Přinášíme vám ukázky z knihy Marťanské lodě sestavené z básní Aleny Černé a Martina E. Kyšperského.
Alena Černá se narodila v Hradci Králové, žila dočasně v Praze a dlouhou dobu v Brně, vystudovala psychologii, vydala knihu zabývající se problémem kyberšikany, po dlouhé nemoci odešla dobrovolně v srpnu 2016.
Martin Evžen Kyšperský (* 1980) je narozen v Brně, skladatel, textař, zpěvák, šéf kapely Květy, producent, aranžér a příležitostný herec.
Marťanské lodě jsou kniha vzniklá jako hra. Oba autoři napsali automatickou báseň na pět náhodných slov, autorem prvních básní v každé dvojici je Martin Kyšperský, druhých Alena Černá.
***
“tunel nech - už jsme sami”
oddychuje dřevo
na sluneční pokličce pelichá mazlení
životy varhan a soubory dat
ustoupily žahavým
monstrancím
***
tunel je jen
předkrm bolesti
housenka oddychuje
pomalu jde
tmou
sluneční ruce nám kradou
zaprášené pavučiny
moje lišky nevěří
na budoucí životy
přišels
a postavy v maskách
ustoupily
zpátky do vody
***
signální vlasové nudle
světlo kedluben
a chvost
opusťte internátní školu
dveřní kouzelníku z Barmy
prostor hýbe kadidlem
***
signální blesk
sťat morseovkou
světlo vyžaduje
akutní převoz
každý domov pod stromem
na podzim opusťte
dveřní skulinou
kde dřevní motiv
vrásní navlhlý prostor
***
uspaná koriandrem
nádech za nádechem
otázku korálku dohodli
konšelé se sultánem
a vůbec ne špatně
spi
má lásko
***
jáma vody je
uspaná klihem
slujné výhonky dusí
nádech stromu
les čeká
v chlupatých květech otázku
jestli dohodli se
pašeráci s tmou
a vůbec, co se stalo
když se pohyboval svátek?
***
kdepak,
já hrušky nezpíval!
nedostatek chlóru
mi očesává
vlasatění komet
soudy
v zátoce pláňat
živě Švejk s Abletonem
míchá ladně myšlenou vodu a peprmint
sluhové nic
***
kdepak jsou chocholky
okenních ptáků?
pro nedostatek tmy
se schovávají
pod břichem hvězd
natřichvosti vyhrávají soudy
skrápí tě světlo
co živě
vyvrhují
myšlenou pláštěnkou
nic nezachráníš
odpočinek usnul
nevím kde
***
kamenotypu i stereotypu
knoflíčky na věnec
horší
už to nebude
člověk za stěračem
pláče
uprostřed křižovatky!
lebky se sešly
pokývat
v tom chřestivém
tanci deště
***
jehla stereotypu
lemuje
krajinu s lesem a rybníkem
není to horší než
šicí stroj, jímž
je olemován člověk,
co stojí
uprostřed ohniště
z loňského léta
a hladí lebky
dávno
upečených ryb
***
nehas nic
ale probuď
karimatku vodou!
už ani třikrát
se nevyspíš
mezi
pěnovými přístroji
a přijede orangutan
s kufrem třpytek!
***
červenou půdu
pod nohama
nehas před prvním
večerním
vystoupením sýců
pole s mléčnou vodou
ať Tě ani nenapadne
proplouvat naznak
pěnovými hvězdokupami
jdu domů
držím se při životě
přístroji
napájenými supernovou
***
dnes sestupuje rozhovor
do první komnaty
činné sopky
nikdo nezívá
ani neusíná
není tedy koho
za uši vykrákat
jako minule
ale my, řádoví bratři
už někoho najdeme
a chytíme v podobě
bílého králíčka
pod živým plotem
***
rozhovor čepýření per
zimomřivost
pod prachovou podsádkou
nikdo nezapomněl
že termoska
nevydrží do večera
a když není za námi plot
bojíme se
jako poztrácené
dětské čepice
jako my, ale
včera
***
melodie sestrojená
na procházku srdcem
živly dnes nechci, spal bych
a nikdy jsem neviděl
tapioku spát
na pláži, v březoví
s vodovými závratěmi vesnic
ale přísahal bych,
že korálek vede
houser
***
melodie hryže
suché stvoly
na stráni
trávy vyžloutlé
čtyřokými živly se sklání
a nikdy
neprozradí tajemství
srsti země
nové Slunce přichází bažinou
a vodovými branami
staré ho vede za ruku z lůna vrat
