Tomáš Štiler (* 1991) je postavička, pobuda, pivař, především však básník, který o sobě prohlašuje, že žádným básníkem není. Nejčastěji na něj natrefíte v brněnských hospodách, či na francouzských vinicích, kde nasává nejen inspiraci a verše píše na cáry papíru, nebo použité účtenky. Několikrát do roka jej také můžete potkat v uniformě na všelijakých rekonstrukcích bitev obou velkých válek. Účastník rozličných autorských čtení a neúnavný zakladatel punkových kapel stojících ve stínu Budoáru staré dámy a Hrdinů nové fronty. Osamělý je hlavně o nedělích. Jeho texty byly publikovány např. na portálu Polí5, nebo v revue DNO, či v tiskovině Mikiho námel. Žije a nepracuje v Brně.
(Medailon napsal a editorsky spolupracoval Filip Klega)
Uniforma
u starýho baráku si motám cigáro
hm, co dělat
opírat se o zeď, kouřit
motat se na pomezí dobra a zla
sloužit pěstem a hvězdám
bejt v kasínu
kde se nevyhrává ani nehraje
dupat po betónu
já bych tak milerád spal celej den
na mechu a opřenej o kmen
hulil třeba bramborovou nať
to je jedno, hlavně chci být pryč a...
soudruhu vojíne, neuposlechl jste vlast!
prodal jste se poezii
která nám podsouvá buržoazní myšlenky
která nikterak neoslavuje pracující lid
naopak podbízí k opouštění reality
a to ne, soudruhu vojíne
my nepotřebujeme ve strojích vylámaná ozubená kola
těch se zbavujeme
přetavujeme je v méně komplikované věci
a necháme je zapojit se
protože zapojit se musí všichni
svobodně si zvolit své místo v továrně jménem československo
soudruhu vojíne, mohl jste být svobodník
psát si jména a to by bylo vaše místo
ale vy se zašíváte
hnijete ve verších
na hnoji slov a nesprávných obratů
naprosto ignorujete úkoly vám svěřené
takové věci nelze odpouštět opakovaně
což se ve vašem případě děje, soudruhu!
v mým případě se něco děje
míň nesmyslů, snad
a strana
akorát malá
do rohu kam choděj mlátit práskače
kam všichni házej skořápky od ořechů
aby se to těm sviním zabodalo do obličejů
škoda dek
škoda chodskýho psa na lílii
toho jedinýho odznáčku
kterej bych chtěl na sobě nosit
Milenci na celý život
moje přítelkyně je židovka a já jsem voják wehrmachtu
chodíme spolu mimo hřbitovy
nemyslíme na válku
a ona je hvězda
žlutá a krásná
slunce moje šesticípý
nikdy bych ji nevyměnil
ale ztratila se v masovým hrobě jménem EVROPA
moje přítelkyně se nebojí a věří
s tou její vírou bych překonal hory
teď ale směním za cokoli:
chci jedinou chvíli - chvíli s ní
moje přítelkyně byla židovka
a já jsem umrznul u Stalingradu
Jsme ztracený
co když se ze sebevraždy stane póza
a básníci to budou muset přežít
budou skákat na trabanty
a pak si v klidu odejdou na vlak
umřít
a přežít
co když začnou mizet autoři
a my je uslyšíme rezonovat v hlavách
ale žádný slova se nekonaj
zešílíme z toho, asi jo
a náhle začneme chtít umřít doopravdy
a zároveň zůstat nesmrtelný
to bude pak bordelu
po lesích a lomech a na dnech nádrží
kosti ani nevyblednou
a budou si to umět představit jenom pacienti
nebo testovatelé LSD
jaký to je chtít umřít a žít zároveň
co když se ze sebevraždy stane póza
a my zešílíme
protože pokaždý přežijem?
