Nedělní chvilka poezie.CZ připravila pro adventní zlatou neděli speciální vánoční blok, který obsahuje 24 básní z nových i starších sbírek, antologií či rukopisů českých autorek a autorů. Věříme, že tento výběr podpoří ztišení, rozjímání, nebo zamyšlení během těchto svátečních chvil. Vybrané básně doprovází fotografie (doporučujeme rozkliknout) Lucie L. Fišerové.
Děkujeme svým čtenářům za přízeň a přejeme klidné a poetické završení letošních vánočních svátků.
Pro Nedělní chvilku poezie básně vybrala Leona Bohdálková.
Zuzana Trojanová
***
Už je to tady
Holky bouřlivý v černých kabátech s kapucami
Závějové holky se na mě tisknou
Chtěla bych odletět do teplých krajů slov
V mém zimním hnízdě padají havrani
a vločky mi klovají do očí
po oknech čmárá mi mráz
sprosté obrázky
Duši mám stisklou na semínko lásky
a neokřídlená
těžknu křupáním pod nohama
Už je to tady
Černé holky v ulicích koulejí šedivé sněhuláky
(Cit. z: Trojanová, Zuzana. Ruce stesku. Vydalo nakladatelství Galén, 2021)
Radek Malý
***
vzduch, nebo voda?
ptají se zimní boty
zamrzlých louží
(Cit. z: Malý, Radek. Haiku. Vydalo nakladatelství Archa (ČR), 2021)
Viola Fischerová
***
Nemít v sobě Tvůj úkryt
Ve zlatém roští chybí
laskavé světlo ze tmy
ke mně
Je advent
Mrtvý muž na kříži
se musí narodit
Pane
dej mi svůj úkryt ve mně
(Cit. z: Fischerová, Viola. Matečná samota. Vydalo nakladatelství Petrov, 2002)
Lucia L. Fišerová
XIV.
Abyssum abyssum invocat.
Postupne vylievať temnotu
do nocí namrzlých rorátmi.
(Cit. z: Fišerová L., Lucia. Z rukopisu)
Jaroslav Žila
***
Bylo sněhu,
že jsem procházel
korunami stromů.
A zlomená jabloň
po dědovi,
z doby před válkou.
Ta jablka zlatá
s rudými líčky
už nebudou.
(Cit. z: Žila, Jaroslav. Tesařskou tužkou. Vydalo nakladatelství Ivo Kaleta, 2017)
Ivan Wernisch
A jednou
Jednou,
To bylo tenkrát, jak tolik mrzlo,
Našel jsem
V kapse cizího kabátu
Svou vlastní dýmku,
Svůj tabák,
Svazek klíčů
To bylo příjemné
Mít náhle tolik věcí
Hledal jsem dále
A našel
Dům,
Lásku,
Naději
(Cit. z: Wernisch, Ivan. Nikam. Vydalo nakladatelství Druhé město, 2010)
Jakub Zeman
***
Shon, doba svátků.
Kdo by si všímal sněhu,
po kterém šlape.
(Cit. z: Zeman, Jakub. 108 Haiku. Vydalo nakladatelství KANT, 2018)
Alois Volkman
***
Procházíme Adventem
nevědouce co očekávat
nevědouce v co věřit.
Procházíme Adventem
namísto co by Advent
procházel námi.
(Cit. z: Volkman, Alois. Znovuzrození. Vydalo nakladatelství Ústřední rada Církve československé husitské, 1982)
Yvonna Tydlitatová
Jmelí
Po celý život
rosteš z druhých,
čerpáš z nich
jejich dravou sílu
a všechno ničíš
potají.
Ten paradox:
pod tebou
se o vánocích
lidé líbají.
(Cit. z: Tydlitatová, Yvonna. Antologie Jen jednou ponejprv, Vydalo nakladatelství Mladá fronta, 1981)
Pavel Martinec
***
vánoční úklid –
letos vyhodím všechna
svá stará slova
(Cit. z: Martinec, Pavel. Antologie Šálek dál hřeje dlaně. Vydalo nakladatelství DharmaGaia, 2020)
Vít Slíva
Kdybych byl sníh
[…snad bych tě, padaje,
stačil vyhledat v zástupu jdoucích
na nákup dárků;
a přilípnuv se ti na dvě tři řasy,
tál bych. – A ty bys
studeně slzela.]
(Cit. z: Slíva, Vít. Rodný hrob. Vydalo nakladatelství Host, 2004)
Petr Hruška
Chvíle pro rybu
pro tuto chvíli
pomalou důkladnou chvíli
chvíli pro rybu
na samém převisu nicoty
rybu soustředěně snězenou
z umakartu
vytřeštěné kuchyně
se světlem
není dostatek důsledků
nadějí
a výmluv
marně se hrnou
do úžasného prostoru
této nebezpečné
tiše vržené chvíle
(Cit. z: Hruška, Petr. Obývací nepokoje. e-kniha. Vydala Městská knihovna v Praze, 2020)
Miroslav Fišmeister
***
V sněhových vločkách tvého úsměvu
září vílí oči
Navrhuješ postavit zídku
z fosilních zubů,
jimiž jsem ozdobil stromeček.
