Michael Johan Ventura
Klub, který není
můžeme si připadat tak jak bychom si měli připadat
tam v klubu Didir Debil, v Bratislavě
kým kohút nezaspieva
ze sebe můžem svobodně dělat blbce
v hospodě velké jako tělocvična po zavíračce
neuvítají náměsíčné s otevřenou náručí
jenže holt když už jsi tu
tak aspoň můžeš být pro smích
spropitné nedáš – nemáš za co
ale tak jim k něčemu posloužíš
durdit se můžeme jak chceme a bušit na pult baru taktéž, marně
robia si z nás iba piču
tam v klubu Didir Debil, v Bratislavě
namísto odčepu
odporná pivní voda kdesi zespod
přes všechny prosbičky modlitbičky zoufalé
to jediné k dostání, tekuté
no a už vůbec nemá smysl zkoušet otázočku: „Víte, kdo já jsem?“
jediná odpověď zní: „Práve, že áno.“