_IV.jpg)
Tereza Semotamová (* 1983) je překladatelka a spisovatelka, která píše převážně prózu. Její poslední román Ve skříni byl v této kategorii nominován na Magnesiu Literu 2019. Loni vyšel její další román Radikální potřeby. Jako básnířka publikuje doposud výhradně na Nedělní chvilce poezie.CZ.
_IV.jpg)
Narodila se v Boskovicích, dětství prožila v nedalekém Spešově a nyní žije v Praze. V roce 2006 vystudovala rozhlasovou a televizní dramaturgii a scenáristiku na Divadelní fakultě Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, následně germanistiku na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity a v roce 2013 doktorské studium v oboru dramatických umění na Divadelní fakultě JAMU. Překládá z němčiny, je autorkou rozhlasových her, věnuje se také publicistice a působí ve výboru Asociace spisovatelů. Pracuje jako redaktorka JÁDU.
Foto: Wikipedie
ezokoučka mi na instáču radí
že pokud chci změnit svůj život
vše k tomu potřebné mám už
teď v sobě
stačí začít
ano, asi ano
ale taky ne
jsem sama doma na chvíli a
měla bych ten čas nějak využít
ale nevím jak
nechci nic dělat
jak se dnes nicnedělá?
vše k tomu potřebné mám
přece už teď v sobě
bejt feministkou je fajn
ale musíš na to mít
prachy chlapa zázemí hlídací babičky prachy vlastní školku prachy
jinak ti zůstanou jen oči pro pláč
a sopel
a pravidlo školky zní: smrkající děti sem nepatří
slzy se začnou ronit nečekaně během
veledůležitýho callu
nezastavitelně
a ty jen řekneš: pardon, mám zánět spojivek
vypneš zvuk i obraz a bulíš
a v tu chvíli nevíš, jestli je to feministický
nebo vůbec
a tak si jdeš do kuchyně pro cbd kapky
tam se dítě a jeho rodič polívají vodou a hrajou si u toho
se šlupkama od mrkve
je to roztomilé ale nemáš energii na to se nad tím rozplývat
vypadáš už dlouho tak hrozně že nikdo nepozná žes bulela
říkáš si ale pravda je že spíš nikdo tvůj vzhled neřeší
sedneš zpátky k počítači a jede se dál
selhávám nezvládám
ale není to vidět
žiju seriál neřešitelných situací na pískovišti
jsem modlitební perlička co vypadla
z neexistující básně o krvavých cuckách
které život už nevyrobí
zarámovala jsem fotku z ultrazvuku tak trochu proti tvé vůli
je to jak to je
to je tvoje mantra co mně vůbec nepomáhá
dyť to ještě nebylo ani embryo
každé čtvrté těhotenství končí potratem
je to hnusný slovo
jenže my všichni kdysi byly tenhle chuchvalec buničiny
jenže i když v
ještě týdny počítám v jakým bych byla měsíci
a sleduju z okna těhotnou sousedku
vyhýbám se jí a vím proč
dnes se účastním diskuse na téma
ženy-matky v umění
do regionů mě odváží veselý řidič státní instituce
problém byl už honorář
lavírování mezi tisícovkama
a to nepočítám cestovné
a neviditelnou péči mých rodičů
zatímco já budu v regionu vysvětlovat
že osvč matky pokud nepozastaví živnost
nedostávají mateřskou
a když si o ni zažádají je to třeba pět tisíc korun
a že nemám kdy psát
místo abych někde seděla na prdeli a psala
všichni se tomu podiví (2 diváci)
a pan Jarda mě odveze zpátky
mám takovou osmibarevnou propisku
MADE IN JAPAN
moc ji nepoužívám
a to je metafora mého života
otálení a hledání odvahy ke psaní
na kurzu krizové intervence chlápek vysvětloval patriarchát
prý je nepochopený ochraňující a pečující není zlý aha aha
držela jsem jazyk za zuby kolegyně na mě mrkla
cítila že můj výbuch se blíží
pak jsem intervenovala ženu jejíž neteři diagnostikovala rakovinu
a pak simulovala klientku co jí vlastním zaviněním umřelo dítě
nedá se z toho vyspat ani vypsat
ani těch 8 barev mé propisky na to nestačí
docela pomáhá ticho
jdeme z hřiště a z činžáku vyjde stařenka
ptá se mě, jestli nemám deset korun
a pak říká: Už je zítra?
