3/3 Dalibor Maňas: Epigramy

neděle 14. července 2019

Přinášíme vám třetí díl na sobě nezávislého a nesouvisejícího poetického triptychu básníka Dalibora Maňase (* 1966). Jeho název je Epigramy. Předchozí části se jmenují Nic a Pes. Dalibor Maňas je básník, hudebník a publicista spojený se sdružením Vítrholc od počátku jeho vzniku.




















***


Příběhy
na ty se život
nedělí
Nikdo je nevydrží
tak dlouho poslouchat





***


Kdo má v hlavě
knihovnu
musí půjčovat
příběhy





***


Fascinujte
prázdno
Budete mít
klid





***


Kdo neřekl
dál
Ten už
zapomněl





***


Kdo neřekl
dále
prostě jen
neotevřel dveře





***


Stačí být
v každém okamžiku
připravený na cokoliv
Nejvíc
tím pádem
asi nebýt





***


Život je dobrý,
když tě nestresuje.
Nemusíš být kosmonaut,
aby ses v tom vzduchoprázdnu
cítil výborně.





***


A nikdy
neptal se nikdo
po čem je žízeň
a po kolik hlad





***


Věci se nedějí,
protože my
tak důležitý
nikdo není

Věci se dějí
protože jsou samy





***


Na sluneční hodiny
a na zeď
nelze ve tmě spoléhat

Zeď zkouší zem
ale nechává ty hodiny
bez světla, ve stínu
tupě stát...





***


Na zahradě
přistály marťanské koráby
Vypadaly, že je někdo koupil!
Jsou menší
než si všichni mysleli…





***


Někdo chodí k psychologovi
jiný vypráví o životě po hospodách
těžké je přilnout k všednosti
a vzývat nudná odpoledne
kdesi v prdeli
když žádná kosmická loď
na obzoru nepřistává





***


Umřelo morče,
už chtělo mluvit.
Tak to s morčaty bývá.
Ale jaká síla
dělá z člověka vola?





***


Jíš a piješ, spíš.
To jsou ty tvé okamžiky.
Jediné šance,
když vyhrát není co.





***


Houbař
spíš zubař
ohnutý nad souším
hledá v lese kazy





***


Její oči
Její srst
všude kolem kopyt





***


Pokaždé to může být
jiná strategie
váží moc, kolos
co se splaší
a pak neuhýbá...





***


Srst hebkou
barvu měnící
kůži jak počasí
zrovna velí

pot je jak žiletka
řízne a zavoní
když pod sedlem
kopyta nezvedá...





***


Mít srdce
a plíce koně,
šlo by si
nasadit
psí hlavu





***


Tak vzdáleně
a prudce
se přihlásilo
slunce





***


Zkurvený bláto
zasraný listí
vymrdaný listopad





***


Nepouštět zimu domů
tu a tam spadlý list,
pavoukům plytkých hrobů
z jejich vláken záclony
Za oknem dobře
v pohovce měkčeji
ty vydýchané stěny
působí tepleji





***


A když zahřmí
nemusí přijít bouřka
Blýská se, neprší
Den, dva
Napětí, dusno





***


Po zimě les jak zametený
slehlá tráva
roští a keře bez listí
Les pářou kroky
mlčky k městu
neděli co neděli...

(Karlovi Škrabalovi a Jardovi Škvarnovi)





***


Za okny zmrzlé stromy
pavučiny větví
protože rychlost
proti síle marnosti
nedokáže nic





***


Polehávání v posteli
většinou končí
představami
o lepší budoucnosti
pro kosti





***


Je fajn
užívat léků
Vzít ibalgin
když záda
Nežít jen
ze vzduchu





***


Řekni ráno moderátorce
že se v zrcadle
nevyznáš
a v noci
že se v něm
zas nepoznáváš





***


Aby se člověk
poznal
musí přijít porážka
je pak jedno
kdo byl
hodný
anebo zlý!





***


Za zelenou zónou
někdejší je chlad
i to po čem prahneme
i tma po rybách





***


Všichni se rozeběhli
na opačné strany
a život je tvrdošíjně vrací
tam, kde už
dávno nic není...





***


Všude, kam jsme přišli,
jsme slušně pozdravili...
Včetně postvirtuální
reality





***


Sex
zdravý pohyb
hlad
někdy vášeň
Komunikace
často i za pomoci
prázdných slov
Kytka, co roste
i když se nezalévá





***


Rozložité staré domy
zbytečně nikdo neopravuje
Každý byt až k sousedům
vysoké stropy
Dlouhé chodby
a na konci...





***


Třeba třikrát po ránu
nirvána
v bílé keramice
když tělo zmáhá
únavu





***


Vymalováno
Sníh nebyl
Stisků rukou letos
kupodivu nejvíc
Plánujeme
a stárneme rychleji
než bychom chtěli





***


Tropy nejen v Polabí
noci s cikádami
obloha stříbrných rojů
zatímco život
je samá čára
a čekání na slovesa





***


Není energie
a vztek jen zběsilá jiskra
kope
nefunkční výboje

Cesta zpátky
bude složitá
když není směr
ztrácíš sám sebe





***


Nový operační systém
staří přátelé i zlozvyky,
prázdný disk
dobrodružství s médii
které nekomunikují





***


Letní moudré večery
pod lípou
s bílým vínem a hvězdami
cigareta
plná myšlenek





***


Právo se bouřit
zformulovat to
rytmicky rozčlenit
okořenit poetickou figurou
pryč s cenzory a policajty!





***


Pomalu si sedá
krátkou sukni
pod ní nahá
stehna postříkaná
vlhká kunda
nabubřelý poštěvák





***


Je zima.
Trvá už dlouho.
Dlouhé léto
- podzim jako by nebyl.
Mezitím nic.
Místo klidu.





***


Nádraží,
špinavý vestibul u pokladen,
omrzlí bezdomovci s modřinami,
svačiny na cestu vlakem,
občas jen láhev piva.





***


Uklidil, vyžehlil prádlo.
Ostříhal si levou nohu,
pravá musela počkat.
V životě to někdy jinak nejde.
Všechny nehty
nemusí být
stejně dlouhé.





***


V domě na kopci
pouštějí cizince
jen na dobré slovo
každá bolest
má svůj počátek
i konec





***


Proč světlo poznání
nepadne do řádku neoraných,
kde jako potkani
zatloukají čas...





***


Sám
ale jen mezi nimi
Dobro pro ně
nemít v sobě
i když oni
jak mlýnské kameny
jeden o druhého...

V lidech
Ne mezi nimi





***


Dívej vole
to je síla
i na stromy
už je zima





***


Víra
že se někdo
do vkusu trefí
kdo dává
cítí to

Každý je
kouzelník





***


Měsíce vaří
furt stejnou polévku
bez ódy na místo
kde v hrncích se vzteká






***


Kapačky slov
vyprahlým básníkům
...mluví, mluví
ale duše v nich spí





***


Bydlet ve špajzu
v krabici od banánů
a poslouchat
banánový underground