Filip Drlík (* 1986) vystudoval anglistiku a překladatelství anglického jazyka na FF MU. Věnuje se hudbě (debutové album Hudba ze světlíku, 2016), píše básně a povídky (připravovaná novela Vnitřní svatyně), překládá pro Host Petera Maye, pro Jana Melvila knihy o střevní mikrobiotě a pro zdravotnické firmy dokumentaci k inkontinenčním pomůckám: "V sedmnácti jsem utekl celých 11 km z Bílovic a dokonce i po třicítce mě Brno stále překvapuje. Až mě překvapovat přestane, odstěhuji se někam do Karpat, kde budu chovat včely a pěstovat slivovici."
Brno na třetí
Třetí hodina ranní,
chvilka předtím, než
ti začnou zase frčet plíce
a žaludek udělá druhý salto
mozek přepnul na standby
už někdy v jedenáct
Po třetí ráno
z pondělka na úterý
pět minut od odjezdu
nočních rozstřelů
do prázdných žil města
proudí tmavá krev
Žloutenkáři, kapsáři,
děvky a fetky,
černí lejdybojové,
noční kovbojové,
neúspěšní lovci, zlomení
v pase sypeme ptáčkům
rozmočené zrní
Nemáš ráda jaro
Vrací se ptáci,
letky hormonů;
padají
podzimní obruče
kroužíme rádi
a sami
Krajiny procitají
příslibem vlažných mezí
víc odhalených ploch
na úkor textilie;
Zrádně holá
městská zvěř
nové triky má
Nemáš ráda jaro
a můžu za to já
Logistika
Chvíli tady dělám
spontánní umění
a pak se odlifruju
do nočního spoje.
Ozve se
Hlavní nádraží,
připomene mi to,
že jsem zboží
(trochu jako v Transport Tycoonu)
Naložím se jako balík
(původ nezapřu)
A nechám se odvézt
tam, kde mi platí,
kde mi ještě chvíli platí
povolení k uskladnění.
Zrcadla na konci roku
Silvestrovská chata
staronoví kamarádi,
a taky trochu boha.
Sleduju to ve fázích:
přes odstup, posměch,
k opovržení.
Při dojezdu se odkope
pravá tvář viny -
závist.
Oni totiž
bratři a sestry
mají víru
mají lásku
mají sami sebe.
A já
mám v kapse
kontakt na terapeuta
a deset nových
zkurvených předsevzetí.
Kounicovy koleje
Na Petrově už ne,
tam je vidět
ze tří stran
Smála ses,
že mi ten kabát
je moc dlouhý
haha
jak se ti teď hodí
pod kolena
Snáší se na zem
kousek od lampy
křoví spolyká
naše hlasy
V parku pod kopcem
můžem dělat,
že ještě není podzim
Máme se
Se to udělá
Se to vypere
Se to uklidí
Se to zamete
Se to spraví
Se to pověsí
Se to přitluče
Ještěže máme se
Řečnické otázky
Ptali se dětí,
čeho se bojí,
ale ony
válku neznají
Ptali se dětí,
co by chtěly,
a mezitím
vybrali
Ptali se dětí
na černý a bílý,
a ony o nich
nevěděly
Ptali se dětí
a přitom -
na ně nemysleli.