Děkujeme za vaši podporu v soutěži Blog roku Magnesia Litera. Nevyšlo to, nevadí. Poezie žije dál!

Kateřina Benešová & Luboš Vlach: Ema je lunární jelito. Eman považuje si Eminy důvěry

neděle 8. dubna 2018

Přinášíme vám poetický dialog Kateřiny Benešové a Luboše Vlacha. Konkrétně tři básně: Invazivní báseň, Chreóda aneb trajektorie změny Emana a Emy a Jarní zachvění.


Kateřina Benešová (* 1984) je inspektorka jakosti, producentka kozího sýra a bylinkářka (má plnou knihovnu bylin), která nyní žije poblíž Olomouce. Luboš Vlach (* 1958) je důchodce, redaktor časopisu Dno, člen hudební skupiny Česnekový hlavy a česnekový badatel žijící v Brně.













Invazivní báseň


... v orchestřišti lehce skříplo, něco nerezonuje… zlobínku, netať se za to na mě... kusím mončit, dneska už to buně nejide, nepomážu si domoct... blažte si žijze…

invazivní báseň
emě radostně odhalila
její zasklený sen
práce poplatná šíři
výše matná

lesk trysk krystalu
uspal okna kostelu
já si tam též ustelu
i eman je tam schován ve zpěvu
je z těch divých jevů
vidí emu jako evu
vidí emu jako marii
jako perlu
mezi zrny plevu

ale kdeby plevu
ema eva k emanovi plave
v tom vztahu
invazivní plevel... well
požár v něm se vzňal
a masku mu sňal
perla že je nemoc škeble?
kdo to tvrdí
ten je vedle

mezi zrny plevu
lev ve lvu
v hřívě něhu
v hřívě hříbě
a drobný hříbek
líbe rety voní libě
voňavý příběh
na pegasových křídlech
chytá druhý dech
a druhou mízu
a miss transmise je na míse
jako hlava jana
áve zní
plevel invazní
emík do emy se zblázní
ať žijí invazivní plevelové
to je aspoň love!

emík je blázínek
do pandořiných skříněk
tesla ukáže elektrický náklaďák
bude to zvíře... tvrdí šéf firmy
dívka si myslela že je dinosaurus
trpěla mozkovou poruchou
zahrajem si na klaďák
žádnou srandu z irmy
nedohledal tezaurus
dinosauřici dvouuchou
ani draka půlhlavého
který jako zálesák
spadl do ptačího hnízda
a teď tomu obrazu nemůže přijít na jméno
na obraze emana onoma
není přece zájmenem emy
startovní pistoli se podlamují nohy
přede zdmi jericha
trombánové sólo vniklo do spáry
a trhlo oponou
sepsulo to zdivo
zeď se utrhla sesula vytuhla
do formy já/my
zase zasévat zalévat nepolevovat
takticky taktně torpedovat sss...tát
až tak že začal plát
jak zlata plát
začal plát požárem světovým
starým i novým
to ti teda povím
ve verších si hovím
verši se živím
nehledím do novin
a podobných blbin
radši si hledím léčivých bylin
než TV. dylin
a jejich dezinformačních bublin
z těch bych si tak leda ublink
na éter kouzelných bublinek
bim bum bam padajících na bubínek
ema pro sichr zaroluje emana
do rock'n'rollových plínek
strčí ho do skříně
uprostřed svého květu
ubytuje ho v bigbeatovém květináči
emanovi to k radosti bohatě stačí
a pokud neumřeli na la petite mort či smíchy
tak tam dodnes česnek svačí
a zbavují se pýchy
poezií žije dýchá
s poezií denně píchá
kopřivová semínka míchá
do medu
usuším si báseň
v zimě na tom pojedu
je to úžasná vzpruha
jak voda pro pstruha
navzdory půlnoci
rozprostřela se duha





Chreóda aneb trajektorie změny emana a emy


v ruchu dění
venuše v rouše zení
to je celá ema
na psychoanalytickém gauči leží téma
jeho jho ve mně
dojemné?!
plameny šlehají z podzemí
nu – dýmu pruh
pružina a pérák v apeironu
eman musel na vzduch
ema šla s/ním
pozorovat zero hořící sluneční korónu
až sem sen došel
vystřelil se z kanónu úkonu
odletěl na kouli
osoby a obsazení
odebraly se ve zmizení
střet vymezen středem
ema je pasivistkou hnutí emen
eman též je pro změnu
nu – humus v zájmenu
eman adam
ema eva
zením probuzená adama má
pohárem toho ohně amen oznámen
v rouše zení pramení
je v ameni amen >vnikdonikde< vznik

natotata
růže spadla do kaluže
do zlatavého bláta
eman z toho dostal úžeh
ta úžina za to může
vyrostlo poupě
vypadalo hloupě
bylo totiž čisté nad oblak oblečení
a nikdo neporozuměl rozednění
rozum z toho lidem duněl
jen eman mu nenaletěl
a nezůstal sám
díky dušní spojenkyni
sejmul oční povlak
sekyrníka lakýrníka
čapnul emu v dýmu
vznesli se do oblak
eman uměl
houpat se na luně
dušní spojenec
neposkvrněný kojenec konce
vykolejenec
svlékl se z kůže
úže úzu
emě rozepnul blůzu skluzu

