Teodor Kravál: Sešli sme těch pár schodů k baru

neděle 27. října 2019

Teodor Kravál (* 1991) je dvojnásobným vítězem Literární ceny Vladimíra Vokolka z let 2015 a 2016 a držitelem uznání poroty Literární soutěže Františka Halase z roku 2016. Samonákladem vydal v roce 2016 sbírku Přehnaných nadějí 43 v rámci působení v umělecké skupině Pohrabáč. Nakladatelství spojené s literárním časopisem H_aluze mu v roce 2017 vydalo sbírku Pavilon Balast. Své texty publikoval také v Hostu, Tvaru, Welesu, Artiklu, Partonymě a dalších. Karlovarské Divadelní studio D3 od ledna 2019 uvádí jeho autorskou hru V Kadani je krásně. Pořádá putovní festival autorského čtení Samý kecy, hraje na kytaru v obskurní sudetské kapele Nová bába a je spoluautorem série autorských výstupů černého humoru a bizarní literatury Hellbogen. Žije v Krušných horách.


(Foto: Veronika Králik)















reklama na holení


mám osmnáct vousů
a všechny je neholím

nechávám si pidiknír
pro štěstí
co mi často chybí

když z něj pak v nesnázi
jeden chlup vytrhnu
nikdy se nic nestane

podezírám svoje vousy
že nejsou kouzelný





Reno mě s tím seznamuje


pijem plzeň
a pak rumy
potom svijany
a zas rumy
a braník
a rumy
platan
a rumy
a budvar
ten nepijem





Abbey Road 


když přecházim silnici
připadam si
jako tlustej John Lennon

jako tlustej John Lennon
co ani neumí tolik zpívat

jako tlustej John Lennon
co nenosí kulatý brejle

jako tlustej John Lennon
co nebere preludin

jako tlustej John Lennon
co si nemyslí
že je pan vajíčko
nebo třeba mrož

jako tlustej John Lennon
co mu zbyly
jen ty dlouhý
mastný
vlasy





ústavní právo


asi bych to udělal
střelil bych se do hlavy
kdybych neměl hlaveň
z prostředníčku





diety


jestli zhubnu před smrtí
všechny svetry na mě budou
strašně plandat
a jak budou vytahaný
všichni poznaj
že už to přichází
bude to radostný





dětský tábory v sudetech 


maličký domy
ukrytý pod stromy
z mechu a klacků

ty jsme dnes potkali
v uličce nad domy
mrtvejch nácků





Lugert


strejdův dům kde bydlim
je pro dva akorát
a má taky ty oprejskaný dřevěný okenice
co zdejší baráky maj
a co se nesmí zavírat
aby se nerozpadly

on neslyší na levý ucho
a tak mu pozitivní zprávy sděluju do pravýho
proto se taky stalo
že čtrnáct dní nevěděl
že nám umřel pes
blbý





Hank


na moje třetí narozky
se konal Hankův pohřeb

já sfoukával svíčky
a někde utichaly královo básně
a jeho výzvy na férovku

naposled si dolíval víno
a naposled pomyslel na to
že smrt je vítězství

já drandil novou motorku
a smál se





Rimi


chovala rodajlendky
jak říkala
i když to byly
jen obyčejný slepice
co normálně sraly na zem
a nepřátelsky zíraly

poznala Enza v kůlně
a než se nadála
měla na krku tři raubíře
co klidně srali na zem
protlučenou hřebíky





postel


mám asexuální postel
konzervativní povlečení
tmavě modrý
proužkatý

do měkký matrace
bych se zabořil rukama
a celou svojí vahou
tak někoho zaleh

Ryder tu párkrát spala
ale nic velkýho





schody

(dívce v neoprénu)


sešli sme těch pár schodů k baru
nerad hraju šachy
Reno mě vždycky porazí

v rybě navíc chybí černej kůň
a tak je na třetí věži vyryto
íhá íhá
 




tetování

(dívce z ulice východního básníka)


Ryder má kérku na pozadí
ale nikdo o ní neví
ani já ne

je to Kandinskiho jezdec
samozřejmě zmenšenej
tak velkej zadek nemá





anonce


hledám složitou
nehezkou holku

jíž bych natrhal
kytici řeřišnice
nebo
bych si jí vůbec nevšímal





anonymní


jsem Divotvor
a mám svůj deník
ukrytý v chřípí

jsem Divotvor
a pro svoje prášky
si chodím bosý





vánoce


strejda hodně pije
až mam o něj strach

naklepává řízky
aniž by zamknul obývák

naklepává blatníky
aniž by to uměl





v domově zbytečných


strejda skončil
v pavilonu šest

luští křížovky
a podvádí
při sprchování
sestry

pouští vodu
ale nesprchuje se

jen přikyvuju
aby byl šťastnej
a pak mu mávam
když procházim vrátnicí





krabice pod stromečkem


ty hadry smrděj kerosinem ještě dneska
modrý sako a zlatý frčky
říká mi indiánko

odrbanýma polobotkama pošlapaný sny
o vnukovi
jetej koberec a elpíčka pavla bobka
strašně chrápe
nejvíc u fotbalu

v každym pokoji otvírák
a špatně slepenej model
další papíry a prázdný platíčka
hraje na foukačku

rvem ty krámy do krabic
že je potom proberem

v týhle rodině
se umírá o vánocích





Balast


v lednu je město mrtvý
a stejně si od něj
musim odpočinout

od chladnejch panelů
stříbnýho prachu
bzučících lamp
a studenýho bláta

zamlženejch oken
svařákovejch stánků
rozmáčenejch rachejtlí
a novoroční kocoviny

nárůstu sebevražd
a škrábání oken
dlouhejch nocí
a holomrazu