Jiří Štěpán: Haruspicie

středa 25. září 2024
















Jiří Štěpán

Haruspicie


Nedokážeme odstoupit dost daleko, tak

abychom viděli úplný obraz. Ani kamenolom

zaplavením nezmizí z krajiny, aby pak celou

malou elektronickou mléčnou dráhu zvuků i zimu

a desku tektonitu přiblížil zemskému jádru. To až tam

možná vystoupíme ven z celého koloběhu a tiše

budeme muset připustit více druhů kauzalit. Smyčka je

prý klíčem k odhalení záhady vědomí, a v něm

se nachází obraz všeho, co víme o našem původu. Ukrytý

ani ne vteřinový záblesk jasu, co se usadil v éře temnoty. Vesmír

se proto neustále rozpíná a ani my už si nejsme blízcí, jak

tomu bylo před týdnem. Prostupné hranice poznání do toho

konceptuálního experimentu navracejí nutnost se vejít

do vymezeného času. Rozšíření herního území máme

na dosah, do té doby zbýváme zas jen my




(Cit. z: Štěpán, Jiří. Partitura a provedení. Brno, Host, 2024, s. 36.)