Michael Johan Ventura: Klub, který není

středa 7. ledna 2026


















Michael Johan Ventura

Klub, který není


můžeme si připadat tak jak bychom si měli připadat

tam v klubu Didir Debil, v Bratislavě

kým kohút nezaspieva

ze sebe můžem svobodně dělat blbce

v hospodě velké jako tělocvična po zavíračce

neuvítají náměsíčné s otevřenou náručí

jenže holt když už jsi tu

tak aspoň můžeš být pro smích

spropitné nedáš – nemáš za co

ale tak jim k něčemu posloužíš

durdit se můžeme jak chceme a bušit na pult baru taktéž, marně

robia si z nás iba piču

tam v klubu Didir Debil, v Bratislavě

namísto odčepu

odporná pivní voda kdesi zespod

přes všechny prosbičky modlitbičky zoufalé

to jediné k dostání, tekuté

no a už vůbec nemá smysl zkoušet otázočku: „Víte, kdo já jsem?“

jediná odpověď zní: „Práve, že áno.“





(Cit. z: Ventura, Michael Johan. Z rukopisu.)


. . .

Anna a Jan Trtílkovi: Poutnická poezie aneb Ten muž mě dovedl do vnitřního Říma

neděle 4. ledna 2026


Anna se narodila v roce 1996 v Havlíčkově Brodě, pod pseudonymem Anna Sedlmajerová debutovala básnickou knihou Bizarrum multiflorum (Větrné mlýny, 2022). Její básně vyšly v českých i zahraničních časopisech a byly zařazeny do antologií Nejlepší české básně 2018 (Host, 2018) a Toto je môj coming out (Adolescent, 2022). 


Jan se narodil v roce 1994 v Ostravě, je laureátem Literární soutěže Františka Halase 2024 a držitelem prémie Básně SK/CZ 2025. Publikoval časopisecky a knižně v rámci almanachu Zde je místo k vyklepání snů (Adolescent, 2025). Loni mu vyšel básnický debut Zpoza dveří serverovny je slyšet hlasy (Dobrý důvod, 2025).


Potkali se v roce 2023 v Brně, odkud roku 2025 vyšli pěšky do Říma. Básně v tomto bloku vznikaly během jejich cesty.


Připravil Filip Klega.









28. 6. 2025 A

 

odchod z kostela sv. Jakuba provází dětský pláč

míříme na Vídeň

 

hned za Brnem

v ráně po odříznuté větvi

potkáváme Ježíše

 

podíváme se na sebe

a pak se vydáváme dál





2. 7. 2025 H


dnes se pohybujeme na okraji simulace

kde kód propadá do propasti

a krok od ní se podél dálnice 

prodíráme špatně vygenerovaným houštím


z textury na obzoru 

se vylupují první 3D modely Vídně 

algoritmus generuje

mrtvé zajíce podél cesty čím dál častěji





5. 7. 2025 A


probuzení ve Waidmannsfeldu je jako slimák v botě

už nevím kterou rukou jsem ho vyndala

ale vánočku si dám ráda a hned


teď už musíme vyrazit

kolem rakouských zahrádek se ale prochází ztuha

soucítíme se sádrovými holčičkami ležícími v trávě

které musí číst těžké bílé prázdné knihy

a mít u toho nožky pořád elegantně pokrčené





16. 7. 2025 H


blahoslavená referentka infocentra 

sahá do hlubin spleti kontaktů 

a podává nám eucharistii 

čísla na místní postavu

která ubytovává poutníky 

když je vyženou z fary


ten muž se zjevuje ověnčený vtípky kterým rozumíme 

i když nemluví anglicky


přináší nám jídlo na snídani 

a dvě piva na večer 

pořád se směje 

a navzdory našemu zápachu nás opakovaně objímá 


vyzařuje jakési fyzikální pole

které ve mně něco přeprogramovává

na soucit se světem


v noci se mi zdá že už tam jsme

pláču

ten muž mě dovedl do vnitřního Říma


















20. 7. 2025 H

(Filipu Klegovi)


když jsou poutníci vykázáni i z ubytovny pro bezdomovce

dokáží se vyspat klidně i

v tříhvězdičkovém hotelu Venezia

se snídaní

zlatými stropy

portýrem

a bidetem jako pračkou


a na památku 

mýdlo z koupelny

jednu obloženou houstičku

dvě jablka

jeden pomeranč





21. 7. 2025 A


roboti nám pomáhají pochopit evangelium

a učí nás potřebné italské fráze:


Promiňte, nerozumíme italsky.

