Děkujeme za celoroční přízeň a přejeme klidné, poetické završení vánočních svátků. Věříme, že výběr čtyřiadvaceti básní z letošních sbírek a antologií zarezonuje našimi čtenáři v různých tóninách a provede je na cestě adventním tichem.
Básně doprovází fotografie Lucie L. Fišerové (doporučujeme rozkliknout).
Vánoční výběr připravila Leona Bohdálková.
Jiří Koten
Blíží se zima.
Podezírám matku, že její příchod
oddaluje tím, že ponechává
nástěnné hodiny v bytě
zastavené.
Přestože téměř nebude vycházet,
na špičky francouzských holí
šroubujeme nesmeky.
Je to pro ni chmurný čas.
Kdo nesmí ven,
nemá ani
opravdový stín.
(Cit. z: Koten, Jiří. Směsné strofy. Vydalo nakladatelství Odeon, 2025)
Alexandra Brocková
IX.
Přímo vedle dopravních uzlů,
se krátce po setmění do mírné mlhy
promítají světla, reklamy a neony.
Nahlížejíce do atlasu rostlin
ženy bdí kolem stolu,
každá plete svůj zimní svetr.
(Cit. z: Brocková, Alexandra. Číhat na mech; Z cyklu Cukání městem. Vydalo nakladatelství Dauphin, 2025)
Tomáš Voňka
Pátý prosinec –
Mikuláše podpírá
čert s andělem
(Cit. z: Voňka, Tomáš. Chomáčky suchopýru. Haiku od českých a slovenských autorů. Vydalo nakladatelství DharmaGaia, 2025)
Martin Stöhr
Adventní vítr
Beránek sněhu v soumrak si lehne
kašpar i Dítě ze stejných dlát
smrt jablek v sadě větev se nehne
k půlnoci blízko
půjdeme spát
do tiché vody pod černý břeh
kde noří se dům když v okně zamrzá
adventní vítr pod žábry střech
tichý je svatý
vraty nevrzá
(Cit. z: Stöhr, Martin. Konec ornamentu. Vydalo nakladatelství Host, 2025)
Klára Goldstein
vize 12 /prosinec/
na téhle zastávce metra jsi
norská lesní kočka
projíždějící souprava rozvlní
nekonečný kožich prosince
na tvém těle hoduje světlo
otevírá den jako konzervu
makrely sardinky sledi
norská lesní kočka
namáčí bradu v oleji
pohledem těká
po pohybech
davu
(Cit. z: Goldstein, Klára. Birán. Vydalo nakladatelství Adolescent, 2025)
Marie Howe
Sněhová bouře
Šla jsem dolů k řece, kde jeleni zanechali stopy
hluboké jako moje předloktí a zakončené dokonalým otiskem kopyta,
mé boty vydávaly křup křup při chůzi a rozeznívaly ticho.
Když jsem se obrátila zpátky k velkému domu,
znovu jsem kráčela podél jeleních stop.
A když jsem došla ke krmelci, byly tam drobné stopy ptáků
na povrchu sněhu, kterým jsem se prodírala.
Polož svůj prst sem, pohleď na mé ruce a vlož svou ruku do rány v mém boku.
Položila jsem ruku do jelení stopy
a dotkla se spodku neviditelného kopyta.
Pak jsem prstem zajela do malého sojčího otisku.
(Cit. z: Howe, Marie. Dinosauři v ulicích. Antologie současné americké poezie. Přeložil Milan Děžinský. Vydalo nakladatelství Odeon, 2025)
Radovan Jursa
Zápas barev
Kosi se brodí
po pás ve sněhu
čím víc mrzne
tím hlasitěji zpívají
Jednou ti do srdce
zašiju sněhovou vločku
(Cit. z: Jursa, Radovan. Koncept transparence. Vydala Galerie Věž, 2025)
Klára Machů
Taje sníh
zmrzlý pes je mokrý
v jeho bílé srsti
z posledních sil
sáňkují děti
(Cit. z: Machů, Klára. Až mě vypálí slunce. Vydalo nakladatelství Dobrý důvod, 2025)
Vratislav Brabenec
Dopis Ježíškovi jak psát
/úryvek/
Pytel vody pro ten strom Na Klamovce na léto.