(Cit. z: Fišmeister, Miroslav. Ten stolek je nízký! Vydalo nakladatelství Petrov, 2005)
Karel Škrabal
Vánoce
V kamnech praská
venku se na boty lepí bláto
Z oblohy sype se zlato
Měsíc zpívá koledu
Meluzína za komínem usnula
Radiátory vlhko vyhánějí
Nedívám se na pohádky
pouštím si romantické filmy
Jsou v nich lodě jezera moře
na talířích jahody
a zelená tráva
Narozeninám Božího syna věčná sláva
(Cit. z: Škrabal, Karel. Kavčí hory. Vydalo nakladatelství Druhé město, 2018)
Jiří H. Krchovský
***
Za okny žhnou adventní věnce
duše se k nebi upíná
jízdenka v prázdné peněžence
a loňská rybí šupina
Svět k posrání, svět k zešílení!
Ježíška v chlévě převinou
a znovu chléb se v tělo změní
a víno v krev, krev nevinnou
(Cit. z: Krchovský, Jiří H. Nad jedním světem. Vydalo nakladatelství Host, 2004)
Alžběta Johanka Petrová
***
Oblaka sněhu
snesená do postele
zahalila chloupky pod paží
večer jsi nezavřel okno
i když jsem tě o to tolik prosila
třesu se
v peřinových závějích
sníh o mně lže
(Cit. z: Petrová, Alžběta Johanka. Rodiště. Vydalo nakladatelství Dobrý důvod, 2023)
Ewald Murrer
Žalozpěv
Za městem bijí pastýře,
neboť oni za to mohou,
oni první šli se malému Bohu klanět,
oni mu zpívali…
Oni mohou za naše zklamání.
Za městem zabíjejí ovečky,
vždyť ony za to mohou,
ony teplé rouno do kolébky
božskému děťátku darovaly…
Ony mohou za naše zklamání.
Za městem porážejí kravky,
vždyť ony za to mohou,
ony na Ježíška dýchaly,
aby nekřehl…
Ony mohou za naše zklamání.
Za městem utrácejí oslíky,
vždyť oni za to mohou,
oni stín na Jezulátko vrhali,
aby nebylo oslněno…
Oni mohou za naše zklamání.
Za městem vraždí ženy,
vždyť ony za to mohou,
ony Krista porodily,
aby nás spasil…
Ony mohou za naše zklamání.
Za městem popravují muže,
vždyť oni za to mohou,
oni se Ježíše ujali,
aby krále z něj vychovali…
Oni mohou za naše zklamání.
Hvězda ocasatá, ta může za to nejvíce,
že Synku božímu nerozumíme,
že tajemstvím jsou nám jeho slova.
Však jednou i ji s nebe strhneme…
(Cit. z: Murrer, Ewald. Noční četba. Vydalo nakladatelství Aula, 2019)
Vladimíra Čerepková
***
Jak je to lehké
přidělat si stín
k půlnoci navěky
(Cit. z: Čerepková, Vladimíra. Nabíledni prázdno. Vydalo nakladatelství Torst, 2014)
Veronika Švandová
***
Vynesení na křídlech
Ve zvěrokruhu raků
Posmutnělí
uspaní
Mezi perlami
k srdci cestou tichou
snem věstím
zvonící hlas
Barokní andělé znovu unáší nás
(Cit. z: Švandová, Veronika. Světelný střep. Vydalo nakladatelství MaPa, 2010)
Ondřej Krystyník
Anděli
Řekni mi, anděli, jak projít závějí,
když oči nevidí, když uši neslyší,
když v dálce zdá se být, co bylo nejbližší;
pověz mi, jak projít studenou závějí.
Zima se, anděli, od zimy neliší,
jako kmen od kmene v borové aleji,
jako se stejně dvě osiky zachvějí;
zima se poslední od první neliší.
Tak se ptám, anděli, jak jsem se loni ptal –
než prosba o pomoc spíš je to modlitba;
odpověď ostatně nečekám žádnou…
Když zima, anděli, přijde a nadělí,
duše se krčí, jak kdyby ji zakleli –
ústa by vyznala, ústa však slábnou.
(Cit. z: Krystyník, Ondřej. Dům u Orobinců. Vydalo nakladatelství Větrné mlýny, 2023)
Ladislav Novák
Hvězda
Jsou svíce zhašeny do ticha spících kleneb
jen hvězda září nad plujícím mrakem
jen věčná lampa svítí v kostele
Jsou svíce zhašeny…
teď se již rozžíhají
varhany tiše vydechly
Jsou svíce rozžaty
záplava světla ke mně sálá
teple’s mi dýchl do tváří
A dechem Tvým teď k Tobě vzlínám
až blízko u sebe mi ústa rozvazuješ
blizounko u Tebe já zpívám Naději
(Cit. z: Novák, Ladislav. Dílo I, -1963. Vydalo nakladatelství dybbuk, 2017)
Katka Soustružníková
***
Cesta z Půlnoční –
zamlkle se loudáme
za Velkým vozem
(Cit. z: Soustružníková, Katka. Sýkorník – dvojsbírka haiku. Vydalo nakladatelství DharmaGaia, 2024)
Jan Borna
(vánoční)
S půlnocí,
kdy se katolíci sbíhají u kostela
dlaní chráním plamen svíčky
a hřbitovem tiše křupu
zakončit Štědrý večer
tam, kde spí
manželé Šťastní a Veselí
(Cit. z: Borna, Jan. Veselá čekárna. Vydalo nakladatelství Větrné mlýny, 2006)
Radek Štěpánek
***
Všechen ten sníh
čistý i špinavý
nakonec roztaje
(Cit. z: Štěpánek, Radek. Z rukopisu.)