Nemáte prosím trochu vody?

Jsme poutníci na cestě z Česka do Říma.

Češi nejsou rumunští cikáni.

Střední Evropa existuje.


ještě se zkusím zeptat

jestli jít dál

anebo počkat





23. 7. 2025 H


jeden vařič 

jeden ešus

jedna plechovka rajčat

jedno balení gnoči

jedny plody moře zasypané sýrem 


několik urážek italské gastrokultury





25. 7. 2025 H


hacknuli jsme plot

zkracujeme si cestu mimo herní pole

dostihne nás strážce hranic

a pokouší se seslat kouzlo dejte mi občanky 


tady se ale nehraje

proto ho zamítáme a s omluvou odcházíme 


to ho rozběsní 

je ozbrojený

sahá k pouzdru u pasu

vytahuje mobil

a vyvolává policii


pak se nás ještě snaží dohnat v tuktuku

ale to už přelézáme plot zpátky na hřiště podle našich pravidel


surfujeme přesně na hraně nálevky mravkolva 

využíváme její dostředivé síly 

v protisměru nás driftem míjí policejní auto





26. 7. 2025 A


vyhořelý františkán

v turistickém letovisku na západním pobřeží Jadranu

považuje motto

pax et bonum

za naivní

 

nechává nás přenocovat ve skladu stavební techniky

 

loučí se slovy:

pray for us

 

spletl se

dodává

no no no!

 

pray for me





29. 7. 2025 A


už nevím od kdy se s tebou tak bavím čím dál víc

připadám si jako deváťák Nikodém na nekonečném výletě

 

cestou sem jsme popravili dva hobity

kteří si objednali ananas na pizzu

 

úroveň našeho humoru zde konečně dosáhla minima

 

jak teď asi vypadáme

radši se pomodlíme k mamince

 

maminko

prosím tě

vyper nám prádlo





29. 7. 2025 H


při vstupu do Apenin se během jednoho dne opět několikrát stalo

že začalo pršet zrovna když jsme byli u přístřešku 


z hory na nás někdo dává pozor


vylezeme za ním 

a najdeme jen ruiny staré usedlosti


ten někdo není tady

ale v nejbližším okruhu

jehož střed je všude a obvod nikde



















31. 7. 2025 A


bůh má střed i ve tvém koleni 

možná proto tě někdy bolí 


támhle proletěl dudek 

a tady mezi vánočními žárovičkami

vylézají tykadla tesaříka zavalitého 

skoro jsem si je spletla s kabely

 

jestliže to dnes už není o hledání

tak jak to že se pořád ztrácíme


začínáme si s fraktálem

který jsme si sami vytvořili

vstupujeme do katedrály

bezmozkorukých konstrukcí





2. 8. 2025 A

 

v Umbrii snídáme domácí melouny

ze zahrady starých známých cizích

před sebou máme poslední dva týdny cesty

serpentýny nás dnes svádějí k volání


čísla starých přátel však už neexistují





5. 8. 2025 H


v nejhlubším patře chrámového komplexu

je uvnitř sloupu zazděn zářič 

jeho pulzace vcucává fragmentované 

a vypouští zpět do proudu rekonfigurované


"Františku jdi a oprav mé sítě"

a hejno ryb se otočilo 

a vyplulo směrem k rybáři





6. 8. 2025 H


každý večer zaměřuji pohled mezi vlastní oči

slepě šátrám holí po další části slona

a pozoruji vůně jejichž struktury se chutně ozývají ze tmy


začínám být asi ale příliš starý 

protože bublina polospánku

kdy se báseň skládá pro zapsání před usnutím

praskla po střetu s míčem 

který ve 22:54 nemilosrdně vykopla 

skupina žáků prvního stupně 

balistickým obloukem na náš stan


je středa





6. 8. 2025 A


před spaním mi ve stanu ukazuješ

jak vzniká poezie

 

prostě si lehneš a zavřeš oči

říkáš že takhle se to musí

a pak se to děje

 

nejdřív se to musí složit

a pak se to zapíše

 

