Anna Řezníčková (* 1996) je básnířka a editorka. V roce 2024 vyšla její debutová sbírka básní Ahoj, my už se přece dávno známe, ty jsi taky člověk (Fra), ze které jsou uvedené básně. Studovala tvůrčí psaní na Literární akademii VŠKK. Za cyklus básní taomačamkun získala ocenění v Literární soutěži Františka Halase 2021 a básnický cyklus Megaslimák vyšel v Básně SK/CZ 2021. Naposledy publikovala v antologii Zde je místo k vyklepání snů (Adolescent). Pracuje nejčastěji pro filmové festivaly.
Autorkou fotografie je Jana Plavec.
dobrý den
snad se vám to bude zdát nechutné
jenže je to velmi poetický okamžik
možná až tak signifikantní
pro mé literární směřování
že by bylo lepší schovat si ho
do závěru krásného dlouhého autobiografického románu
který by vyšel v nakladatelství Faber & Faber
k výročí mých osmdesátých narozenin
něco mě zastudilo v nohavici
po tom co jsem si ve tmě natáhla kalhoty
našla jsem v nich úplně malého slimáka
vylíhnutého uprostřed zimy
ve světle ohňostrojů
za naříkání poplašených kachen
položila jsem malého slimáka na trávu vedle cesty a šla jsem dál
a pak jsem potkala pravděpodobně jediného básníka v celém Plzeňském kraji
nic jsem od něj nečetla píše opravdové básně
jen tím jak stojí na zápraží uprostřed tmy
jeho knihy mají stovky stran
v policích s regionální poezií jediné pevně stojí
podpírají ostatní drobounké sbírečky
já řekla dobrý den
a on řekl dobrý den
a už byla noc
+
na svou konzervu sardinek bych napsala:
neotvírejte nožem to už se raději rozepnu sama
smysl a implementace
účastníci konference Smysl & Implementace
si o přestávce koupí kafe na benzínce
přejdou přes parkoviště
na betonovou platformu s výhledem na moře
a jeden po druhém
v rozestupech mechanismu kávovaru
se rozhlédnou
že by to odfouklo stan
opustit byt vláčet s sebou sebe
nečekaně čelit rohům
kde jsme se potkali
že by to odfouklo stan
ale předtím by se tak vcucnul
a stěny by byly tak mokré a blízko
jako další kůže jenže naše společná
pokus o milostnou báseň
rozložit se na ty nejprimitivnější útvary
jako Theo van Doesburg krávu
na obrysy a ty pak rovnoměrně rozprostřít do prostoru
tak aby nedošlo k nedorozumění
to co jsem řekla vedle toho jak jsem to myslela
pod to jak mi buší srdce
a dál že ráda sbírám hluchavky po trsech
když se na mě koukáš
bez sušáku
bez sušáku na prádlo se neobejde žádná domácnost
žádná domácnost se neobejde
potichu
vždycky se musí cestou narvat bílé trubky do úzkých popelnic
zapřít se zapříčit se zkusit to naštorc
stejně to o sebe nesnesitelně skřípe
drnčí když se lámou bílé struny
a šlehají
bojuju s tím
mám šrámy na předloktí
a tlapky sušáků se jako rozlámaní sekáči povalují kolem popelnic
ale nemůžu se na to dívat jak je jen tak necháváte opřené někde poblíž
+
kafe my pijeme rozpustný
tak neměj strach
šnek
pořídil si jako mazlíčka šneka
obyčejnou páskovku
zvednul z chodníku a pojmenoval ji
nechal ji bydlet u sebe v krabičce od Ramy
měla radost když dostala slupky
a nikdy by mu neodmítla dort
kdyby ho za ní vezl ve vlaku
nikdy by mu nevyčítala že moc dolézá