moc ráda bych jí pomohla, ale nedovedu ani
odpovědět
ani nevím, jestli jsem jí ty peníze dala
jestli ne, tak je to ostuda
včera jsme volali s Těsnohlídkem
venčil psa v Brně a zněl jako někdo jiný
než Těsnohlídek
divil se, že já ještě píšu
vysvětlila jsem, že píšu už jen o tom, že nepíšu
nějaký ten otravný lyrismus
nabídla jsem mu čtení na učňáku v Pardubicích za dobrý prachy
a on po tom skočil
znovu jsem se podivila, že vůbec nezní jako Těsnohlídek
no vidiš, zním jako já, řekl
pak jsme probrali plodnost u psů a to, že jeho gaučovej pes si nikdy nevrzne
nemá s kým
chtěla jsem dodat něco o své plodnosti geriatrické matky
pak jsem šla vařit polívku
potřebujeme zásadně simulátor ženského údělu
datluju tu písmena a cítím se jak božena němcová
jenže já píšu jen pracovní maily
kdyby muži měli menstruaci, existuje na to ministerstvo
kdyby muži chodili tak často na hřiště, jsou z nich bezplatná wellness centra
mateřství znamená být na konci sil
a přesto splnit všechny povinnosti
a jako odměnu uslyšíte od nějakého muže v tramvaji něco ve stylu:
vy byste byla tak hezká maminka, kdybyste se trochu usmála
6:18 odběry bývají každé pondělí a čtvrtek
v tom nedokážu excelovat
krev mi umí vzít pouze sestra T. a sestra J.
i mít dobré žíly vyžaduje skills
jsem ideální inkubátor
musím tu ležet a dopíkat ještě aspoň měsíc
slzy v očích při představě že doma je moje dítě
a zavrhne mě za tohle utrpení
(o 3 měsíce později mohu konstatovat: ano, zavrhne)
zkuste mít nějaký harmonogram dne
jinak ten den špatně ubíhá
v tomhle světě vládne zásluhovost
a náhoda
loterie tělesných hodnot
po čekám na doktorku
nabízí mi že můj excelentní čípek si na konferenci prohlídne
200 gyndařů
konečně jsem slavná
ženy mají hlavy plné otazníků
muži mají hlavy plné vykřičníků
a jasných sdělení
od rána do večera se divím
proč je to na světě tak a tak
dlouho jsem si myslela že nerovnoprávnost
je náhoda
ne, je to systém
večer ulehám na lože opět nasraná
po dni plném péče
ty si sedíš a čteš si o válce na ukrajině
den tisící dvoustý devadesátý šestý
T. zjistila že válka je v ní
naše dítě č. 2 oddechuje
a já fakt nevím, jaký svět
ho čeká a jak ho naučit
k němu mít důvěru
když já ji moc nemám
chtěla bych napsat tlustý román o matkách
a jejich nejšílenějších podobách
a o tom, že tahle jejich energie drží svět nad vodou
jenže nemám energii
splnila jsem všechny povinnosti a teď mám 2 vteřiny volného času
než půjdu spát
můžu se teď duševně vyprázdnit občerstvit naplnit co já vím
místo toho pozoruju drobky na stole v kuchyni
ty už rejdíš myší po lidl shopu a vybíráš gumové oblečení
vykvetla nám orchidej a to je asi tak vše
co vám chci říct