a aby to šlo lépe

je dobré se při tom políbit

tady na tomhletom místě





9. 8. 2025 A


soukromý majetek nám stojí v cestě

a vyhrožuje

kde bychom tady asi tak mohli co ukrást nebo poškodit

jsme tu jen my stromy a kameny


chceme jen jít

ale to se tady nesmí


nedá se nic dělat 

budeme se muset bát


že na nás zase někdo z maskáčové kapsy prudce vytáhne mobil




















10. 8. 2025 H


ozvěny Chvalozpěvu stvoření 

cirkulují tímto údolím 

i po staletích 


jeden z hostů luxusní kavárny v Rieti

funguje jako zesilovač 

zvedá paže v pravém úhlu 

a podle výrazu tváře a pohybů prstů 

poznáváme že právě blahořečí každé molekule

kterou sdílíme skrz DNA


je někde hluboko kam nevidíme 


ve zlatém umyvadle na záchodě kavárny 

si pak lidsky umyjeme řiť a genitálie 

a políbíme dlaždice na podlaze 





12. 8. 2025 H


se soumrakem přijď na dohled Říma

projdi pod elektřinou probíjející z pavučiny drátů

cesta bude značená postřeleným prasetem


za touto pustinou je les 

jdi po tmě a celou dobu si zpívej nahlas


nedívej se na budovu

s cedulí vládní ústav pro kontrolu elektromagnetických emisí 

nepřemýšlej o tom co se v ní skutečně ukrývá 


vejdi na předměstí Říma 

u sportoviště najdi určené místo mezi keři 

nastav budík na 3:04

ulož se

a čekej na další rozkazy





13. 8. 2025 A

 

hostitel v římském poutnickém domě nás svolává ke společnému rituálu

 

než nám všem umyje nohy

dlouze vypráví o svém rozvodu

po němž ve svazku zůstal už jen on

a Ježíš

 

ti nejlepší

dodává

a vyzývá nás

abychom sdělili své pocity z pouti

 

nemám co říct











. . .

Josef Svatopluk Machar: Do nového roku

středa 31. prosince 2025

















Josef Svatopluk Machar

Do nového roku


Republiko co ti přát?

Co bys sama chtěla?

Duši rač ti Osud dát

do chorého těla –


potom cestu upravit

s milníky a směrem

abys znala, kam dojít

vždycky před večerem –


po pravé i levé straně

stromů řad, kam na větve

věšela bys odhodlaně

žravé výtečníky své.




(11. 1. 1929)


Cit. z: Machar, Josef Svatopluk Machar. Na okraj dnů.
Soubor básní z let 1928 až 1935. Nakladatelství Vesmír, 1935)





. . .

Jiří X. Doležal: Kousek za jižním pólem

neděle 28. prosince 2025


Jiří X. Doležal (* 1965 v Jindřichově Hradci). V letech 1984–1988 studoval psychologii na Filozofické fakultě UK. V jeho kariéře ale nejzásadnější roli sehrál časopis Reflex — od roku 1991 do roku 2019 v něm působil jako redaktor. Právě v Reflexu se stala výraznou součástí jeho identity literární přezdívka: „X“. Po skončení svého působení v Reflexu v roce 2019 navázal od roku 2020 spoluprací s internetovým deníkem Forum 24, kde publikoval až do roku 2024.


Kromě publicistiky je také autorem řady knižních titulů. Mezi jeho díla patří reportáže, esejistické texty i básně včetně haiku. Mezi nejznámější knihy patří například „Marihuana“ (1993, 1997), „Marihuana 2000“ (2000), dále „Zkouřená země“ (1997), „Klášter“ (cestopis z cest do Indie), či monografie zabývající se alternativní medicínou, drogovou problematikou, subkulturami a marginálními společenskými jevy.


Vedle psaní je také amatérským paleontologem a malakologem (zabývá se plži, šneky).


Jiří X. Doležal svou prací a aktivismem ovlivnil způsob, jakým se v českém veřejném prostoru diskutuje o drogách, marginalitě, subkulturách, alternativních životních stylech i okrajových jevech. Jeho kariéra ukazuje, že novinařina může být více než reportáž — může být formou kulturní intervence, literárním projevem i aktivismem. Právě takoví autoři často formují mezníky v dějinách veřejné diskuse.


