Tomáš Král (* 1982) žije v Plzni. Je autorem sbírek Písně dne a noci (2021), Fragmenty devoluce (2023) a románu Úterní poledne (2023). Básně také publikoval v časopisech Host a Tvar.
Většina zde uvedených básní vyšla v poslední sbírce Fragmenty devoluce, kterou vydalo nakladatelství Malvern.
***
Mravenci s titanovými mandibulami
rozlouskli univerzitní lebky
V zatravněné pustotě kampusu
bloumá pod cirhotickým měsícem
přešťastný bezduchý duch
Sirotčí texty s kalkulovanou životností
patří k nevýhodám programu
Je to záležitost mentálního věku
Psi nás nutí vyjít ráno oškliví
Vytrvale znovu pořádáme konkurzy
na nejnovější mesiáše
K narozeninám poukaz do uranových lázní
či překrývání obličejů
Přestřihneme se v pase
ať vypadáme znovu jak v sedmnácti
na vrcholu štíhlosti
Není libo místo plastiky masku?
Tu lze sundat
v případě prozření
Operátor řekl, že opravdu šťastní lidé
se fotí nonstop
Tak i my
pořizujeme důkazy
vlastní nepřesvědčivé existence
než budeme popraveni ve slevě
***
Nemít každý rok jinou konfekční velikost
Najít metr čtvereční, kde zmizelo nejvíce životů
Opustit přežitou metodu olova
Vypěstovat pár černých orchidejí v plicích
Změřit vzdálenost mezi sexem a láskou
Vydávat ignoranci za nezávislé myšlení
Nezabíjet mouchu na vlastní hlavě
Poskytnout ohraničené území těla samovolným hrám
Vykázat plast z lože
Stanovit postulát k přecházení místnosti
Obrousit z přátelství nátěr falše
Darovat si hladkých plodů hroznů
Nevychovávat z dětí a psů sobce
Učit se angličtinu z porna
Negovat nátlak nepředložených předsevzetí
Nechat konečně pokojně vymřít svůj rod
***
Obtěžují mne lidé, když se chovají jako zvířata
Obtěžují mne zvířata, když se chovají jako lidé
Obtěžují mne lidé, když se ke zvířatům chovají jako k lidem
Obtěžují mne zvířata i lidé, když se ke mně chovají
Jako bych byl jedním z nich
***
Tvá postel tě přirozeně zná nejvšestranněji
Všechny šaty, které jsi odložila
Neznámo kde
Věčný pocit vztahu
Srdce na prádelní šňůře
To vše se tak nezaměnitelně podobá
Jen tobě
Co jsme zavřeli za dveřmi
Odečetli celou místnost
Od našeho života
Netuším, jaký je to pocit, když stiskneš zuby
Když zavřeš oči
Když si položíš prst na špičku nosu
Když tvé nitro rozechvěje smích
Nevím o rubu krásy vůbec nic
Někdo ještě musí ustlat
Nejlépe někdo, kdo přijde po nás
***
Města se rozrůstají
duše se smršťují
Sochy adoptují podobu kohokoli
platí už jen ujednání ročních období
Gótové a Langobardi
prodávají suvenýry po Římanech
Billboardy vpíjejí myšlenky
nebo se myšlenky odlepují z billboardů
Ve zlomenině poledne
roztroušené krůpěje snů
Města překryjí lesy
lesy přikryjí města
Neměli byste se to snažit pochopit
zabydlete se v ironii, jinak se nedá přežít
Sochy se za vámi ohlédnou
a pak už nikdo
***
Každý detail je třeba řádně vychutnat
Připravit se na něj
Vybalancovat
Vydejte se na hodinový výstup k majáku cestou po skalním ostrohu
Fyzicky se vyčerpejte až k okraji
Až pak si teprve dopřejte
Detail řas
Nejlépe jej strávit
Pouze duší
Tělo by vjem otupovalo
Detail holeně
Připomene cosi
Z němé povinnosti manželství
Detail boltce
Vyřešte si nějakou palčivou existenciální otázku, třeba zda
Je to mango zralé
Jednou provždy
Jste připraveni na další krok
Detail hrudní kosti
Ocelové mraky jsou ze všech nejtěžší
Myšlenky před požitím řádně vysušte
Rozechvěj mne!
Jen povahou detailu
Detail rýh na chodidle
Socháte ze svého zdráhání
Zdání reciprocity
Věční otroci novosti
Pros mne!
Detail bulvy
Spatříte v ní dávná setkání
Osudová míjení
Rozněžni mne!
Detail fibromů
První kapka deště dopadla zrovna na tvůj ret
Kdysi by to byla konečná překážka
Než se prostřední chování změnilo
Pozbylo nenávratně ráz znamení
Vyděs mne!
Detail penisu
Davida
Goliáše
Raději zajdeš do obchodu
To vyléčí dočasně cokoli
Ovládni mne!
Detail hranice vlasů
Přístup k detailu je to nepodstatnější
Kde jsou ještě patrné hranice
Tohle bychom dřív nazvali válkou
A v podstatě to může být i mír
***
Stračeny jdoucí mezi plaňkami
Jsem si spletl s jeptiškami
Fatální srážka myšlenek
Prozradily je až zpívající podrážky
Hlídkoval jsem na empajru
Všichni dodržovali povinnou rychlost
Pochopení na mně přistálo
Současně s dravcem na protějším sloupku
Fatální srážka mraků
Které nebylo možné zabránit
Narození a smrt
Ztráty a nálezy
Dosahujeme vrcholu
Někteří vnitřně
Jiní jen vně
***
Moji hosté
krásní mladí a krásní staří
beze zbytku nezvaní
s pštrosími hlavami
ramena ojíněná sazemi noci
posaďte se na židle
na zemi nezbylo místo
Odklepnu cigaretu
jen pro gesto
k ústům bych ji ani neuzvedl
vydechnu do mrazu
a budete spokojení
Vystřihl jsem ústa do úsměvu
brýle nosím jen na oko
obslužte se
oblečení pro jakoukoli ceremonii
vyznávající posvátnost zbytečnosti
Pojídáte plnými hrstmi granule
jsou prý dobré na svědomí
výsledek se dostaví již včera
vývrtky a otvíráky
vás vždy vzrušovaly
všechny jsem raději skryl do zásuvek
Průběžně se všichni u jednoho stolu
staneme rodinou
a jako pravá rodina
se u jednoho stolu
pomalu všichni staneme cizinci
Starým jsem dal každému moždíř
ke zkrocení touhy
Mladí se oddávají pouze septickým rozkoším
násobí se dělením
jako jednohubky
Nevadí, že jste přišli pozdě
v našem věku nikdy není brzy
někde se za vámi nezbytně táhne pes
projekce vaší duše
aniž by o tom měl tušení
odložte si prosím
vše přebytečné
hlavně srdce
Solilokvium
opakujte po mně
tentokrát bez žvatlání
půjčte si kaviár
vějíř si můžete nechat
Když jsem se vrátil z potřeby
všechny zásuvky vysunuté
samozřejmě
jste nic nenašli
