Iva Hadj Moussa: Každý den se bojím, že někdo umře

neděle 5. července 2026


Iva Hadj Moussa (* 1979) vystudovala psychologii na FSS MU v Brně. V současné době pracuje jako terapeutka dětí a dospívajících. Píše knihy (Mořská Eva, Těžké duše, Havířovina, Démon ze sídliště, Šalina do stanice touha) a kreslí vtipy, které zveřejňuje na stránce Iva k smíchu. Má ráda přírodu a metal. Občas píše básně.










Vrtulník


Na nebi vrtulník.

Dítě v kulichu a soplem v nose a kulichem na hlavě

hledí vzhůru: 

Mami, koho hledají? 

Asi někdo uprchl z vězení…

Kluk si utře nudli do rukávu.

Doufám, že ho nikdy nenajdou, řekne

a máma se zeptá: Po kom ty seš?






Advent


Nemohla jsem spát

tak jsem si pustila televizi

a sledovala reportáž o vyrábění adventních věnců. 

Adventní věnec nesmí být smutný,

řekla paní, která je vyrábí na zakázku.

Lidi si prý pořád vymýšlejí něco nového

a tím porušují tradice.

Někteří také zapomenou, 

že mají věnec objednat včas,

a pak se diví.

Svíčky a bodáky podražily o pět procent,

ale neví to jistě.






Tátové a mámy


Klientka mi dnes řekla,

že táta málo tátuje

a máma příliš mámuje. 


Nevím, co by ty děti

pořád chtěly.






Přál by si


Přál by si ještěrku

klidně ňákou malou,

ale ještě radši by byl

kdyby se máma vrátila.






Poezie 


Je zbytečná,

ale pěkná.






Děti


Děti jsou dnes strašně nevychované,

řekl mi osmiletý kluk.

Kdybych byl jejich táta,

to by něco viděly.






Kapučíno


Chtěla bych být drzejší.

Provokovat.

Protože provokuju málo.

Nebo vůbec.


Možná je to tím, že piju až moc kapučína

a málo alkoholu.






Sníh


Není větší ticho,

než když padá sníh,

řekl někdo,

kdo si myslel,

že to zní strašně chytře.

Ale určitě to stejně byl

nějakej čurák.






Štěně s ostrými zuby


Je mi dobře, když cítím bolest,

řekla a ukázala jizvy.

Je to moje součást.

Máma jí pořídila štěně

s ostrými zoubky, fenečku. 

Ta mrcha mě hryže, stěžovala si holka.

To musí být nádherná bolest, řekla jsem

a ona se tomu smála.

Štěně jí usnulo v klíně. 






Pomoc


Převádím se na sítích.

Při čtení, besedách, v článcích,

literatuře,

dělám vtipy,

když jsou trapné, 

řeknu, že to bylo naschvál. 

Všechno si moc beru

nebo právě že vůbec, až je to divné.

Kolikrát si říkám,

jestli sama nepotřebuju pomoc,

ale snad ještě ne.






Každý den


Každý den se bojím,

že někdo umře.






David Gahan


Vždycky jsem se chtěla vyspat z Gahanem,

ale to by chtěl každej

i heterosexuální kluci.






Sexuální scény


Sexuální scény ve filmech jsou trapné.

Lidé se válí v prostěradlech,

zaťaté ruce kus holé kůže vzdechy.

Divák se potí.






Víc než


Stíhám toho víc,

než ostatní lidé.

Je to tím,

že často vstávám v pět ráno

a logicky proto víc

trpím.






Ve Stromovce


Ve Stromovce 

je mi vždycky nejvíc líto

běžců.






Co nejsem


Nejsem zas tolik oblíbená.

Nejsem moc vyhraněná.

Je mě moc, nebo je mě málo.


Málo se zastávám slabých.

Mám pochybný vkus.

Nemám tušení, co si ostatní lidi

skutečně myslí.


Ale to nevadí, 

stejně mám raději psy.








Vyprošťování cisterny


Miluju dny

kdy sněží.

Muži, co vyprošťují z cisterny ze srázu

jsou krásní

a ani o tom pořádně nevědí.






Pečení dortů


Ráda peču dorty,

říká mi dívka, která si přeje ukončit svůj život.

Nejradši mám ty, které chutnají jako nanuk Míša. Tvaroh a kakao.

Když mluví, představuji si její ruce při práci.

Nikdy v životě jsem neupekla dort, uvědomím si.

Trochu se před tou dívkou stydím.






Pilot


Když chci jít s tátou ven,

skoro nikdy se mu nechce. 

Prý je vyřízenej z práce,

stěžuje si jeden chlapec. 

Paří hry, lítá v simulátoru,

bolí ho z toho záda.

Asi je v prdeli,

ale jakoby…  pořád je to můj táta.