Ladislav Novák
Portrét zapomenutého básníka
Měl dvě ruce dvě nohy
měl oči které viděly
měl srdce na pravém místě
takový to byl člověk
Jedl vuřty pil pivo plival po ulici
chodil s rukama v kapsách
díval se za ženskými
nedíval se na nic
jezdil tramvají chodil do kina
takový to byl člověk
Měl dva knoflíky vpředu u kabátu
dva knoflíky do tří knoflíkových dírek
měl příliš mnoho kapes u kabátu
pět prázdných kapes
takový to byl člověk
Jednou v parku utrhl lupínek
na lupínku byla rozmázlá saze
to není má vina že vidím
barvu sází na oknech ve vzduchu i na nebi
zpíval o barvě sazí
zpíval o tom co viděly jeho oči
takový to byl člověk
Nevystupoval ve varieté
věděl že báseň není na prodej
to byla jeho smrt
přišel podzim
odlétli stěhovaví ptáci
neměl ani kožené boty
chodil jen v plátěných teniskách
nohy ho zábly
žaludek kroutil se v křeči
ale odmítl prodat své jméno
takový to byl člověk
Jeho básně zůstaly s námi