Elli Tiliu Motýlová (* 1968) je básnířka a výtvarnice, která dosud publikovala jen zřídka. Počátkem devadesátých let v Modrém květu, později například v časopise Posed a revue Prostor, naposledy v Obrácené straně měsíce. Její báseň se objevila v ročence nakladatelství Host Nejlepší české básně (2014) a ve sborníku Briketa (2014). Vydala sbírku Troska Frýdku kostra Místku (nakladatelství S věží dech + Wurst, 2023), z které vybíráme ukázky pro Nedělní chvilku poezie.CZ.
(Foto: Luděk Krulikovský)
Dancing
V Dancingu na prázdném náměstí
vyhrává cigán
jeden druhý třetí
neví jestli se mu líbím
něco mi slíbí
řinčení skla
Frýdek anebo Místek
Dvojstrana
Teď to přijde: Babajaga
pádluje si šerem
bradavice mezi listy
kosti mezi stranami
šedesát dva šedesát tři
les kapradí z hnátů plůtek
místo závor lidské ruce
vrata z lidských noh
Vasilisa: krása
v onucích a láptích
pravá jako levá
oděná je do světla
svištícího z lebek
oblečená do hrůzy
nesmírné jak strašný
široširý eseseser
Klenoty
Rok tisíc devět set sedmdesát šest
pod nápisem Klenoty
a taky zastávka Nový byt
Zorda Lipka a já
rozhazujeme rukama
Zorda ohání se tím co jí říkal táta
že existuje bůh
že je to pravda svatá
já jen tak naslepo šermuju
raketou prázdnem a tím
že neviděl ho Gagarin
situace je vážná
Lipka volá
děcka, dejte si mír!
na třídě Rudé armády
ztrácí se náš hlas
všechny hodiny ve výloze
tikají
ukazují čas
Zvony
Hádali se popeláři
která baba lépe vaří
sám vypadal jako ženská
po práci zmalovaný
obepnutá řiť
zvony až do Říma
Teorie
Museli vést nějaký normální život
Vavřík a Vavříková
museli vědět jaký úhel svírají opěradla jejich křesel
věděli jakou silou sevřít rty aby pootevřeli nám tupcům škvíru fyziky
úplně vidím jak v sobotu v poledne počítají bobkové listy v papírovém sáčku
dosazují ká na místo en
ona jde sebrat prádlo na balkón a přes prádelní šňůry chladně vyhlíží
teorii strun
Altán
Ten altán co zíral pod sukně
rozmlátili na zelené třísky
do růží čůral
v dešti chcal
a ještě dnes by zahvízdal
na studenou stydkou kost
Patra
Čápová vznášela se se svým jménem
v přízemí zjevovala se její štíhlá lýtka
v mezipatře u záchodků kostnatá kolena
vše potaženo bronzovou kůží de luxe
o jejím rozhledu z podkroví jsme si mohli nechat jen zdát
un deux trois… na víc jsme se nezmohli
ve třetím pod ní bydlela Žertová
vždycky když odjela za synem
svěřila nám klíč
k podpatkům zaraženým
v květináčích
Inženýr architekt Žert
Latrína prastrýce Alberta na vršku se zakymácí
uřvané perličky, krocani a slípky z hnojiště se ztrácí
prateta Gizela už nemá důvod překročit hranice zadního dvora
a i já ta hovna padající ze závratného hora uchovat můžu jen na papíře
stodola v dobré víře mění se v nový dům
Suvenýr
Aténa na skříni Atény na stěně
atény kam je postavíš
v divanu hudruje nějaká moudrost věků
přehodím přes něj deku vzor panter
Herkules rozbíjí garážová vrata
Málo
Cigánka nebo Romka
jde z Frýdku já z Místku
asfalt beton
beton asfalt
na mostě potkáme se
nepátrá dlouho v mé lící
řekne si o ruku
dala jste mi málo
málo jste mi dala
co která z nás řekla
tenkrát na ulici
za pár let vynořil se zloděj ve sklenici