Petr Ligocký: Plamen jeho obrazovky vyhasl

neděle 27. července 2025


Petr Ligocký (* 1990) trávil dětství trávil střídavě v Bohumíně a polské vesnici Gorzyczki. Vystudoval polonistiku na Ostravské univerzitě. Své autorské texty publikoval v domácích i zahraničních časopisech. Je mj. zastoupen v antologiích Pandezie (2021), Z kopce nahoru (2023) a Šnyt (2024). Vydal básnické sbírky Diagnóza (Protimluv, 2020) a Popel dnů (JT´s, 2022). Zabývá se rovněž překládáním současné polské poezie.


Je autorem dvou polsky psaných publikací o polském malíři Józefu Sowadovi (1956–1997) Talenty i pasje – Publikacja twórczości artysty Józefa Sowady (2019), Za zasłoną świata rzeczy. O życiu i twórczości Józefa Sowady (2020). Od roku 2016 redaktor ostravského nakladatelství Protimluv a stejnojmenné revue. 


Pracuje jako lektor v Centru vzdělávání Knihovny města Ostravy, je hlavním iniciátorem a realizátorem tamního projektu literárních procházek. Podílí se na organizaci různých literárně-kulturních akcí v Ostravě i rodném Bohumíně. Věnuje se také hudbě a výtvarnému umění. 


Básně jsou z jeho aktuální sbírky Doma v bezpečí, kterou vydalo nakladatelství Protimluv.













Pupus I


Plastovou mačetkou

odkudsi z jihovýchodní Asie

prosekává se houštím


svými drobnými kroky

pozvolna prosvětluje

stín mapy


všude naráží

na stopy

jejich působení


prázdné láhve od kořalky

do země zašlapané špačky

lesknoucí se jehly


tohle město

se všemi jeho remízky

odteď už nikdy neuvidí stejně

ani jinak






Pupus III


Protože byl ve třídě nejmenší

pořád ho bili


a tak zkoušel

karate kung-fu

a další podobné kroužky


nikde ale nevydržel

k čemu to je

stát pět minut

v nějakém dementním postoji

říkal






Ictus X


Marně vyzvání

telefon v tichém režimu


máma bude muset

zase sama zvedat

tátu z podlahy






Ictus XI


Vedle v kuchyni

už neleží můj stárnoucí poloochrnutý otec


plamen jeho obrazovky vyhasl

kuchyně je prázdná a tichá


tak jako nemocniční pokoj

kde tátu už druhý týden

krmí trubičkami






***


Nad čerstvě rozoraným polem

strnulý letoun káněte

očividně ztratil směr






Pro avus V


Té zimy tě po letech

znovu sevřela


bylo to těsně předtím

než měl tvůj starší syn Roman

poprvé sfárat

v nedalekých Wilchwech

a ty sis vzpomněl

jak jsi kdysi zkusil

fárat i ty


jak vás sunuli dolů do tmy

klec se třásla

a spolu s ní i všechno

ve vás


v tu chvíli

a s veškerou tou zemí nad sebou

jsi měl poprvé v životě pocit

že tvá modlitba

nikam nedolehne






Pro avus VI


Svými velkými

sukovitými dlaněmi

jsi dokázal udělat

snad všechno na světě


nejraději ze všeho

jsi však míchal

holubům zrní






Pupus XI


Poznali se na Tindru

přišla mu dokonalá


milovala stejné seriály

dobře se oblíkala

a v posteli to s ní bylo dělo


navíc vždycky se mu líbily

holky co mají tak nějak svůj názor


škoda jen

že ten jeho

nechce nikdy slyšet






Pupus XII


Dělá na benzínce

na okraji města


s denně dokonale dobitým

smartphonem v ruce

pořád na lovu






***


Toho rána nám byla smrt blíž

než jindy


jako první ji ucítila naše roční fena

neklidně sebou cukala

škrábala na dveře

kňučela a sípala

venku pak pobíhala divoce

od záhonu až ke konci ohrady


našla ji za strženým plotem

mezi vyškubanou srstí

a parůžky zaseklými do pletiva


našla ji ve vyhaslém černém pohledu

stejně hlubokém jako nic

odkud sem pravidelně přichází