Martin Klecán: Království ticha chcíplo na hromadě jiných říší

neděle 5. března 2023

Martin Klecán (* 1994) po absolvování kulturních studií na Jihočeské univerzitě nastoupil v rodných Strakonicích do tamějšího muzea jako historik. Poezii publikoval časopisecky, například v časopise Host. Připravila Bernardeta Babáková.













Tenkrát na plakátě


Na zdi plakát hledaného

– odměna za živého či mrtvého

(ale raděj mrtvého).

 

Včera jsem ho sem věšel.

Nějak jsem si nevšimnul,

že je na něm můj obličej.

 

Půjdu se udat šerifovi

a za peníze na mou hlavu

se vykoupím z vězení.






Voskovky


Jako být znova děcko

co si čmárá voskovkami

a snaží se něco hezkého nakreslit

pak výtvor vezme a s nadějí

to ukáže rodičům

oni se na to nepřítomně podívají

možná dokonce pohladí dítě po vlasech

a vrátí se k rozhovoru

na nějaké filosofické téma

kde se mohou před přáteli

ohánět slavnými jmény

doufajíce

že si taky vyslouží pohlazení






Povzdech


Verše obrazy písně

nic to se mnou nedělá.

Zadky prsa genitálie

furt nic.

Viděno 10x

Viděno 100x

Viděno 1000x


Bůh má tvůrčí krizi.






Tak jak?


Jsem.

Nejspíš. I když koukají skrz

legie bez vlajky

ale vždycky v uniformě nepřítele

hrst vojáčků z plastu


jsem

to je ale zábavná myšlenka






Kladný hrdina


Jaký to je vládnout světu?

Stárnoucí žena, řvoucí děti, mladá milenka.

Skoro splacená hypotéka.

Pilíř společnosti mířící přímo do nebe

po prodělaném infarktu

král je mrtev.

Hlasujte pro nového

online či pomocí SMS

a staňte se součástí soutěže

o hodnotné ceny.






Nic


znáš ten pocit nereálnosti?

Tohle je jinde, jinému, vůbec

nehodící se škrtněte

studený vzduch, obscénní zvuk kroků

tisícileté království ticha

chcíplo na hromadě jiných říší

toto není báseň

podtrhnout






Původ neznámý


už to ke mně vše doléhá jen slabě

asi jako když vítr zavane

kouř ze vzdáleného ohně

nehřeje, neštípe v očích

jen dá vědět o existenci

ohniště, kotel, pálený odpad

něco si vymysli






Poslední uzel


zase

co jí řekneš?

netřes se

přemýšlej

co jí řekneš


a bude to stačit?


chraň uzel

i kdybys musel řezat prsty






Otcovy kosti


přines mi kosti mého otce

vyspravím si s nimi vlastní tělo

a zbytek oplácám bahnem 

stvořím si golema

aby mi zametl v obýváku

pak mne vezme na ramena 

a já konečně budu stejně vysoký

jako vy


přines mi kosti mého otce

nebo radši ne

nestojí to za námahu

slovo muž má čtyři písmena

a on to nepochopil






Oddělení


Trosky nacpané do andělských rubášů

leze jim z toho zadek


perfektní oblečení pro přehlídku

krev, moč, stolice


nad tím vším

opiový dezinfekční vládce

momentálně soudcuje soutěž

o nejtrapnější okamžik v životě lidském

Hlavní cena?


budoucí pozůstalí

cítí v krku žluč, ale usmívají se

berte to jako

nejvyšší vyznání lásky

smrtka si zrovna teď

vzala dovolenou

aby vás všechny nasrala






Partnerská tetování


moje tělo a mysl

by si mohly nechat udělat

partnerská tetování

aby všem ukázaly

jak jsou nejlepší přátelé

nic zvláštního

žádný jin a jang

ani květiny

spíš si představuju dva podvraťáky

peroucí se kvůli něčemu

na co si vlastně už ani nepamatují

a celé by to mělo být vyvedeno

v červené, modré a černé


nevím, co modrého by mohlo být v obraze dvou psů

ale musí tam být modrá






Golden Gate Bridge


žiju v prázdných cévách

poslouchám ozvěnu a sbírám zbytky moru

pořád a pořád dokola

asi jako když natírají

Golden Gate Bridge

poslouchám ozvěnu a sbírám mor

rukavice rozedrané na kůži

kůže na kost

krev rudá jako

Golden Gate Bridge






Óda na otupělost


Probouzení bolí

všechny dílky skládačky

musí zapadnout na svoje místo

s dělovou ránou

A tělo je nepohyblivý objekt

připoutaný k hlavni

Probouzení bolí

protože jsem vždycky to samé vtělení

průměrnosti

s duší z nepoužitého kondomu

a okousanými nehty

Prý bych se měl víc usmívat