Jiří Rezek: Než se zabydlí nový nájemník

neděle 26. července 2020

Jiří Rezek (* 1961). Učitel s ojedinělou aprobací dílny – dramatická výchova. V současné době působí na Základní umělecké škole v Třeboni, kde se snaží být pedagogem, dramaturgem, dramatikem a režisérem. Jako autor a režisér ovlivňuje divadelní soubor Zpoždění na - jak sám říká - jeho cestě alternativním ochotničením. Poezii píše několik desetiletí: "Když básně na různých literárních soutěžích získaly sem tam nějakou tu cenu, motivovalo mě to vydat vlastním nákladem první sbírku Devátá reinkarnace kočky." Uvedené básně jsou z jeho druhé sbírky nazvané Chladno pod kotlem.


















Pouť


roztančení svatí na morovém kolotoči
svatozář umělého osvětlení
matoucí hmyz
který se vrhá na záda
a spíná liché páry noh
k poslednímu přijímání





UNESCO advent


náměstí majestátně rozkročeno
podloubí jako renesanční minisukně
ohambí vyšpulených světel
obkreslila vzorek tajemné šifry na kamenné dlažbě
křesílka v taberně překapávají běžným režimem
křehká dívka na lavírované olejomalbě
opatrně se vykrucuje
z nemravného návrhu zarděného pigmentu
jednu filtrovanou zpověď prosím





Janu Palachovi


Rudé máky pokvetou,
až padne vlčí mlha
do nástrah bludných kamenů
a víčko vraního oka
sklopí náklad přiznaných vin
do zorného pole otce panny





Zima na Vysočině


krajkou ojíněná zjihlá spodnička
olemovaná mrazem zpod nehtů vylezlým
prudkým dechem vyhřívaná
hroty dvorců oživována
a odhozena na okénko zpovědnice
jako prapor vymezující
krajinu duše
od krajiny těla





Pocta J. H. Krchovskému


Nastavit čas a datum.
Pak ještě umejt krk
a objednat parádní zásun.
Kdyby se náhodou můj život zvrt.

Prosím, do postele snídani,
k tomu radostnou ódu
a nakonec trochu slevy na dani,
než půjdu k poslednímu soudu.





Na dece u vody rybníka Roštejn


Vystouplé lokty
opřené o varhánky
krabaté stehenní kůže.
Nepružná klepeta prstů
svírají vějíř jednohlavých karet,
který ovívá povislý,
žvýkáním zubních protéz
rozechvívaný podbradek.
Rub hazardních obrázků
zakrývá plavecké košíčky
druhotných pohlavních znaků,
determinovaných stářím
už jen pro potěchu gravitační síly.
Kurva, míchej pořádně,
desítkou tě nepřebiju.





S pomocí Jana Beneše


Zákaz nevydařené emancipace.
Klín ulož a znič.
Jen tak.
Splněný vkus je grunt lepších časů.
Teskně hučí experiment s pravdou.
Někoho baví utrpení tvorby,
někdo raději skutečné záhrobní spiknutí.
Online cesta k srdci jako alternativa lásky.





V kavárně


zboží s prošlými osobami
mladší osmnácti let
minimálně trvá
do splatnosti na druhé straně
ze sváteční ledničky
vyvěrá pšeničnožitné teplo
já tam mám nebezpečí ve vztazích
viděla jste?
Á, mladá paní….s griotkou?
Objednat semtex vloni na Vánoce
brano zavírá kávu s sebou
od té doby čtvrtím sváteční kazetu
tak dobře
seznam alergenů, prosím
ježiš, to je dobrota





Literatura


Posledních pět minut
květné chvilky poezie
před postním rytmem.
Nahlásit přesycenost synonymy.
Zdolat intonační amplitudu.
A urvat finální rým,
dřív než metrum závěrečné sloky
předurčí životnost básně k encyklopedické hibernaci.





Spolu


výmluvy o berlích
břitva o holi
stín o pražce
poutník o vodě
ty o pravdě
já o ničem





Balancování


Na hraně zaječích úmyslů,
kočka vloudila se do chyby.
Lůza krabatí povadlá víčka.
Kde ulehl kvítek kosou uspaný?
Dobrá víla chutná provinile
v bouři oslabené přílišnou zdvořilostí.
Víko Pandořiny skříňky je na hraní.





Přísloví


Jablko vrtané pro Janu Krejcarovou
poskakuje v ohryzku
při polykání nevyjádřených jadřinců.
Darovaní koně klesají do poslední jámy
vykopané pro jiné.
Bezzubí chytají ovocné plody,
které padají nedaleko rodového stromu.
Pět peněz za posměch koroptví
nevysezeným vejcím křepelčího proroctví.





Galerie


před pádem je třeba
osvobodit se od předsudků tíže
řekl obraz
vysvlékl se z rámu
a plavně se snesl k zemi





Podzimní rozpaky


Jako naše smělost opadává listí.
Svým cílem už nejsme si jistí.
Zatímco příroda před zimou pokorně klekla,
Nás pýcha dovezla do nitra pekla.





Zednická


Na stavbě cukrárny
Linecké kolečko plné jahodové malty





V lesích u Brtnice


nad hladinou tůně
líčí si laně
hluboké oči
zatímco
v přítmí lesa
člověk
líčí pasti
na štíhlá lýtka
sudokopytníků





Třeboňské nokturno


Okenní závěs plný rozkvetlých slunečnic,
které se neotáčejí za sluncem,
ale vlní vibracemi hádky sousedního podlaží.
Hamoun zkouší pevnost dveřních pantů
a čubka vyrábí z oblého porcelánu
ostré nepravidelné mnohoúhelníky.
Spor je komunikační varianta
společného sdílení jedné místnosti ve vícepokojovém domě.
Vejde se do kuchyně větší množství nadávek
než činí součet jednostranných výčitek v oddělených ložnicích?
Zašlapat drobky z obětního hodokvasu.
Kdo poslední zvrací při vzpomínce na paralelní lásku,
ať spláchne a zhasne.





To


Mohu ti to přinést?
Mohu to za tebe odnést?
Mohu to s tebou snést?
Mohu se s tebou vynést?
K akordům klesajících kláves.
K výdechu, po kterém nenásleduje nádech.
Ke krokům, které mají zpoždění za svými šlépějemi.
K nebesům, z nichž se odstěhoval Bůh
a potáhl je černým suknem proti prachu,
než se zabydlí nový nájemník.