Tereza Semotamová (* 1983) pochází z moravské vesnice Spešov, žije v Praze. Vystudovala dramaturgii a scenáristiku na JAMU, německý jazyk a literaturu na FF MU, napsala doktorskou práci o německých rozhlasových hrách 50. let. Pracuje pro česko-slovensko-německý webový časopis jádu, překládá současnou německojazyčnou beletrii, věnuje se publicistice, roztodivným aktivismům a vlastní tvorbě. Napsala desítku rozhlasových her a v roce 2018 vyšel její román Ve skříni.
(Foto: Anna Štičková)
Recepty v době korona apokalypsy
Bulgur s čočkou
Čočka s bulgurem
Brambor+okurky nakládané (AKCE)
Slzy omaštěné větrem severozápadním, batátový čips
Cokoli z mražáku na divoko, příloha: beznaděj
Smažený toaleťák se sojanézou, dekadentní hranolky
Vývar z roušky s koriandrem po sečuánsku, domácí nudle z nosu
Depka nadívaná sanatolem prošpikovaná domácí obavou z ekonomické spirály
Lidi jsou si blíž nejsou si
Kamarád mi vysvětluje že má nesporné výhody
se sám ožrat a druhý den se během kocoviny
vypsat bez autocenzury
ale koronu do románu prej raději necpat
nemá to oblouk zatím
Můj byt je plný pavučin a chuchvalců
přitom mám historicky nejvíc času je vymýtit
konečně na sebe lidi prý mají čas
takže nechápu, proč mi neodpovídá na zprávu
buď krachuje medituje jóguje peče uklízí otužuje
se nebo na mě zkrátka kašle
jednoduché počty této doby
Dojímám se
Poslouchám po letech Cure a Nirvanu
Dojímá mě zelená na semaforu
Poldové v rouškách v autech vypadaj, jako by jeli přepadnout banku
Kdo je ohlídá?
V parku potkávám cizího člověka a odcházím s ním k jeho kamarádům, kteří teď šijí roušky. Sedíme kolem žehlícího prkna, čekáme na pizzu a pozorujem kameramana bez práce, jak zažehluje látku, která se bude zítra šít. Točil s top kuchaři a nedávali mu prý ochutnat. Na pizzu vylívá rozkvedlaný vajíčko. To tě naučili ti top kuchaři?
Už ani nevím, odpoví mi.
Proč o tom chceš psát
Slíbila jsem napsat povídku o zdravotní sestře, co se nakazila a zemřela; pitva prokázala náhlé úmrtí, ale nikdo tomu nevěří.
Nakažená sestřička v Itálii spáchala sebevraždu, aby zabránila šíření nemoci.
Jenže proč o tom chci psát?
A co o tom vlastně psát?
Pak se dozvím, že sebevraždu spáchal i hesenský ministr financí, děsily ho ekonomické prognózy.
Taky mě děsí prognózy a v duchu objímám všechny minulé, současné a budoucí sebevrahy.
Jdu vařit oběd, mám suroviny
a důvody
Rok nato: sebevražd nepočítaně.
Jdu městem, které nepoznávám
Chybí mi lidi na ulici, co mi často vadili, vidím je v boji s krutou epidemií válet se na gaučích
Kamarád mi píše: četlas o tom Maďarsku? Lidi s podezřením na Covid musí dveře obydlí opatřit červenou cedulí
Projede kolem mě úplně prázdná sedmnáctka
Vtipkuju s řezníkem, koupim jen okurky nakladačky, doma je pak jím a poslouchám hluk chroupání okurek a dvě rádia
Pořád je tu na mě moc ticho
Ztrácím se opět v souvislostech
Tělo mi ochabuje + vlasy šediví
Píše mi estonský kamarád: svět se proměnil v tu tvoji skříň
Nemá logiku, proč někdo má život zařízený báječně
a někdo ne
Ale všichni se snaží ji najít
nebo se ožírají
nebo oboje
Karanténa a vařim
Internet doma nemám bo soused se odstěhoval
Na čtení mám příliš roztěkanou mysl
A tak dělám bramborovej salát
Tím se člověk zabaví na hodiny
Loupu krájím vrazím tam dokonce majonézu
dělám všechno úplně stejně jako doma na Vánoce
Pak to všechno smontuju
Jenže chutná to jinak
Skoro brečím slzy se řinou
A pak mi to dojde
Tajná přísada co dodá salátu říz
Promíchám
Máš na to?
