Jiří Šimčík a Anna Dohnalová: Zakončení zpoza brány

neděle 17. října 2021

Jiří Šimčík (* 2003) se narodil ve Zlíně, ve Valašském Meziříčí studuje na gymnáziu. Hraje na tenor saxofon, koncertuje s kapelou Bb. Zabývá se historií a mezinárodními vztahy. První sbírku vydal v samonákladu (Tě to spoutá, 2019), publikoval v časopisech Host, Ink, Texty, Tvar a Psí víno. Příští rok mu v nakladatelství Dobrý důvod vyjde sbírka víš moc dobře, jak to dopadne.


Grafiky: Anna Dohnalová. Studuje na Střední škole umění a designu v Brně obor grafický design. Nejvíce se zabývá ilustrací a malbou. Ráda kombinuje různé techniky, experimentuje s materiály. V tvorbě je jí hlavní inspirací příroda.

























po obou stranách barokních vrat

postávají proroci

v rukou igelitové tašky 

plné reklamních předmětů 


mělo by to být pole klidu

loď smíření, území pokleknutí

nikdo to neřeší 

klidně si zavolej

mají to podchycené

na myanmarský způsob

v hospodě zastřelí dobráka

a mohl si za to sám


při proměně

ukážou legislativně správné odevzdání

když se pozvedá monstrance

nabídnou program

a takhle každou neděli

až do osudných dní

 

moc čeká na opatrovníka

i v neutrálních zónách






















vítr s podobnou strukturou 

jako tehdy. vy víte

že mračna, která držíme v rukou, jsou

lživá. přesto 

polehávat v bažinách, ve městě za pětku bílé. 

historizace píčoviny, průplav zablokovaný lodí, na záchod na dvorek 

a chceme znova žít hlavně pro ně hlavně pro ty 

tradice: hlavně pro ty děcka


scrollovat. nabídka omezená náhodně vymáhaným řádem. 

232 metrů odtamtud

145 metrů odtamtud 

1,8 kilometru odtamtud 

krajina, prostor, leukémie fyziky

výpočty

pořád jsou čtvrti, do kterých nesmíme 


pod stejným mostkem leží stejný přítel leží 

stejný magor leží stejná svině 

leasing, úvěr, bez fotek, do smlouvy nenapsat a věřit, že se nezřítí

neřeknu ti, jaké jsou kouřové signály s angínou

dokud mi detailně nepopíšeš vzorec svého ticha


















nemyslím, že

krychle do sebe správně

zapadají


snad znova se

výsměch za čtrnáct dní

obrátil


bahenní krysa

je nahá

v letním dešti


repetice

sestavím rody

abych to pozastavil


na západní polovině

když jed kape

z oceli


pět


















je to železité

třetí přípona


všude okolo

se množí žáby

ráno po probuzení měsíce 

ve studijním volnu zdražilo


na povrchu stříbrné tečky

bez kořenového systému

bezpečnost práce

střevlíci podepisují dohody

neví nic o socce a zdravce

vole, a pak to tak dopadá


všude okolo

se množí koňadry

sloup továrny plný drahého koňaku

pásovou výrobu prodali do Německa

odvedli to, nedosáhneme na ně. úplně 

stejná věc. nezvládnu se dostat k tématu, vždyť to vidíš sama. stavím na tvárnicích z medu 

naprostý základ, F5, zapsáno v kódu, pak

v podvečer osika


je to železité

třetí přípona

kdo mi řekne





















pro tvou výšku neexistuje reálné číslo

pro váhu není opravdové vyslovení


nainstalujeme aplikaci

nejmenší společný dělitel

dynamicky se měnící úsek

roznásobit


desktop, zástupce

k večeru probuzení dvojklikem

neřvi, prosimtě

disk C: se nezálohuje

šáhni do kapsy, nahmatáš tisícicípou hvězdu, kruh s ostny

je to tam, jenom tam


jedna báseň, jedna cesta

jeden spánek, jedna sleva

jedno užití, jeden konec


nemusíš se řídit

když nechceš pozorovat

pokud však chceš mít podepsanou smlouvu

budeš bez toho zvolen střepy 

mistrně využít malých věcí 

otočit ikony 3x3 

skrze filtry 

hodit do koše

co nejrychleji





















po-pá, 9-18


centrum pro návštěvníky

vysmějou se lidem, kteří to myslí vážně

žena ve středním věku nasraně zakoupí dárkovou kartu

manžel je lepič přímých věcí

neumí spolu mluvit už roky


sedím uprostřed

zametám koridory, které nikdo nenavštíví

jsem v práci

každý den 

v náladě na čelní srážku

každý den

abych dostal přidáno, musím ještě vyprodat pohlednice


skoro to bylo 

plech se mohl ohnout, motor kouřit, hřídele zaklesnout

moje střeva na tvých ňadrech

a volat by mě ani nenapadlo


bohužel, pouze 78 % 

nechci nikomu nic prodávat 

půjdu si odklidit

věci ze skříňky























hlavu mám rozbitou ze dvou stran

a usekl jsem si kus palce


dívám se

vzduch nazpátek

vyměňujeme si

barvy očí, velikosti rohovek


před vchodem do trafiky

stojí řada

administrator 1

jsou v ní všechny

tornádo odstavců

bleskem si pojistit

(2+1) tři linky


svetr s ažurovým vzorem 

ručně pletený domov

dvě piva, průhlednost

tepláky plné hemobloginu

tři sta pade meziprostor, dvě stě osm udusit

a píču, vole, čum nahoru, už tehdy to bylo takový nijaký, já nevim, proč to furt řešíš, kryple

jedna čtvrtina vlny dle obyčeje sdílená v návratu

diplomatické nóty, apel, deklarace

vrstva úředně uznaných podpisů. ani jeden tady nejsme dobrovolně 

míchaná ledová tříšť. žonglování



















trampolína

základní stavy


jediný opravdový konec

je v krystalu ulic

tam máme rýmu / opravuje se

jinak se vždy odrazíš

na jeden, nebo druhý vrbový prut

otěže

zrychlit a zastavit

doprostřed

operátor porážky a 

lebkou do skříně 

když přirážíš


trampolína 

svazek gumy, esc když výskok a

ctrl + shift + esc při dopadu 

místo určení

již brzy v kinech 

vyčkávat a vylézt silnější 

svým ukradeným slovem