Lukáš Trejbal: Ve chvíli, kdy Jaruška přehodí přes pípu utěrku

neděle 23. května 2021

Lukáš Trejbal (* 1967) se narodil v Nymburce. Sbírka Nemám slov, ze které jsou uvedené básně, vyšla v roce 2019 a je jeho třetí. Knihu v edici Polabští básníci nákladem autora a přátel vydalo Vespero, Pardubice.


Lukáš Trejbal do literatury vstoupil prvotinou Na dnešek jsem spal líp (VEGA-L, 2013), následovala sbírka Tahám za záchrannou brzdu (Ears & Wind Records, 2016). Publikoval v několika sbornících (Kam až došel, to tam našel, Cesty proměny / Nálada doby, Stíny plesu, Delty domovů aj.). Vydal tři publikace o bigbítu na Nymbursku. Vytvořil sestavu literárních plakátů, sestávajících z vybraných básní ze sbírky Tahám za záchrannou brzdu a z reprodukcí obrazů malíře Vladimíra Pintera. Zpívá v alternativně rockové skupině Oliverova dálka. Pracuje v Armádě spásy v denním centru a noclehárně v Praze - Holešovicích. Spolupracuje s rádiem Patriot.


(Ilustrace na titulní straně sbírky Nemám slov: Martin Sausage Dohnal)















***


Veselo je u stolu mariášníků

zkouším číst Rilkeho

ztrácím se v sonetech

Vykřičené domy s absencí hříšníků


Trochu jsem přibral po dětech






Vlaky jsou motýli


Slunce a měsíc na houpačce

UFO bliká z Drahelic

ric pic

vlaky se plazí

jak housenky smělý


šlukuju to hluboko do plic

ric pic


Za čas vylétne z mlází

otakárek fenyklový






Končíme


Ve chvíli kdy Jaruška

přehodí přes pípu utěrku

svět potemní

opilci zbystří


v kalných očích zajiskří


Ve chvíli kdy Jaruška

přehodí utěrku přes pípu

už ani nepípnu

už ani…


Mezitím den se vetřel

odněkud tryskem

Vstávám snad abych šel

ještě jdu s pískem






U všech svatých


Kostel U všech svatých

bouchnul a šel k zemi

připočti pár věrných

co lítaj někde v nebi


Oddělili zrno

velké od těch malých

U všech svatých


Blamáž jako Brno

změnit lásku na líh

U všech svatých






Pámbu nade mnou


Z kouta vyplavou tvý oči psí

bolesti světa náhle ustanou

třepotá se listí prokvetlé rzí

pámbu nade mnou


Duši se nějak uleví

zvuky města utichnou

smrtka je znavená spí

pámbu nade mnou






To je můj vnuk


Nejspíš se vidím

v městecké ševcovské dílně

kam jsem procházel

dlouhou chodbou

a domem

s dědou pak jel autobusem

do Kněžic

„To je můj vnuk“ zaburácel

chlapi se smáli

až jsem se bál

že mě zabijou

zároveň v tom byl

jistej klid

dodneška si to neumím

vysvětlit






Karel je off


Ještě nekvete hloch

Karel je off

Srdce má jak zvon


Už nikdy on






Za Václavem Hrabětem


První sněženky

jsem viděl u rybníka

v Lochovicích

ještě nebyly v květu

ale plot lístků

měl pevnou erekci

V potoce se koupalo

nahé slunce

Smuteční vrby

shodily do rybníka

pruty

spletené jak dredy


Zkouším si vybavit

nějakou jazzovou figuru

kterou si možná hrál

v hospodě u mostu


Na šedivém pijáku nebe

není žádný otisk


Je krásně jasno

z těch not na náhrobku

nejsem moudrej


Bez pompy v Lochovicích

bdí v nocích i dnech

jen jizvy po básnících

jak dráhy po letadlech


Až později mraky

Jezdí nad tebou vlaky






Bondyho škola


Květ lípy zas je opadaný

mozaiky

v obrazárně ulice

v hlavě to mám vymetený

v tom kalným svitu měsíce


Praha už volá

prdel je holá

To je ta Bondyho škola






Oáza (smíchovská nádražka)


Tři karafiáty vadnou ve váze

obří panorama Prahy

zívá ze stěny

Na pár piv v Magorově Oáze

ze strany štěstěny






Kolíne, Kolíne / Zkouška sirén

(Miloši Kimu Houdkovi)