Bezďák krmí u hradu holuby asi na to má Jardovi Duškovi je teď dobře na chatě a pozoruje svět asi na to má Můj facebook se plní fotkami pekáčů pečínek pečeníčko asi na to maj Babiš promluvil starostlivě k národu asi na to má Holky se na konci tramvaje drží za ruce a líbaj se přes roušku asi na to maj Farář káže online a varuje před domácím násilím, obžerstvím, alkoholismem a nihilismem asi na to má
Dnes je Velkej pátek a přísný půst asi na to nemám
Blablabla
v samotě je síla covid je podle sedláčka výzva
celoplanetární šábes prej blablabla
tyhle moudra jsou ti ale k ničemu
když jsou čtyři ráno a a a
ty touhou nemůžeš spát
zíráš na křeslo který nedovedeš sestavit
a čumíš na seroš o nejhodnějším Švédovi na světě
co nechlastá ani nevraždí
prostě je jen na všechny laskavej
chce vidět v každým to nejlepší
a vytesat ze všeho drahokam
je lockdown I a já doma chodím
v plesových šatech a do stolu od kolegy
vyrývám ALONE ALIVE
Moje soukromá misogynie
Nesnáším ženy
the future is female I know
ženy umí být milé, ale i pěkný krávy
jsou propojeny s papiňákem přírody
a ten si žádá svoje
čili se neptají na něhu, ale na výsledky
něhy – kolik procent hvězdiček palců
tato energie mě trápí dráždí sere
možná proto, že neumím jako ony
urvat si svoje a zařídit si život pořádně
vždycky, když se o to pokusím,
skončím v tvrdnoucím cementu
ve světě tuhnoucích šancí
vyhýbám se tedy ředitelkám péče
a vyhledávám zmatená štěňata
a koukám s nimi na dokumenty o masových vrazích
otázky údernic, ty jejich mrazáky, sekačky, akumulačky
a kalkulátory mě děsí
nevidím v nich drahokam
a ani nemám energii ho hledat
potřebuju ji na něco jinýho
abych zářila a produkovala
efektivně perfektní prvotřídní něhu
Co děláš zítra?
(žasnu, že mě chceš vidět každý den)
jdu na tryznu.
tak tě tam mám pak vyzvednout?
no můžeš, ale budou tam truchlit staří lidé,
které neznáš,
po někom, kohos neznal
nevadí, chci být s tebou
protože je to ode mě blíž na nádraží?
ne, z jiných důvodů
a jakých?
prostě chci bejt s tebou, co nejvíc
aha, nechápu. no tak přijď po osmé.
Sedím a čumím na seroš o nešťastných lidech
a taky čumím na poupě pivoňky, jak se pomalu
rozvíjí
píšu v duchu Milanovi: milý Milane, jak se máš?
Z různých lejster, zkazek a dumek se tu vaří tvůj život, kterej
je jinde.
Sloužils revoluci?
Sloužils svému životu?
Jinde?
Chtěla bych asi den být mouchou v tvém bytě.
Píšu taky Kurtovi: milý Kurte, jak se máš?
Víš, že v roce 2020 se holky v Praze baví o tom svetru,
cos měl na sobě na tom slavným unplugged koncertu v roce 93?
Dala bych za něj klidně tisíc tolarů.
