Přinášíme vám třetí díl na sobě nezávislého a nesouvisejícího poetického triptychu básníka Dalibora Maňase (* 1966). Jeho název je Epigramy. Předchozí části se jmenují Nic a Pes. Dalibor Maňas je básník, hudebník a publicista spojený se sdružením Vítrholc od počátku jeho vzniku.
***
Příběhy
na ty se život
nedělí
Nikdo je nevydrží
tak dlouho poslouchat
***
Kdo má v hlavě
knihovnu
musí půjčovat
příběhy
***
Fascinujte
prázdno
Budete mít
klid
***
Kdo neřekl
dál
Ten už
zapomněl
***
Kdo neřekl
dále
prostě jen
neotevřel dveře
***
Stačí být
v každém okamžiku
připravený na cokoliv
Nejvíc
tím pádem
asi nebýt
***
Život je dobrý,
když tě nestresuje.
Nemusíš být kosmonaut,
aby ses v tom vzduchoprázdnu
cítil výborně.
***
A nikdy
neptal se nikdo
po čem je žízeň
a po kolik hlad
***
Věci se nedějí,
protože my
tak důležitý
nikdo není
Věci se dějí
protože jsou samy
***
Na sluneční hodiny
a na zeď
nelze ve tmě spoléhat
Zeď zkouší zem
ale nechává ty hodiny
bez světla, ve stínu
tupě stát...
***
Na zahradě
přistály marťanské koráby
Vypadaly, že je někdo koupil!
Jsou menší
než si všichni mysleli…
***
Někdo chodí k psychologovi
jiný vypráví o životě po hospodách
těžké je přilnout k všednosti
a vzývat nudná odpoledne
kdesi v prdeli
když žádná kosmická loď
na obzoru nepřistává
***
Umřelo morče,
už chtělo mluvit.
Tak to s morčaty bývá.
Ale jaká síla
dělá z člověka vola?
***
Jíš a piješ, spíš.
To jsou ty tvé okamžiky.
Jediné šance,
když vyhrát není co.
***
Houbař
spíš zubař
ohnutý nad souším
hledá v lese kazy
***
Její oči
Její srst
všude kolem kopyt
***
Pokaždé to může být
jiná strategie
váží moc, kolos
co se splaší
a pak neuhýbá...
***
Srst hebkou
barvu měnící
kůži jak počasí
zrovna velí
pot je jak žiletka
řízne a zavoní
když pod sedlem
kopyta nezvedá...
***
Mít srdce
a plíce koně,
šlo by si
nasadit
psí hlavu
***
Tak vzdáleně
a prudce
se přihlásilo
slunce
***
Zkurvený bláto
zasraný listí
vymrdaný listopad
***
Nepouštět zimu domů
tu a tam spadlý list,
pavoukům plytkých hrobů
z jejich vláken záclony
Za oknem dobře
v pohovce měkčeji
ty vydýchané stěny
působí tepleji
***
A když zahřmí
nemusí přijít bouřka
Blýská se, neprší
Den, dva
Napětí, dusno
***
Po zimě les jak zametený
slehlá tráva
roští a keře bez listí
Les pářou kroky
mlčky k městu
neděli co neděli...
(Karlovi Škrabalovi a Jardovi Škvarnovi)
***
Za okny zmrzlé stromy
pavučiny větví
protože rychlost
proti síle marnosti
nedokáže nic
***
Polehávání v posteli
většinou končí
představami
o lepší budoucnosti
pro kosti
***
Je fajn
užívat léků
Vzít ibalgin
když záda
Nežít jen
ze vzduchu
***
Řekni ráno moderátorce
že se v zrcadle
nevyznáš
a v noci
že se v něm
zas nepoznáváš
***
Aby se člověk
poznal
musí přijít porážka
je pak jedno
kdo byl
hodný
anebo zlý!
***
Za zelenou zónou
někdejší je chlad
i to po čem prahneme
i tma po rybách
***
Všichni se rozeběhli
na opačné strany
a život je tvrdošíjně vrací
tam, kde už
dávno nic není...
***
Všude, kam jsme přišli,
jsme slušně pozdravili...
Včetně postvirtuální
reality
***
Sex
zdravý pohyb
hlad
někdy vášeň
Komunikace
často i za pomoci
prázdných slov
Kytka, co roste
i když se nezalévá
***
Rozložité staré domy
zbytečně nikdo neopravuje
Každý byt až k sousedům
vysoké stropy
Dlouhé chodby
a na konci...
***
Třeba třikrát po ránu
nirvána
v bílé keramice
když tělo zmáhá
únavu
***
Vymalováno
Sníh nebyl
Stisků rukou letos
kupodivu nejvíc
Plánujeme
a stárneme rychleji
než bychom chtěli
***
Tropy nejen v Polabí
noci s cikádami
obloha stříbrných rojů
zatímco život
je samá čára
a čekání na slovesa
***
Není energie
a vztek jen zběsilá jiskra
kope
nefunkční výboje
Cesta zpátky
bude složitá
když není směr
ztrácíš sám sebe
***
Nový operační systém
staří přátelé i zlozvyky,
prázdný disk
dobrodružství s médii
které nekomunikují
***
Letní moudré večery
pod lípou
s bílým vínem a hvězdami
cigareta
plná myšlenek
***
Právo se bouřit
zformulovat to
rytmicky rozčlenit
okořenit poetickou figurou
pryč s cenzory a policajty!
***
Pomalu si sedá
krátkou sukni
pod ní nahá
stehna postříkaná
vlhká kunda
nabubřelý poštěvák
***
Je zima.
Trvá už dlouho.
Dlouhé léto
- podzim jako by nebyl.
Mezitím nic.
Místo klidu.
***
Nádraží,
špinavý vestibul u pokladen,
omrzlí bezdomovci s modřinami,
svačiny na cestu vlakem,
občas jen láhev piva.
***
Uklidil, vyžehlil prádlo.
Ostříhal si levou nohu,
pravá musela počkat.
V životě to někdy jinak nejde.
Všechny nehty
nemusí být
stejně dlouhé.
***
V domě na kopci
pouštějí cizince
jen na dobré slovo
každá bolest
má svůj počátek
i konec
***
Proč světlo poznání
nepadne do řádku neoraných,
kde jako potkani
zatloukají čas...
***
Sám
ale jen mezi nimi
Dobro pro ně
nemít v sobě
i když oni
jak mlýnské kameny
jeden o druhého...
V lidech
Ne mezi nimi
***
Dívej vole
to je síla
i na stromy
už je zima
***
Víra
že se někdo
do vkusu trefí
kdo dává
cítí to
Každý je
kouzelník
***
Měsíce vaří
furt stejnou polévku
bez ódy na místo
kde v hrncích se vzteká
***
Kapačky slov
vyprahlým básníkům
...mluví, mluví
ale duše v nich spí
***
Bydlet ve špajzu
v krabici od banánů
a poslouchat
banánový underground
