Luboš Yetti Koláček (* 1960) je spisovatel, básník, novinář, fotograf či herec. Do svých čtyřiceti let žil v Brně, nyní je v Praze.
Vystudoval Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity, kde získal diplom v oboru „filozofie, ekonomické vědy". Druhou vysokou školu – obor orientalistika, sinologie – na Filozofické fakultě Karlovy univerzity nedokončil, neboť mezitím s přáteli založil Společnost C. G. Junga a při ní nakladatelství Bolingenská věž. Později se osamostatnil ve vlastním nakladatelství Yetti. Mezitím nastoupil novinářskou dráhu (Moravský Expres, Denní Telegraf, Brněnský večerník, Rovnost, Super, Právo, Mladý svět). V současné době se živí jako volný literát a fotograf. Je znalec a dlouholetý sběratel díla Ludvíka Součka.
Uvedené básně jsou ukázkou z jeho souhrnného autorského výběru poezie nazvaného Areál, který vydalo nakladatelství Yetti-Bondy v roce 2019.
Nemáš ponětí
Nemáš ponětí
Jak těžké je být sám
se sebou
Obzvláště pak,
jsem-li tam uvnitř dva
tři
čtyři
anebo snad ještě víc?
Snažím se ti to sdělit
Ztrácím však naději
Asi už napořád
Odešla jsi z mých světů
Máš jenom ten svůj
A já?
Já jsem v něm jenom zdánlivě
A tak...
Mohu snad doufat
Umím jen létat
Můžeš mne čekat
Jenomže tam
kam já už asi
nedolétnu
Prázdná hlava
Prázdná Hlava
Dutá Hlava
Prázdná Hlava
Neprší do Ní
Prázdná Hlava
Dutá Hlava
Prázdná Hlava
Nevíme o Ní
NIC
Posvátné krávy
Odlesk Boží Slávy
Chtivý templář dáví
Posvátné krávy
Postsurreální
Šustí peří v povětřích
Netopýří hvizd
Vidím jako želva
Slyší ve mně rys
Skáču jako slonoklokan
Blátem na koních
Smutnivá
Smutná, ach přesmutná
ta naše láska
Tebe mi sebrali
jiná mne laská
Smutné, ach přesmutné
to moje mládí
Ty už mne nehřeješ
kde jiná chladí
Smutný, ach přesmutný
životní úděli
Jinam mne pouštějí
u Tebe zavřeli
Sníh
A venku padal sníh
na bílá ňadra
opuštěné ženy
Setmělo se ranním jasem
A tu potemněl třpyt
těch něžných poslů nebes
na drobné ruce
prosebně vztažené
v němém zoufalství
Zůstaň!
Dlaždička
Jsi sprostá jako Dlaždička!
Lásko...
Malá dlaždička na mé dlani
Je podzim
Otvírám oči do ranního šerosvitu
Otevřu okno do nového dne
Je podzim
Vlaštovky dolétávají svůj poslední boj o život
Vlaštovčí páry houfují svůj odlet do neznáma
Je podzim
Má stará žena má v posteli prázdno
Má nová žena chlapečka a mne
Je podzim
Podzim pokořených smutků
Podzim nových svítání
Je
Podzim