Radek Štěpánek (* 1986) pochází z Prachatic, v současné době bydlí s manželkou a dcerou v Telči. Má rád moře, potoky a řeky, louky a lesy a jejich obyvatele. Pracuje v nakladatelství Host jako redaktor a příležitostně spolupracuje i s dalšími nakladatelstvími. Své fejetony čte v České rozhlase Brno. Vydal několik sbírek básní a bibliofilií, naposledy Velké obcování (2020) a Vichřice (2021). Přinášíme výběr haiku z jeho nedávné tvorby. Připravila Bernardeta Babáková.
(Foto: Barbora Přidalová)
Vůně kakostu (Tereze a Julii)
Haiku a jiné miniatury z jara 2022
O dětství jsem ji necítil
až zas teď s Julií –
vůně kakostu
***
Kakost smrdutý –
to musel vymyslet
někdo s alergií
***
Jabloně zase kvetou –
pachtění
samé pachtění
***
Když mlčí kukačka
je to definitivní
***
Sumeček americký –
sundal jsem čepici
a chytil ho do ní
***
Lidskou řečí
se člověk odlišuje
od ostatních
kteří mluví –
to je teda moudro
***
Mé umění
je spojené se životem –
zatopil jsem
rukopisem
***
Jak jen to Jule vysvětlit –
když měsíc nevidí
mám ho v dlani?
***
Oteplilo se
naráz spustili
cvrčci i zavlažovače
***
Těch sloupů
těch drátů
už je tolik
že je nevidíme
***
Stárnu –
už jsou tu znovu
brýle masařky
kalhoty do zvonu
***
Jen si prš!
Schovám se
pod mostem u břehulí
***
Oči upřené do proudu
skorec a já
***
Tu řeku v které jdu
jsem vždycky jen slyšel
***
Asi to tak má být
básně vznikají
a beze stopy mizí
***
Na dně kaňonu –
o větru vím
jen když sleduju mraky
***
Vylezu z kaňonu –
telefon zvoní
jako bych snad umřel
***
V jediné tůni
tolik pulců
jako lidí ve městě
***
Kukačko
nelžeš mi?
válka je blízko
***
Děkuju za nocleh
zametám
nic po mě nezůstane
***
Uprostřed lesa
koleje od traktoru –
louže čolků
***
U potoka přemýšlím –
kam se může ztratit voda?
***
Opilý
i v měsíci
vidí výčitku
***
Začátek bídy –
na jídelních lístcích
u Jadranu
ryby ze severních moří
***
Ježíci -
nenafukují se
už ani v obchodech pro turisty
***
Prý žádné starosti –
pláč proměnil tvář dítěte
ve tvář starce
***
Jen jetel roste –
viděl snad slunce
schované pod zemí?
***
Chráním to křehké –
Julie běhá
v záhonu špenátu
***
Muchovník rozkvetl –
nic se mnou nehne
***
Co je ti světe?
jaro je pryč
a já neslyšel žábu
***
Nádherné ráno -
jiřičky našly hnízdo
na svém místě
***
Na rozkvetlé třešni
ze stehlíků
zbyl jen jejich hlas
***
Učím se poznávat hlasy ptáků –
odteď už nikdy sám
***
Jarní měsíc
rosa na květech slivoně
mrzne
***
Dvě maminky
pět dětí
a šesté na cestě –
vidím ty muže
kteří tu nejsou
***
Začala válka -
i neutralita
znamená boj
***
Lidé na slunci
holubi ve stínu –
sedím mezi nimi
***
Je mi 36 let -
kam jste se ztratily
věčné hvězdy?
***
Zpátky v dětství –
žízeň pod smrky
zaženou kyselé trojlístky
***
Na břehu Dyje –
u nás i v Rakousku
bažanti křičí stejně
***
Nemáme hromosvod –
babičko
zapálím svíčku v okně
***
I dvacet metrů hluboko
v jeskyni Podkově
duní dálnice
***
Slyším pískot
hnízdo myšek
ve staré pneumatice
***
Za peníze se dá koupit
i salát
s praženou slaninou
***
Mluvíme o tom
jak žáby skřehotají
o našem mluvení
***
Dnes ráno křik
na prázdné ulici -
straky vybraly hnízdo kvíčalám
***
I když lampa svítí
noční můra létá
kolem květu ředkve
***
Jula na záhonu
ze samé radosti
zlomila rajče
***
Taková marnotratnost!
jepice na hladině
a pstruzi už tu nejsou
***
Za bouřky sbírám žáby
poprvé Zvolenovice
projedu pod padesát