Zůstala jsem osamělá s prvním sněhem,
večerem umučeným,
s tvým přátelstvím, co řeže,
skřípá ve mně
jako ve staré pumpě,
protože jsem nepokorná
a hladová jak v zimě myš.
Buším do slov.
Buším kladivem do kamene.
A ty?