Kristián Klein (* 1996) je knihovník a pisálek. V knihovně vede programy mediální gramotnosti. Vystudoval bohemistiku na UPOLu, psal pro Komiksárium, píše pro Pevnost, občas vypomáhá s komiksem Hubert & Hugo. V současnosti se do Olomouce vrací, aby tam nastoupil do městské knihovny. Až do teď psal básně jenom do šuplíku.
***
Malý děcka jsou konečně cool
konečně dobře vypadaj
konečně se dobře oblíkaj, dobře prezentujou
konečně dobře malujou, dobře natáčej, dobře zpívaj
A tím nás serou
My byli trapný a nic nám nešlo
Nechtěli sme bejt trapný, ale nešlo jinak
Přijdou nám extra trapný
je přece trapný bejt tak brzo tak dobrej
přece je trapný, že my už nemůžeme bejt cool děcka
Teď, když jsou cool
si už nemůžou dovolit vypadat trapně
mnohem dřív než my
https
Dneska už mi ani nepřijde divný
že koukám na cizí holku, jak si lakuje nehty
Dneska nepřijde mi už ani divný
že vidim gaye, jak se ujídá k smrti
Dneska mi nepřijde už ani divný
že sleduju tři hodiny rozbor filmu, kterej neznám
Dneska mi už ani nepřijde divný
že jsem slyšel skoro o všem aspoň jednu větu
Před desíti lety jsou koukal na Minecraft
a divný by mi to přišlo
Dostihy
Ještě stíhám
Ještě o sebe dbám
Ještě vim, co se děje
Ještě vim, co se nosí
Ještě jsem relevantní
Ještě se vsaďte, že
Ještě jo
Ještě chvíli
Generační 1
vojnu na vás, ale chtěj nám brát naše vnuky
totalitu na vás, ale my si nic diktovat nenecháme
pohromy na vás, ale globální oteplování v ČR nechceme
za komunistů bylo líp, ale ty mladý nám nějak svazáčtěj
za mýho mládí byla bída, ale takhle drahý másla nebyly
školství nikdy nebylo horší, ale voni chtěj zase přidat
děcka se dneska neuměj ozvat, ale drž hubu, tomu nerozumíš
ničemu tady už nerozumim, ale já vám k tomu něco řeknu
Škrabalovi
Lidi na veřejnosti by neměli bejt smutný
Lidi na veřejnosti by neměli bejt nemocný
Lidi na veřejnosti by se neměli smát
Lidi na veřejnosti by vůbec neměli bejt špinavý
Lidi na veřejnosti by neměli bejt sprostý
Lidi na veřejnosti by ideálně neměli bejt zoufalý
Lidi na veřejnosti by neměli moc mlaskat
Lidi na veřejnosti by měli jen bejt
bejt a snažit se potlačit všecko, co je dělá lidma
Nikdo nikdy nechtěl žít věčně
Nikdo nechtěl cejtit křivdy z minulýho století
Nikdo nechtěl mít tělo zkroucený a bezmocný
Nikdo nechtěl vidět umírat všecky svý blízký
Nikdo nechtěl před snídaní kontrolovat vrásky
Nikdo nechtěl zjistit, že už stačilo
Všichni chtěli jenom žít trochu dýl
Všichni se snažili toho víc stihnout
Všichni si mysleli, že musí víc poznat
Všichni si přáli víc času, aby to zvládli
Všichni doufali, že se to zlepší
Ale to se špatně říká
Tak jsme chtěli žít věčně
A tak teď žijem
Generační 2
mně nikdo nepomoh, tak proč byste se vy měli mít líp
my sme se usmívali, když jsme se stříleli a mlátili
co ste furt smutný, co vám furt chybí
my, když jsme trpěli, tak jsme drželi hubu
my sme nikomu neřekli, když nás řezali a ponižovali
my sme byli srovnaný, že se s tim musí žít
a vy byste furt skákali a něco polykali
my neměli nic a vy byste furt něco chtěli
vy vůbec nevíte, co máte
To je fakt. Vůbec nevim, co mám.
Nejlepší výběr
krásný stroje
co se neblyštěj, ale jen jemně vrzaj
co se přehřívaj jen trochu, je na ně spoleh
skvělý receptory
vymakaný neurony
kapacita paměti neznámá
miliony výpočtů za setinu vteřiny
určený k vyřešení jediný otázky, na kterou AI nestačí
jestli koupit, nebo nekoupit
***
píše zprávy
betonuje pergoly
vyřídí maily
kope díry
hlídá trh
tiskne části
po práci přijde domů
udělá jídlo
scrolluje zprávy
chvilku kreslí
pak se aktualizuje
Trocha duchovního usebrání %
teoretizuje
tápe
dumá
k čemu tady ty lidi vlastně byli
a proč to všechno dělá
Leden
jsme od sebe
tak daleko
tak dlouho
tak moc
obratel nad obratlem
obratel pod obratlem
jsou od sebe
naparuju se
pářu
otvírám se ti
levá pravá
hrudní koš praská na slunci
čekám
dokud mě smrt nerozdělí
***
Někdy mám strach
že jsem si tě vybral proto, žes na tom byla hůř než já
Někdy mám strach
že jsem si vás vybral, protože byste se mi mohli hodit
Někdy mám pocit
že chodím mezi lidi, jen aby se mě nebáli
Často mám strach, že jsem ten, co vás táhne dolů
• • • •, chléb nám dává
Všude ksichti
ti samí ksichti
Hodit botou a trefit mistra
mrsknout bičem a seknout finalistu
kopnout a svalit uznávaného umělce
poplivat mnohonásobného držitele
Ten neumí to a ten zas tohle
trochu tamto a jako bokovku spravuje socky
A všichni dohromady uděláme čtení
trochu zdravýho ega předat
v podvečernim klubu
v podvečernim překsichtěnym klubu
Povedlo se jim
Povedlo se jim
Kdo utíká, je hulvát
kdo nechce, nechápe souvislosti
Praky a šutry v kapsách jsou fuč
nikoho ani nenapadne jet po klandru
nikde žádnej rošťák, všude jen pranky a zmrdi
Nočním vlakem
Dozvuky hroznejch věcí jak lampy nad ránem
Ve skle odrazy staveb, nejsou vlevo ani vpravo
Sanitka tepe ze strachu o život
A plast dneska vypadá obzvlášť nechutně
Kůže se odlamuje do hloubky
hrudkuje
matlá jak písek u moře
moře plný potu
moře plný únavy
šupinky za nehtama
Otevřít gestem
letmé doteky
poťapat
polaskat
polechtat
pohladit
pořád v dlani
pohonit
očistit
nikdy nepustit
zanechat otisky
milion důkazů žes tu byl a cos ďál
a co dál