Děkujeme za vaši podporu v soutěži Blog roku Magnesia Litera. Nevyšlo to, nevadí. Poezie žije dál!

Kateřina Bolechová: Podpaží na podpaží

neděle 11. září 2016

Kateřina Bolechová (* 1966) je z Českých Budějovic. Autorka několika básnických sbírek. V dubnu 2016 jí vyšla kniha Strop nade mnou jednou zmizí v nakladatelství Měsíc ve dne. Kniha je průřezem tvorby za posledních dvacet let. Obsahuje koláže, prozaické texty, básně, deníkové záznamy, dopisy i facebookové statusy.


V tomto výběru básní najdete texty z této knihy i úplné novinky z tvorby Kateřiny Bolechové.















***


Vydloubnout si voko
hodit do aperitivu
místo olivy
all inclusive





16.8.2016


U nádraží ve 14 hodin
bezdomovec v reflexní vestě
(snad) ochrana
před vlastní tmou





17.8.2016


Muži třese se ruka
otáčí se
na riflích
značka OSIKA





Sídliště Vltava


Dětské ruce krotí
řetězy houpaček
panelákoví kluci
zatloukají klíny
mezi nohy času
v betonu
okenní kuřáci
do půl těla
vyfukují nudu
Víš
nechtěla bych tu bydlet
v místě špendleném
mostem přes magistrálu
však Oni tady a teď
Doma





Špeky obzoru


Vystoupila jsem
muž zakousl prorostlý bok
v papíru
z večerky vychází žena
v rukách jí rostou
lahve piva
na zádech
vytetovaná křídla





Řeka


Někdy vypasená
sotva přes pupek hledí
Jindy vychrtlá
až po žebra kamení





Hlavně se něčeho držet 


Těhotná žena
drží si břicho
ukrajinská uklízečka
vozík s košťaty
a já
prdelí držím se
nízkého zábradlí





Otče


Otče můj
jenž stojíš tu v předsíni
jako bys nedospěl
v pruhatém pyžamovém kabátku
kluk z děcáku
co vyhlíží potenciální matku
když odcházím vlhkým schodištěm
Otče můj
kašlu ti na království
Přijď...

/Pohřebiště pecek, Nakladatelství Petr Štengl, Praha 2013/





Otče - duben 2016


Otče můj
jenž ležíš tu nahý
dospěl jsi
v soukolí přístrojů
už nejsi jako kluk z děcáku
co vyhlíží potenciální matku
brzy tě oblečou
do košile Paolo Borghesi
naposled
Otče můj
kašleme na království
vidím tě
jak odcházíš vlhkým schodištěm





Až umřu bude se mi stýskat


po probuzení a větě
"Ještě pět minut"
po klukovi na staré skládačce
v srpnovém odpoledni
po oku když poprvé spatřilo moře
po úlevě při vyprazdňování
močového měchýře
po tátovo bruslích
a mámino kalhotovém kostýmu
po klouzačce na rybníku Svět
po zvuku ruletové kuličky
po řece a jejím hadím těle
po doktorovi kterého jsem přinutila
vytrhnout nesnesitelný zub
jinak bych skočila z okna pohotovosti
po zlomu noci v den a naopak
po obraze ve větvích bříz
po baru nad ránem
kde v kouři
nekonečno onanuje





Úterý jak má být 


Voda v konvici dohořela
na bod varu
kuchyňský budík
v podobě krávy
ne a ne zvonit
ještě zrušit schůzku
s prodavači větrů
dřít dál paty
o sešlapaný koberec
čekat na zabučení

/Strop nade mnou jednou, nakladatelství Měsíc ve dne, České Budějovice 2016/





Jinde 


Projeď ulicí
mezi skleněnými pekly
kde flipcharty plihnou
po ejakulaci čísel
tohle je jiné místo
a Paul Newman
je dávno mrtev

/Strop nade mnou jednou, nakladatelství Měsíc ve dne, České Budějovice 2016/





***


V autobusu
dívám se na lidi
nic o nich nevím
oni nic nevědí o mně
dá se jen spekulovat
však jedno jisté je
na úplným začátku
jsme byli všichni „vítězové“
ta nejrychlejší spermie

/Strop nade mnou jednou, nakladatelství Měsíc ve dne, České Budějovice 2016/





***


Klimatizace ve vlaku
je fajn
i když nemůže zabránit
někomu
kdo se smaží
ve fritovacím hrnci
vlastního pekla
vstoupit na koleje





Koncem srpna


Proč křičíš my my
když myslíš já já
já my
jámy
plné vody
po poledním dešti
přechlastat obsesi
a kompulze v podobě
rukou držících se madel
poskládat
podpaží na podpaží
pot na pot
a kočka na plotě
divně si tě prohlíží
to ne já
to ne my
to jámy
na obchodě svítí
žaluzie markýzy vrata