Jakub Lukáš (* 1993) pochází z Ostravy. Na Ostravské univerzitě vystudoval český a španělský jazyk a literaturu. Žije v Háji ve Slezsku. Jeho texty byly doposud zveřejněny pouze na webu Ostravan.cz.
Západ nad Hájeckou salaší
opařené ticho
schovalo netopýry
do podkroví
kdesi v dálce Praděd
náměsíční lampa
raději obracím hlavu dolů
lámu kolena
ruce mizí v nádrži
teplá voda
necítím už vůbec nic
Kmen
naděje rozštípnutého stromu
nesou tmavé pupeny uvnitř rány
zatímco pořezané větve
chaoticky válí se po zemi
zabředávají v ní
nesrozumitelně se vznáší
Ovce
spásají hrách
ohryzávají stromky
bouchají hlavou do příček
jehňátko v kompostu hledá mlezivo
blízko zdivočelé pastviny
bují bílý mák
Hladový vlk
honí srnčí
debilové z vlaku si to užasle fotí
divoké zvíře tepe roundupové pole
navečer žere maso
poblíž mrtvého ramene Opavice
V poli
kříž strážily dva stromy
větve se v zimě krčily
proplétaly
jako prsty
modlitby
Hladina
se zčeřila
vlnky klidně přijímají rybolapky
racci kálí na hlavu
narušiteli ostrova
klovou oči
Sad
křivý, jak by byk chcal
jakoby to těm jabloním vadilo!
jestli mají duši
bude je srát, že upustí jablka
na zdupanou zem
Zmrd na enduru
přejel zmiji
syčí smrt
plazí se pařezy
urve řetěz
šlehne rozpůlené tělo
vztekle se zahryzne
do obnaženého kořene
Krok
bolí
jak pořezaná větev ze Smrku
padlá na cestu
a na ní
navzájem se utěšují
a nad nimi
vysoko v poustevnách
sedí horalé, sedí…
Tichá hora
na vrcholcích sníh
níže jen
mokrá, hnědá tráva
běžím dolů
bludička bez světla
sám, že se skoro nevidím
narážím do sebe
nedívej se na mě
protože
večer před bolestí
je zima i pod stromy
Večer
nad stolem s petrolejkou zadumaně hledí
svatá
ozdobné talíře spadly
do stěn chalupy
se dopisují i další příběhy