slunce peleší se s třpytem hvězd
v omrzlinách sněhu prázDNOhlavá
vyčerpaná jako stud dna
sprostě studeného spodního proudu
pluje obláček
je to ema v plovací vestě
plaváček eman poletuje v jinovatce povlaku
česnekového parfému
a mává na emu
jitro má oblek z laku
a vyzařuje lásku
v každé vločce vidí tu krásku

ty vole...
to je vál
to bolí to
to je to
tak to je
a tak dál
jak život podal v dál
nikdo neví
emise emocí
ema se vrací
jako předvěcí draci a raci
vrací se lítacími vrátky
vrací se kříže
vrací se krize
vrací se zpátky
krize dospívání
krize středního věku
krize v důchodu
krize na pochodu
vrací se divotvorné ještěrky
vrací se ema
emoce kolem emy
modální téma
vrací se vrací
zapomínka
podmínka
záminka
vrací se zpátky
emise emocí se vrací
zpět je krize
vrací se ohnivá nebevize
kontaktním olejem poleje
je dobře
čím dál vtip

háčkované bílé dečky
eminy sněhové vločky
z nebes se spouští
eman je v houští
nikdo si nic nepřipouští
i přesto se spustí
jsou jasní
jsou hustí
kytky v hrsti
hladí proti srsti
prst výsosti dle libosti
si strčte do prdele
my háčkujeme vločky
z jáhel pohanky ovsa
předeme předem jak kočky
vlnivo co nelze dopsat
co už
posluž jako poruč
vyfuč!

na křišťálovém křidélku medové kapátko
to tedy... říká ema
já obyčejná dvouhemka
mám palici plnou maku
sype se mi tam a zpět
prapodivný svět
mistička se sladkou kaší
hrnek se žábou a zeleným čajem
a až uložím dítě popíšu i podvečer
aby nikdo nebrečel
natož na hrachu klečel

ema má nové šaty
šé ší šo
ša šu ši
šíp šek náš váš
košilku s motýlem
eman je roztýlen
š š š šepotá
suší se sukně u plota
eman je veselý
emě to sluší
sukně sebou cukne
a emana spolkne
eman sladký je jak rock´n´rolláda
ema ho má ráda
dobrá každá rada

ema má kamaše
eman kašle
čá če čí čme
čim čará čim
čím ta čára?
svačíme co čteme?
ještě stačíme?
máme dost?
čí je ta čítanka?
čí ta svačina?
princezny čípku?
čipu?
vtipu?
cviku?
ema má kliku principu
ema má slabikář

eman doluje rudu rubu
pod růžovou oblohou
nohy za to nemohou
moravský slabikář nastavuje druhou líc
eman za emou si to hasí
a hlásí se k práci
však ono to přijde
oběma z toho šibe
obecně vzato oba jsou jen bláto
a měsíční prach
ach
a broky...





Jarní zachvění


mezi náma na mezi
kašle emo na emana
když tu emino pohlazení
jarní vůní
sneslo se na něj
na něm teď trůní
jako z nebes mana
jako z nebes nálet kobylek
face tu face úlek
úlet
v hlavě teď má cool úl
v rozbité emanově lebce
milost se protřele prostře
trať vybledne v poledne
chůze do neznáma
si za to může sama
kvantovým poskokem
rozloučila se se životem
žádná vo tem...
ema prošla zdí
a prošla plotem
eman proměnil se v totem
a ema tabu je na tahu
dělá s ním psí kusy
mínusy i plusy
hartusí - -
kostelní kotel dýmu
pošle na toho cvoka u potoka
píseň její dýmky je dýmějově divoká
ouha - - dobro došlo
něha u potoka
šlápla emanovi na nohu
ema je tu živá a necesta dlouhá
ouha - - tupl touha je tulácká
pirátská a pytlácká
emanův projektil hvízdl
do emy se vhnízdl
skrze oblak strachu v prachu
přehoupl se beze strachu
na protější břeh
do bezin na mechu mecheche
chi
chic
nic víc
než víceméně
tajnosnubně
trochu moc
eman z emina těla vyřízne tu kulku
a nechá ji zavřít za potulku
a arest nechá spálit
a kohout na střeše
těm dvoum k ontologické útěše
plaší smrt a dřímota je fuč
dříve než kohout za/kokrhá
nelze milovat než navždy
musíme tam každý
do hvězdných hvozdů na cestu
ke světlu
konečně
aby srdce plálo
ema pro emana neudělala málo
a nastalo nové ráno
nekonečně noví dnové
a všechno NOVÉ
hoří navždy vše co kdy vzplálo