***
pořád v pořádku
neschopni poranit se gesty
pěsti zaťaté
tlukot stálejdoucích srdcí…
Jsem tady, žeru dopisy!
ještě než uleví se očím
z toho čekání
pořád v pořádku
Korespondenční cenzura!
lhaní v úpadku tu zanechalo stopy
už to klopí
nad pramenem
a nech se opít větrem vání...
...nalézat radost v cupování
můžou lvi vždycky
ale co laně?
V pořádku jdou
pořád odevzdaně.
Neděle
Vynes koš, utři stůl
celý rum včera zahynul
Žízní svou
bych se nezbláznil
člověk vyhrává, přestože pil
Člověk prohrává
vždycky v sobě sám
vynes koš, utřel stůl
zuřit začíná
už dávno ví, že nemůže
zkusit žít život
od znova
Děvka alkohol
na zastávce otvírám plácačku
kolek zašustí skoro jak obal od hašlerky
kterou žeru před prací
aby mi netáhla vodka z mordy
no jó
pár hltů pijáka nezabije
a v tý hluchý zimě
to zahřívá jako ranní čaj od maminky
při nemoci i ve zdraví
teď jsem nemocnej furt
a chlastám furt, i kdybych byl zdravej
kurva, to je ten můj kriminál
pro kterej jsem rostl
zvyknu si na zpocený tváře u karbanu
a vůbec, až si sednu večer u báru
zvyknu si na cigaretovou sestru piva a děvku tvrdýho chlastu
aj dyby se mi chtělo vyletět z okna
neudělám nic
je to dobrý
kór když mi to flaška furt rozmlouvá
dneska zas, kámo
pijem po malejch a moc, a chtěj to dycky radši dvakrát
ať porád nerušíme chudáka barmana
dej si mě do dna, celou, jsem tvá
zamotaná
podrobená
tak mě chyť za hrdlo a tiskni
poznáš, až budu prázdná
líbej mě až do dna ty můj malej pitomečku
pak se mnou mrskni na zem
a táhni sám spát
budu tu pro tebe i zítra
vezmeš si mě, odhodíš a zase utečeš
Pradlenka
v nevyprané košili!
já z tebe snad zešílím!
honem ji hoď na zem!
budu čekat v prádelně!
místo čisté vem si mě!
jsem do tebe blázen!
***
Ólalá
noc je šílená
brousí si kosu měsíční
a říční vodou skrápí brousek
zrnitý jemně jako obloha
zpívá si ólalá
ódy na stíhání hlav
tmou je odrovná
zimou vesmírnou nás dostane
ale mě snad ne
píseň přehluším světlem mdlým
kosu zametu
kouřem zastíním
a někdo se modlí pro klid na duši
ale my ne
osličkou si vylámeme zuby
když stárneme
ale já ne
zpívám tmě ólalá
zametám za sebou čepel čekaje
nic zlýho
už nic víc
mladí si vylámeme zuby
a smrt poklidně čekajíc
zpívá mi ólalá
zůstanem spolu sami dva
až přehluším píseň světlem mdlým
jiní zestárnou
a kosa nic, já to vím
zima, tma, čepel
i tak tnou
***
ráno jdu do záložny založit se na budoucnost
knížku jsem nedočetl...
a tohle jsou mý rána
zakládám požáry ve spalovně
po obědě požádám v kanclu o zálohu
už jsou nažraný a odpočatí
tak mi snad nevypálej rybník
protože, lol, si chcu zahrát ňákou onlajnovku
ale placenou, kvůli děckám a trpasličím trollům
chtělo by to záložní zdroj
trochu prémia do života
no a snad nebude chtít pasr z přízemí zase založit
to jsme jednou vítali nový nájemníky
a teď jsme prej kámoši
hm, tak až večír vyhraju s anonymníma hráčema
chtěla by má baba založit rodinu
proč charitu, zuzanko? řeknu jí
a vona by prej píchala a nechce mě nechat ho vytáhnout!
