Tady žijeme
Tomáš M. Kavka
Země nikoho,
země všech,
tady bych zdech,
a to mi věř.
Jsem lovná zvěř –
nepíchám, nekradu,
a když udělám něco jinak,
dostanu na bradu.
Tak tady žijeme,
ty vole, tady žijeme,
tady chcípneme,
tady se znova narodíme
v zemi paneláků.
Tohle je můj malej ráj strachu
s vůní smogu
a střelnýho prachu.
Občas se tu bojíš vyjít ven,
a když se setmí, možná budeš okraden.
Pícháš
si? Nepícháš
si?
A vzpomínáš na časy,
kdy se všema jste si hráli,
ale rodiče se trochu báli.
Na hlavním nádraží –
uvítací výbor feťáků
a zmlátěj tě
pro pár drobáků.
Tak tady žijeme,
ty vole, tady žijeme,
tady chcípneme,
tady se znova narodíme
v zemi paneláků.
A bydlíme jen v betonových bednách
a bydlíme jen v domech po někom,
koho jsme neznali.
Krátký kořeny.
Žádný tradice.
Tady žijeme.
Tady chcípneme.
Tady se znova narodíme.