Roman Krištof: Dovolená v Brně

neděle 8. října 2023

Roman Krištof (* 1965) dětství a mládí prožil v Brně. V roce 1985 emigroval do USA, kde mimo jiné studoval na Community College ve Virginii. Po návratu do ČR studoval na Masarykově univerzitě. Knižně debutoval básnickou sbírkou Střelné básně (2019, Druhé město). Jeho texty byly zařazeny do antologie Nejlepší české básně (2018; 2019). Živí se jako výzkumník v sociální oblasti a úředník tamtéž (Úřad vlády, MPSV). V současnosti střídavě pobývá v Brně, Praze a na Vysočině. Autorská čtení často spojuje s performery, hudebníky a výtvarníky, například s Frídou Kakao. Letos na podzim mu vyjde v nakladatelství Větrné mlýny nová básnická kniha Na lačný srce / Suché sny ryb. Uvedené básně Roman Krištof poskládal do cyklu Dovolená v Brně a jedná se o texty z letošního léta.


Snímek z Jezerního čtení, která Roman Krištof pořádá v Ranských jezírkách na Vysočině, foto Karel Ševčík












***


všichni na čáře kdysi

dneska hodně pod čárou ponoru

plachtěte křičím slábne signál

rej noci br no






***


roztočily kruhy keramičky

už jim roste v ruce

má hlína






***


na ostrovech vše menší se

sloni velikosti poníků pobíhají hynou

vstanou v jejich lebkách kyklopové

vypíchnutým okem hladí

bříška oveček


stromy mrzačené do bonsají

rozbité nádobí slepované zlatem

matem se a metáš kozelce

umenšena do panenky oka

i mysli. oka i mysli


taneš mi






***


být na půl žerdi

di do dža říkají kolem

kola mám čtyři plnou nádrž

terst je blíž než košice

peprník byl silné koření

do zemí čaje a kávy


pokud můžu jsem to já

pokud ne pak někdo jiný

žmoulá lemy gatěk

zatímco domini canes

trhají maso


sedíme pijeme na provaze

modlíme se, aby děti

nepotloukly se na schodech






***


z melancholie víme

meatloaf je jídlem konce světa

než udeří jiná planeta

je tak dobrý






***


díváš déšť

přitom už neprší

ale je tma

v ní dívat

kapku neunaví






***


už si nejsi co sis bývala

nevidíš nic z uteklého oka

sítě punčoch neudrží tě

jinak se ukládá maso k kosti


čas stojí v odvrzávacích dveřích

kape ze stropu ručičky se nehýbají

to jen deštěm a větrem

ale víš to tak není






***


prevence náměsíčnosti

není kost bez masa

není maso bez kosti

tichý je pak sen






***


že už nebude to nejnáramnější

víme bloudi pouští svých

přitlačíš písek vahou

zapálí se lýtka

to spíš






***


ledničky starých mládenců

sebou škubou při otvírání

hlučí jak transformátor

vysokého napětí


mrazák pohltil ledem

kapra z vánoc

bůhvíkterých






***


ohavný je člověk na labutích

i na řetízkáči jak se točí

vidíš mu do ledví

jak roztahuje se


mašina jede

proud jede

skákací hrad

má kompresor


a kameny z ledvin

do sbírek

otců vášnivých

mineralogů






***


zamilovaný je kuběnou

(výlet na bítov)


- neděle odpoledne po - 

kejváš ve větru

anebo tě vítr

ale fouká v hlavě

jenom


ve dveřích neodvratná píča

pondělí


při zádušní mši za kuběnu celebrant mluví:

v nebi může být jen láska

kdyby ne, bylo by to peklo.


šeptá přítel dovedeš si to představit?

ne, je to zrušení polarit

kdybych dovedl, už bych tam byl

ne tady, odšeptávám






***


bůh má všechno co nemáš

žal i lol a opuštěná venkovská nádraží

vyjde výpravčí s havraními vlasy

v červené čepici pozdravit vlak

ale to už je co má jen bůh 

ne ty hníde

ani datel






***


zaplň se pokojem

můj má jen červené závěsy a stůl

pár knih z větrných mlýnů

na podzim lůj pro ptáky

slibuji






***


půjdeš do kytek

nenatrháš nic do vázy

jen datum v trhacím kalendáři

podtrhneš






***


tisknu duši k tělu

tisknu tělo k duši

aby paměť držela


duše světa

pamatuje si všechno

tisíckráte jinak


a saje a saje a saje

a plive


avatara






***


hřeben v tašce

nikdy jsem ho nepřekročil

je v dáli modravý

jak v uhlích vlasy.

smrad taškář






***


po západu slunka nejsme si rovni

přes den to ještě jakž takž jde

můžem vést ty řeči


ale pak si černá jak bota

já bílý jak křída

v jurském parku


modrá světla non-stopu

do rána nás ochrání


kamav tut






***


otevřeš oči

zbývá zase uvěřit v svět

pokud neuvěříš

nevstávej

ani hovno se pak

nepodaří spláchnout






***


lásku, protijed na smrt,

hledej v lékárně 

město projdeš enkrát

než ji najdeš

a je jen

na recept






***


padá den do snu

už není město

jen tma z balkonu

balon na nebi






***


kdo jsi druhým

když jsi úplně jinde

kde ani třetích.

o prvých pomlč






***


uvěřit věření

značková šidítka pořizovat.

a smrt zdobná je i

v sekáčích






***


popravdi mě ve tmě

bílé sémě utíká snáž

lži klidně a lež


nebudem rožínat

svíce mají jen v čechách

ne na moraně






***


z dětské nemocnice na černopolní křik

z oken duše světa stáhla se do ulit k moři

s malou duší jdu 


začíná čas po puštění ze zřetele

zas jsme v oku

 

štěňata v botě

ještě ne papírové






***


bod zlomu není k věření

kolo opřeš o někoho přitom rčení 

říká ne


tělo jak poškozený stroj

postroj noci

kroj dne


dovolená v brně






***


na lavičce

jedno z miliard těl

továren na sny

ve svém celovečerním






***


kříže nás pojí

k neurologii

i ke kristovi






***


libera nos

svatá panno

možná už

nebude ráno






***


nemám vůbec žádný generační pocit.

přátel z dávna je víc mrtvých než živých

živí sou ale úplně stejní jak jiní živí

melou si svoje dokud nejsou mrtví






***


brno je rým slunce