Zbyněk Fišer (* 1959) je básník a pedagog. Vystudoval bohemistiku a germanistiku na Filozofické fakultě dnešní Masarykovy univerzity v Brně. Zabývá se teorií a didaktikou překladu, současnou českou literaturou a tvůrčím psaním. V r. 1994 na Ústavu české literatury s profesorem Zdeňkem Kožmínem založili Ateliér tvůrčího psaní. Vedle odborných prací mu vyšly básnické knihy Lesbický sen (1993), Někde za Truchlovem (2014) a Kikikarantkatr aneb Gazanie 2030 (2022). Píše rovněž rozhlasové povídky, literární a výtvarné eseje a překládá z němčiny.
Zbyněk Fišer bude jedním z hostů Poezie Za školou v pondělí 22. ledna 2024. Večery autorských čtení pořádá v klubu Za školou v Praze - Bubenči web Nedělní chvilka poezie.CZ.
Uvedené básně vybral autor pro náš web z knihy Někde za Truchlovem, kterou vydalo nakladatelství Druhé město.
Píšu si dvojku
Znám křišťálovou studánku kde nejhlubší je les tam roste roste tam roste v roští kapradí a vůkol voní vřes.
No, to není na jedničku...
Paní učitelko, vona už je zas poškrábaná!
Ukaž, Bendulko.
To nic, já se někdy škrábu, jak se učím básničku. Abych si to zapamatovala!
Ukaž? No to je divný. Teď si jdi sednout.
Znám křišťálovou studánku,
Kde nejhrubší je vřes.
Tam hnije v trávě kapradí.
Tam mechový je děs.
Píšu ti dvojku! – A za domácí úkol napíšete Můj nejlepší zážitek z prázdnin.
Dnes jsme se učili o básníkovi z našeho kraje
Jak deštník větrem ukradený chodci
Jsi tu můj podzime
Jak měsíc mrakem překvapený v noci
Jste tu vy sny mé
Má dávná nevinnosti čistá
Jak si tě vysníme
Býti si sama sebou jistá
V krajině v kraji mém
Jak ryba tiše uhnízděná v kotci
Jsi tu můj otčíme
Jak dcera tajně ukradená otci
Zapláčí oči mé
Stopy ve vaně
no to v tý vaně není rez!
tak sajrajt ze zahrady: asi to sou jahody
ale prosim tě: kde bys teďkon vzal jahody?
co?
jako krev? jak by se tam vzala?
paradajky to sou
no jako rajský jabka: třeba Bendula vařila čalamádu
to určitě...
rajský...
čalamádu...
ukaž no tak to spláchnu
už bys ju měl nechat: bude malér
Mezi úkoly
Podej ně jedno!
Mně taky! No – co tam čučáš?
Neslyšelas? Dones mámě!
Jak Není? Koukej vočima.
Jak Vypitý? Neser. Tak sbalíš prázdný a dondeš koupit.
Slyšelas? Tady sou tři pětky
a flašky ať ti nepočítaj zas je vrátíš.
Co? – Ty dou napřed. Dělej!
Co?! – Šak nejseš z cukru –
Popěvek z umývárky
každý večer každé ráno
umýváno utýráno
to co přes noc to co přes noc
umíráno
umí ráno
Kořalinka blinká
co je to?
se pořezala...
jak pořezala? cos dělal?
no pořezala...
ukaž se: hovado!
no co? nalilas ji to ty...
aby spala a ne abys –
co je?
horečku má z toho: vodlez!!
a udat bych tě měla...
Zakoulela stará Holenová očima
nakonec zakopla a už to letí
už to teče bandaska rozvalená v kaluži
holce slzí kolena
co že to řekla?
Jen abys, Bendulko,
bába zakoulela očima
rychle k východu
jen aby to, Bendulko,
a při tom tak jaksi uplivla do sebe
jen abys nebyla...
a přiškrtila myšce hlas
už jen dva schody
z toho ještě těhotná!
a už to letí už to teče
bandaska rozvalená v kaluži mléka
dírami na kolenou vyhrkly slzy
No nad tím nebreč, nad tímhle ne, Bendulko.
krůpěje mléka na kabátku zasychaly jako kapínky semínky
Andělko, nalej jí nový, já to zaplatím,
viď, Bendulko?