Luboš Snížek (* 1962) je knižní redaktor a překladatel. Vystudoval obor fyzikální chemie na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Jako restaurátor a konzervátor se podílel na záchraně Archivu České koruny. Vystřídal různá zaměstnání – pošťák, antikvář, vinárník, distributor knih. V současné době je zaměstnán jako dispečer u firmy zabývající se správou technického provozu budov archivů, kde se mimo jiné stará o desinfekci archiválií.
Přeložil knihy a sbírky autorů jako Gary Snyder, Lawrence Ferlinghetti, Allen Ginsberg, Gregory Corso, Jim Morrison, Hubert Selby, Sherman Alexie, Ken Kesey, Colson Whitehead, George Orwell a další. Spolupracuje převážně s nakladatelstvím Maťa.
Básně vybrala Leona Bohdálková. Fotografie pořídil Luboš Snížek.
Fotografie autora Vojtěch Polák.
ZE SVÉ POZŮSTALOSTI
(1982–1988)
DÉŠŤ
Která mořská krasavice
rozplétá
své dlouhé copy
a spouští je
do slzavého údolí
plechových střech?
MEDITACE
*
Klekl jsem
pod trojjedinou borovici
ale země zde byla příliš kosá
Vstal jsem
a poklekl proti
drátěnému plotu
Zahleděl jsem se
na stvol trávy
značně převyšující
ostatní
*
ne most
ale světlo teče pryč
*
tváří do vřesu
země se otáčí
*
trojúhelníková samota
klečím
výkřik zní jako
mléčná kára
kodrcající se pustinou
KONEC
Ó, paní, proč táhnete
na provaze tu hlavu?
Ó, paní, proč táhnete
na provaze toho hada?
NA STANICI AUTOBUSU
Tak nebezpečně krásná holka
Jak stála
Jak pohnula rukou
Jak se ohlédla…
Jak lehce klopýtla
Jak se posadila
Jak přecházela ulici
A za ní my
nevyspalý upocený
dav
ŘÍKADLA PRO NEJVĚTŠÍ
+++
Nadýchané peřiny
vydrží dvě vteřiny
+++
Menšiny ó menšiny
až budete většiny…
+++
Rusáci, Rusáci,
vy jste fakt Rusáci
+++
Nemá na růžích ustláno
kdo nemá v hlavě nasráno
Poučení z krizového vývoje po roce 1989
Jedva přejde represe
přepadne nás deprese
Proč jsem napsal báseň o té nejblbější reklamě
Protože chci…
TIRÁDY ZPRUZENÝHO / VĚČNÝ BOJ S OPTIMISMEM
(2020–2024)
NEDĚLNÍ CHVILKA POEZIE
Ach, tyhle podzimy…
Trvají až do zimy…
Zima studí, zebe do jara,
Vše marno – i jaro
svěží zastará-
vá do mladého léta.
Už celá léta.
OTÁZKY
Mají plíce líce?
Může klid klít?
Rafá žirafa?
Je ve vzduchu duch? A v duchně?
Kolik bych je bichle?
Bývá včela v čele?
Když cesta klesla, je pokleslá?
Může být sleva i zprava?
Dá se zpít do moty?
Vysílá televize vize?
Plastik je plaz, co má styk, nebo jenom tik?
Dá se úspěch uspěchat?
A úsměv vysmát?
Když se nic neděje, děje se něco?
Jde v náboženství o ženství?
Kouká sériový vrah na seriály?
Když máš v břiše nůž, máš volat: Nuže?
Proč většina rebelů stojí za starou belu?
Když tě politik osloví, kdo má blíž k oslovi?
Proč je právo někdy levé?
Může se jít svoboda bodnout?
A můžou být dějiny jiný?
PLUJEM
na jedné lodi plujem
každý sám
si kormidlujem
a nevíme kam
jeden vpřed
jeden vzad
klesáme rok od roku
voda kolem nás
máme díru na boku
a lapáme čas
HAIKU
Zase u kompu
překládám, jak mi to jde,
poví zadek sám
VRCHOLOVÉ HAIKU
Konečně vrchol
rozhozený tlak a dech
cesta dolů jen
EKOBŮH
Pro mě
za mě…
Když beze mě
tak bez země…
SEN
Garymu Snyderovi
Stál jsem s Garym na útesu
poblíž údolí Imbines a
zeptal se: „Co mám
říkat lidem, kteří se mě ptají,
jak jsi na tom ty a nížina?“
Gary odpověděl: To ty
jsi u vás ze mě
udělal to, co jsem.
Tak jim to řekni sám.“
Pak jsme vstoupili
do údolí Iblos a
sotva jsme uviděli první skulinu
ve skále
začali jsme k ní stoupat.
Skulina byla plná kozích bobků.
Gary hleděl do údolí
a potom pustil
dlouhou slinu ze srázu.
STEZKA NENÍ STEZKA
podle Garyho Snydera
vyběhl jsem po silnici
a na odbočce z ní uhnul na lesní cestu
a pokračoval dál
až se z ní stala pěšina
plná maliní
nadechl jsem se
a vyrazil vzhůru stezkou
ale cesta byla pořád neschůdnější
až se vytratila –
jen nánosy klestí a větví a vyvrácené pařezy
a slunce žhnoucí nad hlavou
jít není kam
KONEČNĚ
Konečně slunce
a měsíc
Hvězdné nebe nade mnou
a mravní zákon beze mě
PROČISŤOVÁNÍ
Vyčistil jsem komín,
popel jsem rozsypal kolem švestky a jabloně
Vyklučil jsem popínavé bejlí
v hájku a říkal si
že stromům se bude na jaře lépe dýchat
Při skládání tří plnometrů
jasanových špalků
jsem si pročistil hlavu
a protáhl zbylé svaly
Odpoledne na Letné
jsem se pokusil
očistit politiku
KÁCELA SE
Měla asi tak šedesát
ohnutá k zemi
Zdálo se
že musí co chvíli přepadnout
a skácí se.
Suché větve
jablíčka malá scvrklá
strupatá
i když na štrůdl to šlo
Poslední rok už měla jablka
jen na jedné větvi.
Porazil jsem ji
kmen rozřezal
na polena akorát
do kamen
drobné větve nechal
projít štěpkovačkou.
Drť jsem vyvezl do hájku
a nasypal do výmolů.
Zbyl jen svítivý pařez
v trávě.
Netrvalo to ani hodinu.
Příští rok mi bude šedesát.
VZPOMÍNKA NA MARAMUREŠ 2010
Celý den
jsme bloudili v lesích
čvachtali se v blátě
klouzali listím
ukrajinská mapa z r. 1942
nepomáhala
Nakonec na dřevařské cestě
jsem si zul boty
a nohy vystavil slunci
Motýli se slétali
z širokého okolí
a usedali
Jen nerad
jsem jim musel sebrat
svoje ponožky
+++
od půl třetí beze snů
za víčky jen bílá zeď
že by TEĎ?
