Milan Krupa (* 1967 v Opavě) žije v Hlučíně a je básníkem, který je neustále objevován, aby se na něj po chvíli opět zapomnělo. Vydal čtyři knihy, především výbor poezie To pivo je mým topivem (Kalich, 2012) a výbor próz Sebraný spis (Protimluv, 2014). V současnosti je autor v invalidním důchodu, věnuje se tedy výhradně psaní. Texty v tomto bloku jsou z dosud nevydaného rukopisu, z něhož četl v pořadu autorských čtení Literární suroviny, který v ostravské galerii Nibiru pořádá Ivan Motýl.
(Na snímku Básník Milan Krupa v Hlučíně, Foto Ivan Motýl)
***
BLÁBOL
DAL MI ZAPOMENOUT NA BOL
A PROTO OBČAS PÍŠU BLÁBOLY
AŤ MĚ BOL TAK NEBOLÍ
***
I PŘES KRITICKÉ VÝHRADY
ZAS ZAŘADÍM SE DO ŘADY
VE FRONTĚ NA EUCHARISTII
KROTÍM V SOBĚ BESTII
***
PRÝ JSME STVOŘENI K BOŽÍMU OBRAZU
ALE NEZŮSTALO TO BEZ KAZU
PRÝ ZA TO MŮŽE HAD A JABLÍČKO
ŽE SE TO PODĚLALO MALIČKO
***
JSOU ČUROMEDI TACÍ
CO VĚNUJOU SE MEDITACI
***
ONANIE
U LENINOVY MUMIE
LÁKÁ STARÉHO KOMUNISTU
CHOPIT SE U KREMLU SVÉHO PÍSTU
***
DĚDEK
DÁVNÝCH DĚJŮ SVĚDEK
***
HUSÁK BYL PREZIDENT ZAPOMNĚNÍ
JÁ SI V JEHO ÉŘE ZAČAL HONIT PŘIROZENÍ
TO JSEM NEZAPOMNĚL DODNES
I KDYŽ HUSÁKA UŽ ČAS ODNES
***
PADAJÍ BOMBY NA UKRAJINU
A JÁ PÍŠU DALŠÍ HOVADINU
VELKÉ A MALÉ PROLÍNÁ SE
UCHEM JEHLY PROCHÁZÍ PRASE...
NA VÝCHOD
ODTÁHLA HAVRANÍ HEJNA
PADAJÍ BOMBY A PADAJÍ LEJNA
***
ZDAR VAŠEMU ŠUKÁNÍ
AŤ SE RODÍ NOVÍ ZMRDI
LIDSTVA NENÍ NIKDY DOST
AŤ TO ŽERE, SERE, PRDÍ
***
UVĚZNĚNÝ VE SVÉM TĚLE
Z PRDELE JDU DO PRDELE
BYTÍ
JE PROPOJENÁ SOUSTAVA ŘITÍ
***
NA PÝCHU MRDEJ
ALE BUĎ HRDEJ
***
CHCÍPNUL MI PTÁK – NECHCE MI STÁT
NECHODÍM DO PRÁCE A ŽIVÍ MĚ STÁT
NAROST MI PUPEK, PŘIBYLA LÉTA
MÝM DRUHÝM DOMOVEM JE PIVNICE BĚTA