Foto Jaroslav M. Soukup











***


optimismu pln

vynořil se z mořských vln

a zase zalez






***


květy pomrzly

přišel z oteplení mráz

vše jsme rozbili






***


předsmrtný úklid

načínat jen jednu věc

nemít kalendář






***


včerejší básně

ráno zapomeň, ať je

místo pro nové






pohodinda


už nemůžu se dočkat

jaká zavládne pohoda

až čuchat konečně budu

ke kytičkám zespoda

zakázat si pohřeb nemusím

vždyť není nikoho,

kdo pohřbít by mne dal

můj popel vítr rozfouká

škoda, že ne mistrál

plakat pro mne žádná nebude

ač jsem jich tolik měl

proč, neslitovný osude

jsi mne tu zapomněl

za co trest života

dnes dostávají starci

co nestihli včas zemřít

s nedbalou elegancí

proč čekat na demenci

prostatu rakovinu

když stáří není nic

než vadnutí ve stínu

proč nás nevypnou v šedesáti

snad úředník, snad někdo svatý

by zlatou ránu dal

svět bolet by přestal






***


moudrost lidu dlí

kousek za jižním pólem

kousek jižněji






***


šířím nenávist

ze slov stavím zrcadla

lze snad víc být zlý?






***


nedá světu nic

než že močí pohnojí

křoví šeříku






***


je parné léto

zpomalila Bubeneč

houpačky s dětmi






***


letí drony slov

nenávisti zášti lží

z Moskvy létají






***


lidé z horka mřou

vysychají prameny

civilizace






***


čb kinofilm

noviny a psací stroj

svět můj odešlý






***


kamarád švagra

tety mojí sousedky

Pravdu sdělil nám






moje malá zoo


kde jste, moji netopýři

kde blány vašich křídel

nekonečnou tmu

dnes víří

kde jste, moje krysy

vždyť bez vás má

všechna marnost

nejasné obrysy

kde jste, moji smrtníci

kde s úsměvem na líci

zvěstujete umírání

přicházíte bez klepání

kde jste, moji vlci

v prapodivné noci

kdy umírá naděje

a jiné se neděje

kde jste, moje můry

jste mi dány shůry

že všechny sny odkvetly

i vy jste už ulétly

kde jste, moje sovy

výbuch supernovy

by samotu přehlušil

je však vzdálený

tisíce světelných mil

sova krčí rameny

jen zahouká zas

samota je v nás





***


Od svých šedesátých

narozenin sháním na

darknetu na omlazení mletý děti z pizzerie. A

furt nic.






***


Diverzita 2025: Všechna

auta, telefony a

zlatokopky vypadají

stejně.






***


Jsou fosilní oligarchové

legitimním předmětem

paleontologického

výzkumu?






***


Eduard Beneš se zasloužil

o stát, Filip Turek o

výfuk.






2030


Psi jen na provaze,

techno bez extáze,

sex jen suchý,

frontman hluchý,

káva bez kofeinu,

maso bez proteinů,

z prsů silikony,

blbů pantheony,

muži na mateřské,

koloběžky hezké,

výstup shora dolů,

rum bez alkoholu,

mužné ženy

neuspokojeny,

malíř nevidomý

lajky sbírat umí,

na vodě z řeky

mikroplastů fleky,

názor tkví ve víře,

želvy bez krunýře,

a ať se to rýmuje:

O pravdě se hlasuje!






***


Někteří mají názor, že

Země je kulatá, jiní mají

názor, že je plochá.

Pravda bývá někde

uprostřed. Země má tvar

pralinky.










. . .

Ivan Motýl: Půlnoční

středa 24. prosince 2025

















Ivan Motýl

půlnoční


v ukrajinské koločavě dneska navaří ripljanku a v moskvě iskander

pečená bramborová kaše vs. balistické rakety

první spasitelova snídaně

nikdo neví

nikdo neví jak zamést

protože jen drobky pod stolem to určitě nejsou

a dobrovolník nikola šuhaj padl hned v březnu 2022

na vánoční stůl 12 pokrmů

poděkování kristovi že už skoro čtyři roky

brání zemi před rychlejším postupem rusů


není bůh

jsou jen zákopy s poslední večeří

 

(24. 12. 2025)




(Cit. z: Motýl, Ivan. Z rukopisu)


. . .