Anna Beata Háblová: Slam obchodního centra

neděle 1. prosince 2019

Ideální báseň na začátek adventu. Nebo alespoň částečně ideální. Anna Beata Háblová (* 1983) ji přečetla na večeru Nedělní chvilky poezie.CZ v brněnských Podobrazech a hned jsme ji o ni požádali. Poezií a architekturou se Anna Beata Háblová zabývá dlouhodobě a je jasné, že se tyto vlivy u ní propojují. Obchodním centrům věnuje i jednu z kapitol ve své nové knize Nemísta měst. 


(Foto: Ladislav Zedník)
















Slam obchodního centra


Vítám tě! Jsem obchodní centrum,
jsem tvoje nové epicentrum.
Pojď, rychle, vejdi do mě,
dneska jsem vážně ve skvělé formě
krabice, kterých ti za městem leží
tolik kolik chceš. Tvé auto (stále svěží)
se těší, až se vydá po dálnici
k mojí unifikované tržnici.

Neváhej! Rychle do mě vkroč,
zažiješ klimatizovaný kolotoč,
automatickými dveřmi se ti otvírám,
kvůli tvé kreditce umírám,
reklamy rozkročuju jako dlouhé nohy,
triček a kalhot najdeš tu stohy!
Na nic už nečekej, čekám jen na tebe,
až mě tu někdo jako ty ojebe.
Dám ti co chceš: krásu a štěstí,
budou ti slušet jako želízka na zápěstí.
Udělám tě zase chtěným a svěžím,
stačí jen sbírat nálepky do soutěží,
k tomu si koupit pár krémů a tak…
zkrátka ber všechno, na co padne tvůj zrak.
Co s tím budeš dělat, vyřešíš pak.

Co by jsi doma dělal s rodinou,
když můžeš mezi regály spočinout?
K čemu by ti byly doma peníze,
když je můžeš utratit v americké frančíze?
A k čemu by ti byla tvoje duše,
kdybys neměl appky na její retuše?

Eskalátor tě vynese za lepším zbožím!
Já jsem totiž tak trochu chrámem božím
a jestli toužíš po duchovním prožitku…
(teď jsme se dostali k nějakému přežitku)
…každopádně má jména tě navedou správně:
Eden je tvůj ráj a ne sůl v ráně,
Palladium je posvátný předmět, který tě ochrání,
Futurum je tvá skvělá budoucnost k dostání.
Nesmrtelnost zaručí Fénix jako pták vylétající z popela,
Olympia je vrchol a ty v něm posazený do čela!

Ve skutečnosti jsem tvoje panoptikum, tvoje vězení.
Údaje o tobě ve mně zkamení,
vymačkám z tebe všechnu šťávičku,
podoba zbyde ti už jen na selfíčku.
Ve mně si nesedneš, kam se ti zachce.
Otevři pusinku, ať ti tam nacpe
reproduktor hudbu podle tvé chutě.
Tady se nefotí, varuju tě!
Tady se neběhá ani nekřičí,
nebo budeš vyhozen livrejovanými škrtiči.
A jestli sis vzpomněl na demonstraci,
ve mně se demokracie záhadně ztrácí.
Už žádná svoboda, jakous měl venku.
Dostaneš lízátko anebo plenku.

Ze spleti schodů už nenajdeš cestu ven.
Co jsi tak schlíplý, vypadáš unaven!
Sotva se držíš ty chudáčku malinký.
Co tady vlastně chceš bez svojí kreditky?
To radši jdi zase odkud si přišel.
Co vlastně chceš v mém krásném břiše?
Ještě mi tady svou schlíplostí uškodíš
a musím říct, že dvakrát moc nevoníš.
Vlastně ti docela dost smrdí z pusy,
a nemáš už ani za co koupit si džusy
ani bambusy ani citrusy ani ubrusy
ani kuskusy ani falusy ani statusy!
Prostě nic? No to se mi snad zdá!!
No tak už běž!
kšá
kšá
kšá!