Kolíne, Kolíne

stojíš v pěkné rovině

stoupám ke Kimově čajovně

pot stéká mi po čele

přijetí vřelé

v krajině rozlila se labská modř


Vítr fouká od grafický školy

Lucka po přijímačkách

tady chodila po lanech

mezi stromy

do dětství vlomy

v tom baráku bylo dříve kožní

všechno je možný


Pro rohlíky se chodilo

v rytmu ska

kapela Zbožska tomu všemu

dávala razítko


Kolíne / Zkouška sirén

Hraju rovinu

říkával pivovarskej Zdeněk

nekoukat po očku

jak líznout zatáčku


Malíř Vláďa Pinter s Kimem

jdou do hospody

kde je dneska pošta

a sní o komunitě v Čáslavi

po nebi jde kasiopea


V La France Tony Ducháček

úsporně tančí jančí

praštil se do hlavy

má v uších sladký bonbóny

ty jsi fakt tak skvělá celá

zajedu do garáže

je dost místa

ztrácím

tedy získám


odpočívám na lavici

ve výčepu

Kim tiskne literární plakáty

a obtiskuje do beatníků

i svůj kolínskej vodoznak


Kolíne / Zkouška sirén

knedlíčková polívka v nádražce

do transfúzky pustit žilou

netlačit na pilu silou

půl litru je asi málo

stříká to ze mě dál

jaký si dáte kafe?


Hraju rovinu

zdá se že se nic neděje

klame zdání

kolem Bartoloměje

potichu vyslovené přání


Dejvy brousí death metal

vozí ho okoštovat

do celýho světa

stejně mu je nejlíp

na přídi U Vodvárků

na Zálabí

snadno se zalíbí


Kolíne

nádražka v rytmu vlaků za oknem

zpožděné pivo

s omluvným úsměvem

zkouška sirén


Estébák Miki srká to svoje na stojáka

vyhýbá se mi očima

bonzoval Míšu

dostal ho do vazby

vinu zkouší odčítat

asi pojedem stejným vlakem

nejsem protkaný strachem

cítím v kostech úlet

nechám si ho ujet


Kolíne / Zkouška sirén

za několik minut proběhne zkouška

sirén

vinen obviněn


Na rovinu hraju

Prďa diriguje Pokojíček

a buší do bubnu

klid v kruhu borovic

let's go do Konárovic


Sting v televizi je modrý

nádražka se zklidnila

vylidnila

zvenku je slyšet hlášení vlaků

svíčky na stole zapaluje

západ slunce

proniká dovnitř přes větve stromu

dej tomu šanci

dej tomu


Zkouška sirén

bude provedena zkouška sirén

Kolíne

Vzali mi půl litru krve

po druhém Bráníku

si nechávám ujet vlak

sfouknu z duše prach


Obloha je šmolkově modrá

jako Sting v týví

splývají

nádražáci se střídají

traťováci, fírové, vlakvedoucí

nevědoucí


„Dneska ste hezká“ říká

jeden z traťováků servírce

ve vzdušné košili

je černej jak bota

záclony se zvedají

závory jdou někde dolů

jízdní řády neznají

vrypy do stolu

hlas ohlašuje vlaky

na příjezdu odjezdu

jakýpak s tím saky paky

člověk se mění nezmění

omlouváme se za zpoždění


Pojedu nějakým, co už měl dávno odjet

průvodčí chce malý pivo

veze si za sebou kufřík na kolečkách

jakoby nastupoval na poslední vlak

pivo prsklo, tak směs a vývar

počká si na zázrak


V nemocniční sámošce

jsem potkal malou Popelku

sledovala pohyblivou reklamu

na tabuli

někam to jelo mizelo

tohle už hraničí

proslepičí kvoč

přebírám to tam i zpátky

pohrdnout zadními vrátky


mám z transfúzky poukaz na

osmdesát korun

kupuju si Pres rohlíky

kapiový salám papírový kapesníky

druh tajný obsílky


Ještě doplatíte dvacet sedum

hlásí sympatická pokladní

nakláním se víc nad ní

svíčky zapaluje západ slunce

odšpuntuje na Zálabí

zdráhavá srdce


Kolíne

Pojedu nějakým, co už měl

dávno jet


Zkouška sirén v poledne

zaskočí ti kost

ve vegetariánský polívce

vinen obviněn

stříká to ze mě dál

na páté nástupiště přijede


Zkouška sirén

právě probíhá zkouška sirén


Kolínečku, Kolíne