Kateřina Bolechová: Nic je bílé

neděle 10. května 2020

Přinášíme básně z nové sbírky Kateřiny Bolechové (* 1966) žijící v Českých Budějovicích. Kniha „Sádrová hlava jiné Marie“ vyjde v Nakladatelství Petr Štengl. Vlastně už měla mít za sebou svůj křest, ale pozdržely ho koronavirové události.


První sbírka Kateřiny Bolechové se jmenuje „Rozsvícenou baterkou do pusy“ a vyšla v roce 2007 v edici Stůl jako neprodejná příloha časopisu Psí víno. Následovala v roce 2009 sbírka „Antilopa v moři k majáku daleko má“ v téže edici a v roce 2013 sbírka „Pohřebiště pecek“ v Nakladatelství Petr Štengl. Některé z jejích textů byly přeloženy do italštiny, slovinštiny, polštiny, němčiny, maďarštiny a rumunštiny. V roce 2016 jí vyšla kniha „Strop nade mnou jednou zmizí“ v nakladatelství Měsíc ve dne České Budějovice. Píše také sloupky pro Český rozhlas České Budějovice či tvoří koláže, které doprovází i její nové básně. Jednu z nich najdete na konci tohoto bloku. 
















***


Když smrt obcházela sídliště
Marie byla v domácím
můj otec se chystal do supermarketu
tak si smrt odvedla jeho
přece jen
byl oblečen na cestu





***


Sedíme naproti sobě
sobec a sobec
ona vybrousila své sobectví
téměř k dokonalosti
já to své občas koriguji
když čistím dutinu ústní
jejímu hajzlu





***


– Bůh ti to oplatí –
řekne mezi dveřmi
Já mlčím
navíc v Boha nevěřím
pak mi mává
zpoza záclony
taky třepetám rukou
jsme jako děti
za hustým stromem
zakroutím hlavou
oči zvednu
k nejvyšším patrům paneláku
a ona ke svým svatým





***


– Teď
když bych měla umřít
mám takovou radost
já to do stovky dám –
Nad surrealistickým zátiším
meruňky s inkontinenční vložkou
zírají našpulené tlamy
vypreparovaných ryb





***


Modlí se u televize Noe
já sypu čisticí prášek
do umyvadla
za chvíli půjdu
k Vietnamci pro pivo
nemodlím se
ani to neumím
třeba bych měla začít
za pár dní
budu bez práce





***


Teprve březen
muži sekají
ještě nevzrostlou trávu
je slyšet kamení
taková bývá únava
skřípnutý nerv v mezižebří
a stará matrace u kontejneru
jen ulehnout
víš jakou barvu má nic?
je bílé





Ten i tamten


Už jsi slyšel ten hluk
industriální zóny?
A co ty
slyšel jsi tamten hluk
serverů počítačů klávesnic?
Uvidíš
nakonec se sejdou
vyhřezlé plotýnky
karpální tunely
artróza skolióza
ten i tamten hluk
ve veřejných lázních
a budou chcát
do jednoho bazénu





Obchodní centrum


Natalia tahá
průmyslovej vysavač
za ocas
občas ho přitáhne
za kabel od elektriky
jak na vodítku psa
skrz střešní okna
je vidět tam
nahoru
počasí se mění
a tady dole
/pořád stejná/
dlažba