Křehké Baroko: Nahý hospodin po ránu leští sporák

neděle 8. května 2016

Boss of performance Vítrholce se stala „bílá čarodějnice“ a bylinkářka z Perné pod Pálavou s přezdívkou Křehké Baroko. Volně se pohybuje po Ostravě, kde studuje výtvarné umění. Víno je její živou vodou. Bytí v lásce ji naplňuje a občas s ním má kříž. Ostatně, v jejich básních se o tom každý dočte.


Baroko o sobě tvrdí, že neposlouchá hudbu („Poslouchám Vítrholc,“ říká vesele.), přestože když spustí cimbálka, šije to s ní, jako by stála na žhavých uhlících kurzů sebepoznání pro pražské manažery kdesi v pustině na Vysočině. Přestože jedním z jejich „mnoha otců“ je frontman kapely Hraczki, přestože přesto…


Baroko je divoké mládí, které si pro svou upřímnost a otevřenost bojovně hledá místo ve světě, kde by vládl klid a láska. Nebo se to tak těm okolo jen jeví. Plně pozitivní bytost, v jejíž blízkosti se pohybují samí milí lidé. Už to mluví samo za sebe. Jenže duše, ta nezbedná neposeda, s ní bez ustání vrtkavě šije…


Dámy a pánové, Křehké Baroko alias Kristýna Kašparová (* 1992) http://kkaarova.eu/objekt.php













***


Nahý hospodin
po ránu leští sporák.
Utěrky poskládá,
mezitím pohledem
pohladí ostří nože.

Nadčasový hospodin
s tělem chlapce
zvládá svou sedmdesátčtyřku
vystřelit ze Země.

Alespoň na chvíli
má od ní klid.





***


Černý hospodin
po probuzení
zakopne o realitu.
Slunce mu však
v očích toho dne
rozsvítí barvu.
Cítí pohledem
a vidí srdcem.
Zapomněl na návštěvu.





***


Vyspaný hospodin
ráno klel, že spal a proč.

Vystřelil z postele brokovnicí.
Bumbác - obloha spadla.

Tma naplnila
všechna zákoutí.
Ach, povzdechl si,
snad příště
už osud nezměním.





***


Unavený hospodin
citlivě se napojil
na rytmus železnice.
Vlak s tím souhlasil,
avšak nedal mu spát.
Hospodin se zacyklil,
vystoupil později.
Kde to jsem?
Co tady dělám?
A jsem to vůbec já?
Nikdy se nedozví
vyjevený hospodin,
kde má svou jeskyň.





***


Skoro nahý hospodin
po ránu leští příbory.
Vykouřený.
Naboso nařeže
pár pivoní do zavařovačky,
stále není spokojen.
Se zájmem
pečuje o svůj hrad,
komorná však nestíhá
žehlit jeho vrásky.

Hospodinův kámoš nechce ke zpovědi
Bůh mu prej
dluhy nezaplatí.
Pomoc od Boha
nečeká,
zítra se vzbudí
a možná bude
něco jinak.





***


Hospodin pořád pracuje,
jako by den jeho
měl hodin dvakrát tolik
jako náš.
Obdivujme to
a modleme se,
aby to zvládl.





***


Navštívil mě
vysněný hospodin.
Rozevři náruč.
Teplo steklo
po mých končetinách.
Zase tu není.





***


Musím něco řešit,
řekl hospodin
a zapnul Facebook.
Odpojil realitu,
i když mu nachystala
pěknou večeři.
Deset minut v jeho hlavě
se realitě jeví jako hodina.
Ukousnuté jablko
doplňuje díru v jeho srdci.





***


Když cítím oddanost
vůči hospodinovi
napíšu mu dopis
a pak
mu vyžehlím všechny košile,
aby mohl obstojně
zvládat svůj úřad.





***


Můžu jít spát,
je 19:30,
můžu si číst,
je 19:30,
můžu meditovat,
je 19:30,
chci ale být kurva s tebou,
je 19:30,
chci se vzájemně propojovat,
je 19:30
pořád
je 19:30,
Vyhodím televizi,
je 19:30,
vyhodíš mě na rohožku,
je 19:30,
odejdu do hospody,
je 19:30,
žere tě svědomí,
je 19:30,
pokud máš zaplý mozek,
je 19:30,
pokud ne,
je 19:30,
zjistíš to ráno
Není 19:30,
nebudu vedle tebe,
není 19:30,
budeš sám se zprávami
v 19:30.