Jan Frolík (* 1948, Kardašova Řečice) vystudoval český jazyk a dějepis na Pedagogické fakultě v Českých Budějovicích. Po studiích působil jako učitel na školách jindřichohradeckého okresu. Odchod do důchodu mu umožňuje věnovat více času literární činnosti. Jeho básně byly publikovány v českých i zahraničních antologiích, například Nejlepší české básně 2013, Krátká báseň, Šálek dál hřeje dlaně, Gwiazda za gwiazdą. Antologia haiku europejskiego, Fuga No Makoto (Ten Years of the World Haiku Review…), a také v řadě literárních časopisů (Souvislosti, Protimluv, A2, Tvar, Rukopis+, Dobrá adresa, Mateřídouška, Sluníčko, Sommergras aj.). Je autorem sedmi básnických sbírek. U příležitosti festivalu Ars poetica 2024 vyšel komorní výbor z jeho poezie pod názvem Básníku, ptáčkaři, putykáři. Ve spolupráci s M. Ščurem připravil výbor z básní běloruského klasika Maxima Bahdanoviče Přetržený náhrdelník (Národní knihovna, 2017).
Představené verše pochází z připravovaného rozšířeného vydání sbírky haiku Pěti zuby směje se na pravnouče, které chystá nakladatelství Dobrý důvod.
Básně vybrala Leona Bohdálková, autorem fotografie je Antonín Bína.
***
první let
mladé hrdličky…
z náhrobku na náhrobek
***
každý list
mohl by být ptáčkem –
bezradnost kotěte
***
u stolku na zahradě:
vítr rozdal
karty i ciniím
***
hospoda –
osamělá vosa
hledí si jenom půllitru
***
výpadek internetu –
dnes jsem nezapomněl
zasypat ptákům
***
soused vlevo
a soused vpravo –
rozhovor sekaček
***
účtenky z lidlu
žene vítr
do parku k bezdomovcům
***
běsní v něm estét:
zase mi ten trávník
zasraly sedmikrásky!
***
i tohle rdesno
přišlápnuté k dlažbě
má svoji včelu
***
stržený plakát –
hvězdu popu
přibíjí k zemi kaštany
***
polední slunce
rozzářilo
slepcovu hůl
***
skála –
a já si před ní vytřepávám
kamínek z boty!
***
straně se
podvodného světa
poslouchám kukačku
***
venkovské město –
sešlý plášť a boty
jdou spolu k lékaři
***
i dneska
cesta kolem světa
po těch třech hospodách
***
kouř z ohýnku
hned na sever hned na jih
v témž větru jako já
***
lišejník v dlaních
Krista na rozcestí –
též ukřižován
***
kos s rehkem na anténě
ne a ne
secvičit dueto
***
vichřice –
tváře z mikrotenu
zděšeně civí přes plot
***
po sedmikráskách
šlapu bezohledně
na cestě k narcisům
***
na jedné motýl
na druhé pět much
zalévám třetí konví
***
jen málo chodím ven –
pěšinko ve vlasech
kam ses poděla?
***
královna kompostu –
přezrálá
shnilá dýně
***
podzimní kávu
popíjím
z oprýskaného hrnku
***
dlouhozobko
snad nechceš opylit
Květy zla od Baudelaira…?
***
modrásku promiň
musím ti to říct:
nebe je větší