Allen Ginsberg
Typický případ
Do bytu, kde jsem žil s vykastrovaným kocourem,
jsem si přivedl dívku – a nechal ji tam.
Hledám něco lepšího. A ta její teta,
ta její teta, to byl prostě děs.
Nakonec, mezi námi, myslím, že jsem všecko
zvládal na úrovni. Brzo ji zas uvidím
a budeme kamarádi (ne milenci), protože
s ní musím dělat v tom krámu s botama.
Ona ví, o co jde. A bude zajímavé
ji zítra sledovat. Když bude
kamarádská (nebo dokonce milá), odmítnu ji:
jenže tak slušně, že se tím ještě bude
cítit poctěna. A možná někdy jindy,
až budeme opilí, to spolu rozjedeme.