Petr Ligocký: Hlavně nešlápnout na šišku

neděle 8. května 2022

Petr Ligocký (* 1990) trávil dětství střídavě v Bohumíně a polské vesnici Gorzyczki. Vystudoval polonistiku na Ostravské univerzitě. Píše básně, povídky a literárně publicistické články. Publikoval mj. v časopisech Host, Tvar, Pandora, Protimluv a Texty. Vydal básnickou sbírku Diagnóza (2020). Zabývá se také překládáním současné polské poezie. Je autorem dvou publikací o polském malíři Józefu Sowadovi (1956–1997) Za zasłoną świata rzeczy. O życiu i twórczości Józefa Sowady (2020), Talenty i pasje – Publikacja twórczości artysty Józefa Sowady (2019). Od roku 2016 je redaktorem ostravského nakladatelství Protimluv a stejnojmenné revue. Pracuje v regionálním oddělení Knihovny města Ostravy. Podílí se na organizaci různých literárně-kulturních akcí v Ostravě i rodném Bohumíně. Věnuje se také hudbě a výtvarnému umění. Níže publikované básně budou součástí sbírky Popel dnů, která vychází v těchto dnech v nakladatelství JT’s.


Foto: Adéla Opartyová














***


Smýkali s ním

od průlezky k průlezce

smáli se jeho velkému znamínku

a neznačkovým teniskám

plivali po něm i po jeho

přehnaně starostlivé matce

co se sem přivdala odněkud z pohraničí

přišlo jim to vtipné

jak se vztekal a brečel

až do chvíle než se rozutekli domů

sledovat další napínavá dobrodružství

siláka Hercula





***

M.


K matraci přišitá zášť

krade spánek


mezi námi

vykloubené tělo peřiny

a mlčení ostré

jako nůž z TV shopu


nic už to neslepí





***


Snažil se zapálit

unavený knot svíčky

ale vyklouzla mu sirka


sehnul se pro ni

rukou přitom zavadil o trs trávy

tiše vykukující

zpod hladkého mramoru


byl stejně jemný

jako její vlasy





***


Vykoupán v samotě

pátečního večera

pozorně listuje

stránkami tindru


nahmatá oříšek

rozkouše oříšek


tichý dron noci

pozvolna

snáší se mu

nad hlavu





***

strýci Romanovi


Běží lesem

do prudkého kopce

celý zadýchaný

myslí na jedno

hlavně nešlápnout na šišku

jinak bude po něm

nahoře před kostelem

mu maminka dá

pít z pramene

pořádně se napij

tahle voda je léčivá

zapíjí tou nedobrou vodou

jednotlivá sousta snickersky

už se těší na večer

až zas na playstationu

prožene Crashe Bandicoota

je to super hra

musíš projet všechny ostrovy

a zabít zlého

doktora Cortexe

vysvětluje strejdovi

který si tady

dva měsíce před svým pohřbem

masíruje svatou vodou

čerstvě operované rameno





***


Nervózně sebou škube

na tom důmyslně zahnutém háčku života

než ho z čista jasna spolkne

kapr tmy





***

babičce Emílii


Bolelo to míň

když tě zakryli prostěradlem

v tu chvíli jako bychom pozorovali

už jen tichou

nepatrně zvlněnou

zimní krajinu

s osamoceným pahorkem

na místě hlavy





Ictus VII


Od tvého posledního pádu

se ti na spodní straně paže

začalo roztahovat

tmavomodré jezero modřiny

a tobě nezbývá

než ho němě pozorovat

a občas si v něm namočit

své slábnoucí prsty





***


Můžu ti denně

hledět do talíře

a sledovat v něm pokrm

který jsi dávno

sprovodil ze světa


můžu ti denně

hledět do tváře

a luštit v ní pravdu

kterou ses bůhví proč

rozhodl překrýt





***


Otče náš

jenž jsi mrtvicí přibitý ke gauči

upusť aspoň od jedněch

televizních zpráv

a odpusť nám všechny

naše dětské úšklebky

a naposled vyslov

naše prostá

dvojslabičná jména

nebo je na nás klidně

i se vším vztekem zařvi

když to už nepůjde jinak