A pytel, ten samej, s práškama proti úzkosti,
i pro tebe, mami, taky.
Nebo cisternu velkou – velkou, kde by voda z deště
ještě na čas vydržela.
A nakreslím Nový město, kde bude všechno dobrý.
I lidi.
Děti vod nás ze třídy chtěj domů. Tam k nim domů,
Ježíšku. A zazvoň, než přijdeš voknem s dárkama,
jako loni, kdy byl sníh.
(Cit. z: Brabenec, Vratislav. Kůň mimochodník. Vydalo nakladatelství Maťa, 2025)
Jan Frolík
jediná vločka
víří za oknem…
zas mluvím o mlčení
(Cit. z: Frolík, Jan. Pěti zuby směje se na pravnouče. Vydalo nakladatelství Dobrý důvod, 2025)
Ljuba Jakymčuk
Mechanismus sněhu
hodinkové strojky sněhových vloček
namotávají provazy času
a těžce skřípou pod nohama
člověka-továrny
obří vločka – boule de naige –
prorazila hlavu náhodnému chodci
dorazila sanitka a policie
červené a černé
krásné a užitečné
všechno se seběhlo zde
na jednom místě činu
– není třeba plakat, paní
není třeba plakat, děvenko
zašijeme hlavu tomu vašemu chodci
a bude žít dlouho a šťastně
dlouho a šťastně
kutálela se lebka – střepiny
tripolského džbánu:
– tři bojová pole jsem přešla, tři požáry
přetrpěla
ale nic takového jsem neviděla –
řekla lékařka tak, jako to bylo
černé na bílém to řekla
lékařka s malým křížkem na prsou
asi je těžké nést kříž, když je červený
když je tak červený
asi je těžké být policií
když zákony státu neplatí
ani pro tyto bílé těžké vločky
Pro M. P.
2012
(Cit. z: Jakymčuk, Ljuba. Meruňky Donbasu. Přeložil Alexej Sevruk. Vydalo nakladatelství Fra, 2025)
D. Ž. Bor
V takové noci i andělu
je zima a daleko má hlína do uší.
Nad lánem jazyka slova v zimnících
se třesou o osud holých vět.
(Cit. z: Bor, D. Ž., Díra po blesku. Vydalo nakladatelství dybbuk, 2025)
Petr Ligocký
Pro avus V
Té zimy tě po letech
znovu sevřela
bylo to těsně předtím
než měl tvůj starší syn Roman
poprvé sfárat
v nedalekých Wilchwech
a ty sis vzpomněl
jak jsi kdysi zkusil
fárat i ty
jak vás sunuli dolů do tmy
klec se třásla
a spolu s ní i všechno
ve vás
v tu chvíli
a s veškerou tou zemí nad sebou
jsi měl poprvé v životě pocit
že tvá modlitba
nikam nedolehne
(Cit. z: Ligocký, Petr. Doma v bezpečí. Vydalo nakladatelství Protimluv, 2025)
Adam Borzič
Stromům na cestě
Sníh vám z paží
udělal čarodějné drápy,
potemněla vám kůže
v kontrastu s jeho září.
Sníh vás začaroval
a mě spolu s vámi.
Pokryl sám sebou
vaše i moje rány.
(Cit. z: Borzič, Adam. Paví logika. Vydalo nakladatelství Host, 2025)
Teodor Kravál
Vánoce 2091
tohle počasí jsi měl nejradši
na peróně v Roli se páří holubi
na druhý koleji se povaluje mrtvej koala
pravnuci staví sněhuláky v hlíně
z bublinkový fólie
na chatě kam nebylo kdy jezdit
závěje z pévécé se vrzavě drolí
relikvie pokusů o udržení tradic
lejskovitej pěvec zapíská v cypřiších Last Krismes
a po Ježíškovi ani stopa
jen sběrná nádoba
na digitální odpad
(Cit. z: Kravál, Teodor. Nebude. Vydalo nakladatelství Martin Kubík – PERPLEX, 2025)
Benedikt Zuzaník
Pozval bych tě dál Pane
ale stydím se za svůj příbytek
Je špinavý
Páchne
Místo oken má upatlaná zrcadla
Sundal jsem krucifix a pověsil místo něj fotku
pornoherečky
Zdi jsou odshora dolů popsané impaktovanými
samomluvami
Podlaha nasákla bezbarvou krví jiných lidí
Po stěnách se rozlézá plíseň nedůvěry
Je to hnusná smradlavá díra
Skoro se tu nedá bydlet
Jak bych tě mohl pozvat dál?