já si radši tu práci s novým životem nechám do zálohy
sorry, bejby
Kečup na oregánu
osmažíme cibulku
přidáme masovou konzervu
a vložíme ji k cibulce
promícháme
do pánve promneme pánvemi oregáno
a přidáme jemný kečup
pokud nemáme kečup
dáme tam verš
a napíšeme báseň o kečupu
a o vysněnejch přílohách
dobrou chuť
radši se dívejte na televizi
dost bylo vysvětlování básní
papouškování mouder, podle kterejch máme jet
přestaňte nám vnucovat posypovou sůl z vlastní zahrádky
návody na domácí veršíky k televizi
chroust, chroust
chutnají jako mlíko ve školce
a tři tečky jako tři kapky na konci
a rýmy jako škraloupy
který prej chutnaj všem
takže bys je měl chtít
a rady, protože nejsme spisovatelé
a plotna protože jsme děti
k čemu to?
dost bylo guláše stokrát jinak
je to furt jenom guláš
a co když chcu teďka pivo a kurvy?
he?
vy ne?
tak si jeďte koupit chipsy do tuzexu
a radši se dívejte na televizi
***
našel jsem na satelitních mapách to místo
kde jsem ti v obilí vyšlapal čtverec
možná křivej obdélník
jakýsi srdce dávno neplatí
vypadá jako prdel a rozkrok
a to jsem k němu teď něžnej
ovšem čtverec (obdélník)
báájo
měli jsme každej svůj vlastní kout
pak místo
kde se milujeme
a v posledním rohu byl prostor pro televizi
nebo nějakou jinou pičovinu
co si lidi pořizujou
bylo to dávno
roh byl furt prázdnej
tak jsem si tam strčil skříň na milenky a nad ní vyvrtal hák na kolo
kdybych si chtěl zajezdit
a pak jsme se přestěhovali do rodinnýho domu
to byl dobrej skvót
a tam jsem tě ztratil
ty vyfetovaná čúzo, já mám naštěstí z jehel strach
tehdy jsem se díval v internetový kavárně na satelitní mapu
kam se zdekuju
byla to nová aktualizace
našel jsem to čtverhranný místo a už tam nic nebylo
ale čekal jsem kosočtverec, to jo
ty pyčo
dostal jsem chuť vyšlapat kruh
Dravci
až dozpívá poslední pěnkava
a poslední drozd ti posere hlavu
usmaž si hranolky na řepkovým oleji
k tomu najeb vole poslední křepelčí volský očiska
nažer se a otevři si k tomu okno
poslouchej symfonii proudovejch letadel
ten zvuk když se sype chemtrails
a zrychlující auta
vrzající kočárky
jenom lidi, lidi
to je takovej dnešní svět
kdy se dravci krmí víc a víc a zvrhávaj se
jednou nás musí sežrat davy havranů a krkavců
davy komunistů, nacistů a radikalistů
který dopustí pustošení země hladovými zobáky
ale znaj svoje práva a práva menšin
možná žerou zeleninu
fotí se v řepkovejch polích
ale co je komu po tom
dyť je venku tak krásně
vlci jsou nenažraní
a z kozy prd
Baltskej verš
jsme na moři
a jelikož jsem na moři poprvé
vidím v těch studenejch vlnách déšt
kterýmu říkám baltskej verš
jsme na moři a plavíme se nikam
počítáme vlny
počítáme mraky
skládáme sonety a tobě to jde
protože jsi na moři pořád
hladino vod
nedívej se na mě takhle...
a neplakej, že se sem nejdu potopit
přikrýt se tvým baltským veršem
a říct ti srdečními údery v morzeovce
sonet, kterej jsem vymyslel
o odlescích obklíčených vln
prší
taky miluješ tu nepatrnou bolest
hladino vod?
***
první jaterní potíže
jsou jako první sex
jenom to tak
hezky píchá
Bez názvu
osamělý jsem
hlavně o nedělích
ale do kostela nechodím
jsem nešťastný
když je sucho
ale studny nekopám
a píšu jenom proto
abych nebyl sám