Dominik Bárt a František Hruška: Našemu souzvuku porozumí jen ten kousek ženy ve mně

neděle 7. listopadu 2021

Nakladatelství Větrné mlýny letos uvádí novou knižní edici Mlat — edici básnických debutů mladých autorů. Mlat — zpracování hrubého obilí cepy, než bude odesláno do Větrných mlýnů. Prvními dvěma svazky jsou nyní v říjnu vyšlé debuty Převážná doba Františka Hrušky a Spodoby Dominika Bárta. Na jaře roku 2022 vyjdou prvotiny Kateřiny Koutníkové a Anny Sedlmajerové.


Dominik Bárt (* 1998), narozen v Ostravě, studuje bohemistiku a žije v Brně. Je členem undergroundového uskupení Vítrholc a bubeníkem v prog-psychedelické kapele Šamanovo zboží. Publikuje literárněvědné eseje a kritiky o současné poezii, nejčastěji v Hostu, Tvaru a Pandoře. vetrnemlyny.cz/spodoby 


František Hruška (* 1998), narozen v Ostravě, studuje sonologii v Haagu. Věnuje se hudbě a jiným věcem. vetrnemlyny.cz/prevazna-doba


Tato dvojice autorů prvních dvou svazků edice k sobě nebyla vybrána zcela náhodně, oba autory spojuje tzv. metafyzická sbíhavost, např. stejný rok, ba i měsíc narození, stejné místo narození, jejich sbírky pak sbíhají některé motivy, místa, postavy, témata, dokonce i samotná kompozice a narativy knih…


(Na snímku František Hruška stojí, Dominik Bárt sedí. Foto: Jiří Štěpánek)










František Hruška


Ihned mě uvítal 

známý pach 

ránou do nosu 


na schodišti k perónu 

opuštěná plechovka 

ostravského piva 


na úřadu práce 

se chtějí

psát básně 


Vrátil jsem se 




Dominik Bárt


pach

vedle mě vyhozeného kebabu

a lavička

z které jsem chtěl poslouchat

jak se okolí mění v setrvačnost

lavička z které jsem na tebe chtěl volat 

že včerejšek už neplatí

lavička co se mnou opět prosákla

až na dno brna









Dominik Bárt


pach dezinfekce a sterility 

vypařen do horka

chodeb baráku 


dychtivost

moci se zmocnit 

moci nemoci 


kožený kufr

s nímž děda pod záminkou

že jede na pracovní cestu

v mládí jezdíval za milenkami 


v posledním roce byl celý naplněn 

jenom léky 


rozpadlý kufr

který jsem včera vyhodil 




František Hruška


Nesu kufr 


těžký

plný věcí

které jsme potřebovali 

spolu 


plný věcí

na které se již zapomnělo 


Těžký 

Schrödingerův kufr 








František Hruška


Tyvole venku sněží hej


Zítra je čtvrtek

tak se dám do

zařizování

zjistím, jak je to

s těma vlakama


Zítra je čtvrtek


Typičo mám to rád

tak to budu dělat


Yes, yes…


Zítra je čtvrtek


Už kvetou jírovce


Zítra je čtvrtek


Zítra je čtvrtek




Dominik Bárt


čtvrtek 


revitalizace pohybu osob

v dále znovu přicházejícím 

oznámení večera 


cosi se chtělo ozvat

v tom očním mezipatření 


zeugma v spřažení kontaktu 

něco spolu ještě prohodíme 


čtvrtek 








Dominik Bárt


před hospodou baník

chlapík v kšiltovce

marně škrtající zapalovačem před cigaretou 

pořvávající ožralové

kdesi ve tmě

a naše objetí

když se nevědělo

jak ze všeho ven 




František Hruška


Červený neonový nápis OPEN 

mě pozval dál do baru

se čtyřmi židlemi

a tuctem snookerových stolů 


Rádio a televize spolu bez konce 

konverzují

v boji proti konečnému tichu 


Tady by mě nikdo nenašel –








 

Dominik Bárt


budu tě poznávat

jako by hluchý kladl prsty na flétnu 

našemu souzvuku porozumí

jen ten kousek ženy ve mně 




František Hruška


Ty a já,

nazí v hluboké řece, 

snažila ses mi svázat ruce, 

ale nedokázala jsi. 


Musel jsem ti pomoct. 









Dominik Bárt


stříbro mlhy

s mlčením zlata

mezi námi jako pouhý hiát

kůže rána odtrhnutá od čerstvého asfaltu 

je tak brzy

že bychom i bycha dohonili 


první lež

v pěti letech

aby táta zase neřval 


vyvlastněné ticho úterý 

jako otevřený dopis 

který nikdo neotevřel 




František Hruška


Karel Gott vydal všechny svoje myšlenky na CD 

a teď mi u sebe doma

v tureckém sedu recituje své básně 


A otče

křičel jsi na mě, otče

přes vratké pole kartézských souřadnic 

Křičel jsi na mě

z obavy

něco jako

jestli mi padne moje helma

zatímco Gott říká

že jsme si přece neublížili 


Lhal jsem ti

otče

ze strachu o tvůj strach

Lhal jsem ti, že mi helma není malá 

že jsem byl na obědě

ve školní kantýně

a že mi nic není 


Ale víc ne!

Budeš si to pamatovat?