Jiří Materna (* 1984) naučil počítač psát básně. Z těchto básní sestavil sbírku třiceti kratších textů. Přinášíme vám ukázku deseti z nich.
Jiří Materna vystudoval obor informatika na Fakultě informatiky MU, kde také získal doktorát v oboru Umělá inteligence a počítačová lingvistika. Od roku 2008 je zaměstnán ve společnosti Seznam.cz, kde nyní zastává pozici vedoucího výzkumného oddělení. Je zakladatel a spoluorganizátor konference o aplikacích strojového učení Machine Learning Prague. Mezi jeho odborné zájmy patří strojové učení, zpracování přirozeného jazyka, information retrieval, statistika a obecně řešení těžkých problémů z oblasti informatiky s aplikacemi v běžném životě.
Na poezii je nejzajímavější její lidský rozměr. Tato poezie žádný velký lidský rozměr vzhledem k okolnostem jejího vzniku, které jsou známé, nemá. Otázka je, jak bychom se na tyto básně dívali, kdybychom nevěděli, jak vznikly. Jako na podprůměrnou poezii citově i literárně tápajícího tvůrce? Určitě by se ale našel i někdo, komu by mluvily z duše. Je to poezie, když ji nepsal člověk? Je to zajímavý pokus, hra, nejspíše slepá cesta, o které možná i její "autor" ví, že je to slepá cesta pro poezii. Ale třeba jen pro poezii...
Sbírku vydalo nakladatelství Backstage Books a lze ji volně stáhnout. V jejím úvodu Jiří Materna popisuje, jak básně vznikly: Všechny básně v této knize byly automaticky vygenerovány počítačem za pomoci umělých neuronových sítích. Neuronová síť sama o sobě nic neumí a je třeba ji natrénovat pro činnost, kterou má vykonávat. K natrénování této sítě byly použity texty básní ze serveru www.pismak.cz. Neuronová síť tyto básně nekopíruje — a to ani jejich části — ale pouze se podle nich učí pracovat s jazykem a vytvářet básnické obraty. Postupně se učí z jednotlivých písmen skládat smysluplná slova, ze slov gramaticky správné konstrukce, z nich verše a konečně i celé básně. Po dostatečném natrénování je schopna generovat libovolné množství unikátních básní, které jsou stylisticky i obsahově kompilací všech básní použitých pro trénink. Výsledné básně jsou tedy jakýmsi průměrem tvorby všech několika desítek tisíc autorů, kteří kdy na Písmáku něco publikovali. Základní principy algoritmu jsou popsány na www.mlguru.cz/basnik/.
Konečně žít
chci vyjít z kostela
strohé střízlivosti
a s jitřenkou v plamenech
začít snít
Bolest
s radostí
čeká
co vše nám vezme
Na prahu světa
poslední zbytek předsudků
se vzpírá
snad pocítí smrt na zemi
a já ochutnám pravou lásku
takovou
jakou si zaslouží přítomnost
Srdce umělého světa
svět malé hudby se rozesmutní
prázdná slova se změní v oranž
děravá kapsa, vydechnutí
zbořené domy, slaná slova
připomínají valčík zapomnění
Netuším
necítím tvoje parfémy
necítím
asi ses ve tmě
do souvětí skryla
Staženo
Vyšlo slunce
život se mě zeptal na číslo
už nejsem víla
bloudící spánkem
jsem autobusem zapomnění
a voním prázdnou lahví vína
Dobrou noc
v minulém životě
musel jsem být malíř
každý den snít
a čeřit hladiny čaje
malovat hlavy anděla
ústa, jazyk a křídla
já věřím a bojím se
jsou mi pořád v patách
to říkám a přesto jsem nad věcí
nevrátím se
Tak nepochopeni
obchody s děvkami
beze jména
navzdory státu dělají
na tahu každou
sladkou noc
a nic z toho nemají
Vesmír
slzy v poháru
zakrytém závojem
vysychá lůno
škaredých panen
a měsíční slunce
ztrácí se v dáli
Dělo
jsem bolest
slunce i srdce
jsem síla
radost i zloba