Táňa Klodwigová (* 1999) pochází z Brna, kde žije a studuje učitelství českého jazyka a literatury na FF MU. Vyučuje na střední škole český jazyk spolu s občanskou naukou. Věnuje se tanci a pěstování rostlin. Ve volném čase vede taneční kurzy.
Vzpomínám si na tu bezmoc
Když si řekla
Že tohle
Je tvůj poslední život
“You are welcomed everywhere”
Nevěříš v Boha
Ale při každém rozloupnutí koláčku štěstí zatajíš dech
Nastav jim zrcadlo
Byla jedna z rad při sezení
V pohybu to ale nefunguje
Drtím jej mezi prsty, svírám jej a nastavuju
Po tvářích bezmoc a mezi prsty má krev
Za chvíli nebude vidět
Co se značí a zračí a snaží a sráží a
V sále bez duše
Jen těla hmotná lámu
Ukazováčkem bodám do zad a přes rameno sleduji pohyb jiné
Když píšu, nevím, kdo je za slovy
Když čtu, jsem nahněvaná za femininní deklinaci
Možná je to začátek
A možná jen nacházím něco
Co tam vždy bylo
Tiše sledovalo
A nechtělo být nalezeno
Ve stínu kočky
Maluji své oči
Proč život je mi jeden
Když tobě dal jich devět
Definuji se
Vymezuji se
Hledám se
Jen proto abych zjistila
že se ztrácím v pojmech a pixelech
Abesse
Když učitel zapíše absenci dítěte
Sama se stávám svým mistrem
Když vryji další kolmou čáru do svého těla
Chybí
To dítě zase chybí
Nesnesitelnost
Bojím se nejhoršího
Jak špendlík na prázdné tabuli
Osiřím a čekám
Na cár informace
Existenci měřím možnostmi svého využití
Necítila jsem lásku
když byla ve mně
Byla mi blízko
když sem zahlédla svou tvář
Na zdi vedle postele
Kde nebylo jiných očích
Než těch mých
Nejde o to
Být mužem
Jde o to
Nebýt ženou