Ale kdybys přece vešel
kdybys vešel
a pevně mě objal Pane
utopil bych to všechno
v moři slz
(Cit. z: Zuzaník, Benedikt. Boleslavná a jiné nářky. Vydalo nakladatelství Klenov, 2025)
Karel Škrabal
Vánoční pohádka
Od rána nejde elektřina
Někde za kopcem
spadl strom na dráty
Sněží jak o život
Franta nakonec protáhl
i cestu k nám
Vaříme na starých kamnech
pijeme u toho červený
Ondra postavil Aničce sněhuláka
Hoří svíčky
a rozchodil jsem starou petrolejku
Nakonec to večer zapnuli
Sníh slezl
Ze sněhuláka zbyla jen uhlí hromádka
Ježíšek přišel o den později
Byla to pohádka
(Cit. z: Škrabal, Karel. Western. Vydalo nakladatelství Druhé město, 2025)
Vít Slíva
Varhanice
Vysoko maminčin kůr…
Ticho A dur.
(Cit. z: Slíva, Vít. Filharmonický vřesk. Vydalo nakladatelství Host, 2025)
Ondřej Hložek
***
Otisky do sněhu.
Dva se vedou,
lehčí těžšího podpírá.
Kam vedly jejich kroky?
Směr chůze ukazoval
staré rány loňského putování.
A přesto některá slova zůstala
nedopita.
(Cit. z: Hložek, Ondřej. Hedvika. Vydalo nakladatelství Klenov, 2025)
Olga Słowik
***
komunikace se v zimě neudržuje
není kontakt
není přenos
(Cit. z: Słowik, Olga. City, slóvce. Vydalo nakladatelství Dobrý důvod, 2025)
Josef Kučera
Do konce roku
Nerozsvěcuj
až do konce roku,
pojď, ukryjeme se
v záhybu dnešního rána,
kde svítí jen pouliční lampy.
Počkáme, než zhasnou,
než bytem projede i poslední
dráp světla,
budeme si vyprávět,
jestli chceš,
vyplníme všechna prázdná místa.
(Cit. z: Kučera, Josef. Dům z papíru. Vydalo nakladatelství Host, 2025)
Luděk Čertík
***
tolik jsme toužili po světle a ono ne a ne přijít
přesto jsme nepřestali doufat; každý den jsme zdolali kopec za stanicí,
odkud se rozevíral pohled do ledové pustiny, a na jeho vrcholku čekali,
že se konečně objeví; všechny naše sny a touhy se upíraly pouze k němu
nevím už, jak dlouho jsme ten rituál opakovali, kolik dní nebo týdnů,
kolik hodin jsme tam mlčky, každý ponořený ve vlastních úvahách, prostáli
když ale konečně přišlo – ach, ano, bylo to přesně tak, jak se říká
znovu jsme se narodili
(Cit. z: Čertík, Luděk. Vše o slunci. Vydalo nakladatelství Malvern, 2025)
Frede Calo
Ledová krusta kruhu v hrudi praská
pod stružkami slané vody.
Tající led nechává vzlétnout
rozmrzlou volavku.
(Cit. z: Calo, Frede. Skleněný Mist. Vydalo nakladatelství Větrné mlýny, 2025)
Ondřej Fibich
Střelná modlitba
Za každý rok
života
napsat písmeno
a nebyla
by to dlouhá
modlitba
Jen co by
sýkorka
napila se
z proudu
A pročísla
si peří
(Cit. z: Fibich, Ondřej. Osamělý argonaut. Vydalo nakladatelství Dobrý důvod, 2025)