ema je žlutorudá luna
měla dlouhý temný nov
již dorůstá světla
dorůstá jak duha
barevných slov
plechovka zas okvetla
ze rzi střílí kolóra
emane promiň za to líto
ema je lunární jelito
přecitlivěle vše žije víc
a ty to víš
znáš její říš
nastavuje světu líc
a pak nic a k tomu facana
až se jí zatmí
a úplněk jde do tmy

ale teď už zase
ze rzi plechovky
střílí kolóra
strefuje se do chudáka emana
a ten se měl
jak se ještě nikdy neměl
potemněl
spatřil bílý světlo
a štěstím oněměl
a zcepeněl emě do aktovky
smutně roztahuje krovky
kde je ema?
není doma
není nikde
již nepřijde

pryč je ema
příčina se vzpříčila
a odešla ze svého jména
a šla a šla a šla
ale to už je JINÉ téma
bezejmená změna
to je celá ema
je zpět...
taky jí eman chyběl
posílala mu astrální dopisy
myšlenkové šňůry
a oblouky z padajících hvězd
eman to uslyšel
tiše zasyčel
a již kolem emina chřípí
česnekový odér zase začišel
a o ústa se jí otřel otřesně
přesně
tam a...
zpět

ema je zpět
jarní za-chvění
bims do ladičky
bims do šišinky
lidičky... něco se stalo
praskla pružina tepny
zkolabovala dužina cévy
člověc nikdy neví...
něco se semlelo
a nemohu jinak...
zde hořím a odlétám z ohnivé kaluže hnízda
kamsi za pohoří ohně aneurysma schizma...
a/ne?

ba jo!
tvé cinkání a cvrlikání mi bimká do ušních bubínků
tetelím se v tom zvuku jako plešoun beroucí si paruku parku
nesvatě svačím na kůru pomerančovou kůru
a bublinky šťavnatě praskají a jsou plné plamenů
bublinky emana a emy voní po citrusech ech...

to je bezva
jako boží krve džezva
raus rauš raz
dva
hvězda abstrakt strakatý
jak ú/konkubismus
lopoty
spocené lopaty
v za-hrádce
qudlibet septem
šeptem
emo úrazu
na ceste do emaus
raus!

„Pojďte za mnou a učiním z vás rybáře lidí.“
správci sítě ihned opustili sítě a šli...
a šli a šli a šli
radost zvěsti nemá chybu
čirá je jako když medvídě chytí první mad rybu
jako když zlatá mince skočí do záhybu
pableskují odlesky rána
zavírá se noci brána
ze snění hup do plástve denní
jarního poblouznění
nový den porodila
obrody síla
životem pění
(26. 3.)
dnes má svátek motýl emanuel...
rozetnut je gordický uzel
ale ema (de facto) taky...
tvoří s emanem jeden chumel
dualita otevírá ústa
eman proměnil se v cumel
a nechal se vcucnout
jak voskem knot
emoduel model
stačí jen škrtnout
podpálit dýmku
a vyhořet na troud

lidičky - - lidičky - -
nejste jen lidičky
vstupte do myčky
poznejte funkci nebeské ladičky
navždycky
buďte jak zrno létající z mlátičky
mřite užitkem
mřite citem
mžikem
vteřinou věčnosti

nezbývá než šťastně zavýt
a svátek začít smíchem slavit
tak se zimy na čas zbavit
lýtka si plameny zbarvit
šťouchat se a hýbat
hýbat se a larvit

mžiknem spatříme
v mrku víček sladkých mrkviček
mrkev rudou krev
rozproudí
zubatý úsměv vyloudí
krásně sladkoslaně do mastné dlaně
každičký moment
života no comment
bílý sníh se snáší na zem
jsem to já či Vesna je blázen?
jarní nálady za dveřmi šelmy?
po jarním šlemu šelmy
stýská se mi velmi
duše šelmy emy
v emana všemi směry
věří bez pověry
eman považuje si eminy důvěry
jazykoplazené
jako plaz mazaný
drzý a ostře veselý
sladkokyselý
trpkodobrý svatý
bodrý z toho není moudrý
mourovatý itý ičelý
den celý
švitořili
až si svůj svět stvořili...
chi... ústní úsměv
a jaký ještě?
nedentálně jazykový?
protiústavní?
slepice mi říkala
že nesnáší snášení
že ji prdel bolí
i když si ji holí
sleep slípka jedna sebenesnášenlivá
autodestruktivní
a co na to kohout sklípkan?
natře si číro rudě
a bude se tvářit hrdě
jako Rudé Právo
Bravo či jiný indoktrinátor
či propagandistický diktátor
ema tyto tiskoviny
užije na druhou stranu
bez pocitu viny
očišťuje k ránu bránu
lítačky se rozletí
a vejde zákon
sklonu k záklonu
ema je na misi
ema má ořechy
ema má moře chyb
na... emane... dej si
ty tou chybou nejsi
se mnou hrej si
na peci vrznem si
vrzneme se do pece
a utečeme z klece...