerní
Čapák s námi v poli
hraje Monopoly
Vykostil nás koblihář
a nitky dále splétá
Krize zdá se dlouhá
až do léta?
Karate a anténa
národní ka-ka karanténa
Snad se potom všem
Ztratí golemovi šém
Karel Škrabal
27. 2. 2020
Miláčku víš o tom
že máme ve špajzu jen dva balíky těstovin
a granulí pro psa je na dně piksle
V ledničce šest piv a litr vína
To není ani do neděle
Obytňák s nímž jsem byl připraven uniknout jakékoli apokalypse
je v servisu
A na chalupě...
...lidi ze vsi jezdí běžně lyžovat do Itálie
Dneska jsem tě vyprovodil do práce
raději pouze ke dveřím bytu
Co bude dál nevím
Nevadí když napíšu do básně slovo koronavirus?
Karel Škrabal
15. 3. 2020
Je tu
Velká jarní ofenzíva
České oligarchické republiky (ČOR)
Pandemie přemoudřelosti
se šíří kapénkovou infekcí jedniček a nul
Navzdory vyhlášené karanténě
banality rozumbradů kontaminovaly veřejný prostor
S odstupem na tři metry jsme si blíž než kdy jindy
Vypařují se svobody
Znejistěly jistoty
ale stále platí fyzikální zákony
Jako ten o spojených nádobách kulminace epidemie a udávání
Nikdo neví jak kyselé deště z toho nakonec budou a kdy
jisté je jen to že jich nebude tolik kolik je potřeba
Koho prvního napadne udělat pogrom na Pražáky či lyžaře z Lombardie?
V regálech chybí důvěryhodnost
Premiérovy firmy tě vyšetří, vydezinfikují
dodají potraviny a zahrnou vlnou správných zpráv
Je libo kytičku?
Koho bude stát hlavu že krematoria ještě nejsou v holdingu?
Jezevec zalezl do nory
Hrad má objednáno 695 masek
Boží mlýny rozhodnou kdy se dvořané začnou požírat mezi sebou
Děti začne učit televize
Zrušili zprávy z kultury
O vítězích a poražených už nerozhodují branky body vteřiny
Mám permanentní pocit jako kdybych něco provedl
Dny se prodloužily na nekonečný počet hodin
Třídní krasavice ve svých pokojíčcích sní mezi plyšáky o tom
že se do nich zamiloval hlavní epidemiolog
Karel Škrabal
18. 3. 2020
Nemůžu sehnat roušku pro psa
Ve zverimexu mi řekli
že nemá nikde trajdat
Jen do práce a domů!
Nesmí se líbat
náhodné kolemjdoucí
Lidi mají co nejvíc
zmizet za života
Když slyším horečka
zahřívá se mi čelo
Když o bolesti kloubů
ozvou se kolena
Toulavý boty v karanténě
Kurzy vaření v přírodě
zůstaly doma u sporáku:
Maso tvrdý
fazole tvrdý
všechno vostrý
Hraju si že su na čundru
(Až to nevydržím
vezmu si roušku
a půjdu do piče)
Jaroslav Škvarna
Mailvirus
zdar
co je noveho a jak se ted mas
tak to je vsechno na picu
co se da delat
jedu zas dom
v kanclu su vzdycky chvilku
vsechno stoji
krize
zdar mej se
no to mas pravdu
na picu
ale zatim v pohode
to posrany teprve prijde
u nas v praci se bude propoustet
cesi kupuji mouku
nemci zlato
americani zbrane
to je fakt husty
vsem bych jim prodal merlot
a co kdyz dojde
tak to je vsechno na picu
co se da delat
Tomáš Štilerr
***
trest za dezinformace
je kulka
kéž by byla
není to poprava
je to pouhá poúprava života
do stavu
bezněkterejchbudelíp
přesněji řečeno
někteří umíráme celej život
přesněji řečeno
vidíte, jaký to je bát se furt?
nemít moc a dát moc na přečkání
tolik starostí
vydržet! musíme vydržet
moje existence je vtip
tak se aspoň uklidňuju vtipama na netu
že je pořád co čekat od života
hazlpapír s babišovou hlavou vyrábí ode dneška každý noviny v republice smrti
bude to hezký
ode dneška
že nebudu mít důchod, to jsem se smířil ještě v patnácti, když jsem se rozhodoval co dál dělat
neumřít starej a unavenej, aby měli korporace čerstvý netopýry na tácku z panenské placenty
no a?
dělej něco, makej jako ten hodnej premijér
my mladý přežijem
s umělýma plícema homemade
když nás nezabije stáří
zkrátí nám roky staří
světe náš, jenž ještě nejsi na nebesích
posvěť se zloba tvá
i kokotsví tvé
nechť je tvoje vůle na ulicích
a svobodu vrať nám zpět
jakož i vem ji těm kokotům po nichž potopa
a dej zdraví zodpovědnejm
protože se neuvedli do pokušení
a nekurví budoucnost dětem svých dětí
tak zdar bože, chudobo v karanténě
víro v něco, co se nám zdáš zbytečná
dej ať jsme připravení na osud svůj
i když odejdem
spát bez pyžama do kytek
David Macháček
2020/03/22
Další den beze slov, ticho a klid
Slova jsou v rouškách, vyprat a přežehlit
(Praha)