Moje nová zábava je aktualizovat
kolik lidí je na koupališti
aniž bych tam plánovala jít
mám radost, že někdo tam došel
a koupe se
vybalí řízky, rozmačkaný jahody
se smetanou a cucá klokánky
já doma gugluju pravděpodobnost druhé třetí vlny
čtu smutné romány napsané smutnými lidmi
a cucám šťastně smutek
nebo něco takovýho
celkem mě to baví
Když je mi takhle, tak jdu domů
zavřu se do skříně a čekám
ale není to efektivní řešení, to vím
je to útěk
- říkám ti a dívám se ti do očí
sleduju, že nedovedeš reagovat, vypnul ses totiž
dáváš mi pusu, je až moc vášnivá
tohle nám jde, ale není to řešení všeho
to je pravda, říkáš a díváš se na labutě
předvádí se na řece
nadechuju se
tak já ti teda řeknu, co mi přeletělo přes nos
Základ tvoření je netvoření
- říkaj všichni koučové, co vůbec netvoří
jídelníček: vleklá sebedestrukce
čočková polívka se špekem
značky Albert Exklusiv
pak krájíme jabla do štrůdlu
a mě začne škrábat v krku
uf, covid to není, ten má jiný symptomy
ale jsou i jiný nemoci
zneklidním dělám si zábal
a piju celý večer čaje jak zjednaná
protože bolest v krku je pro mě děs
poctivě, byť neúspěšně bojuji s moly
kamarádi-singlové porůznu píšou,
jak jsou smutní, vyřízení, hypochondričtí
marně dodávám naději
přitom sama žádnou nemám
ťukám do mobilu: miluju svět a to
nás snad zachrání
jako by to bylo celý na mně
není, je to na nás všech
a zároveň vůbec
Kolega
Kolega na všechny své vztahy vzpomíná jako na utrpení,
kdy se modlil či doufal, že jeho dívka bude mít nehodu
většinou podlehl a zakrátko litoval, ale nedovedl odejít
- hezké okamžiky dle jeho odhadu tvořily přibližně 3% celkového času vztahu.
Pak se bavíme o Bohu, říkám, že věřím proto, že je to krásně iracionální
iracionálno je pro mě jedinej způsob, jak zvládat svět, vysvětluju.
Kolega říká, že Bůh je pro něj to nejracionálnější, co existuje.
Vypadá aktuálně, že v něco fakt věří.
Mám radost, že oba to nějak máme.
Výskáš v povětří
čtu erotickou báseň a říkám si:
takhle fatálně o tobě vůbec nesmýšlím
a pak tě vidím ve šlehačce, co šlehám,
v roletě, co roluju,
a oku na punčochách, co si natahuju
vidím tě smát se, mlčet, cítit ohrožení,
vnikat, unikat, onikat,
a cítím se jako člověkem, uch, to teda zní
kýč s tebou přestává být kýčem
a zároveň to není jen terapie dobrem,
ale i cválání na koni širou krajinou
dopředu
Z ucha vyndávám larvy molů
v rádiu říkaj, že Čína je přece fajn
v době anticovidprojevu Landy a Klause
proběhly u nás 2 resuscitace a 1 exitus,
říká znavený zoufalý medik
z polštáře na mě hledí sivý kreslený pes
vařím nej nečaj protože kofein
mě v době apo nudy příliš nabuzuje
prosím svět aby na všechno chvíli neměl názor
(i když já ho mám) a prostě
chvíli jenom byl
pospolu
Mysleli jsme, že
konec světa bude spektakulární
zvukově, vizuálně a tak
ale ne, je to jen ticho, ševel a
poslíčci či osamělci motající se po ulicích
nosí si do hnízda jídlo
Je to nekonečný netflix festival seriálu
ze života mraveniště
(+ Američanka smutně opakuje pořád dokola:
I am not having a good day I am not…)
Hlídači hlídají stěrače stírají
a ve větvích stromu vlají uvízlé igelity
a mně volá neznámé číslo
a nejde to zvednout