Marie Feryna: Outsourcovat mysl, offshorovat tělo, neopouštět byt

neděle 7. ledna 2018

Marie Feryna (* 1993) je  básnířka, publicistka, překladatelka a aktivistka především v oblasti transgender práv. Je členkou Mladých zelených a spolku Trans*parent.


Vydala sbírku Před setřením (Dauphin, 2016) - představili jsme ji zde: http://www.nedelnichvilkapoezie.cz/2016/08/jiri-feryna-uhelnym-kamenem-chaosu-je.html. Na rok 2018 připravuje k vydání sbírku Osa (Adolescent), ze které jsou následující ukázky.


Publikovala v řadě literárních časopisů – Tvar, Psí víno, Weles aj. Její texty byly přeloženo do rumunštiny, němčiny a polštiny. Vystupovala s hudebně improvizačním projektem Krajní levice. S noise poetry uskupením Yöllä (Dominik Zezula, Jan Těsnohlídek ml.) vydala album Čtyři tváře města. Na rok 2018 připravuje kolaborativní queer hudební projekt A X I S.


(Foto: Dirk Skiba)


















MOST PŘES NOC


„A říkáš tomu Kunst
aby tě slyšel Berlín“





***


Praha je popel po kremaci
a bude vyplakána jinde
i tam však vpíšu ulice
plné černobílých dešťů
pražských zdí

cizích jak kódy
podél nichž lze projít
ve kterých lze se skrýt
doteky řeči
fetiše k nepřežití
východy, vchody
přehradí stereotyp
neony, spreje
KitKat Tuntenhaus

Byť se naše konstrukty
zdají být víc než národ
dav v našich ulicích
stále slévá tváře
souzvukem hlasů
je posunuje vpřed





***


Polib si svýho tranďáčka
na baru
v klubu Termix
radost a vděčnost
přesně tak





***


Most přes noc
v které se nechci vrátit domů
spát sama konstrukt v náručí
plyšový osel vymlčuje děj
středobodem je sentiment

Come to me sissy
obojek metafora přání
Anna čtu pozpátku
a pak se vracím středem

Discipline punish
zpřítomněný Foucault
důkaz že teorie
jsou taky jenom lidé

Come to me, sissy
útok na rodiny





***


Vzpomínka na dítě
jehož se próza štítí
když ve třech letech
přehradu kreslí tuší
v nejistých tazích
zbytky katastrofy
a potom ve dvaceti
jsem se chtěla zabít

Po nocích mimo byty
přátelům kradu prášky
vracím se domů
piju a neřeknu ti
v zrcadle vyfotím si
jen dvě cizí oči
strašnější narativ než gender
si nedovedu představit





***


Až vyjdu ze své ulice
můj byt už bude tichý
odhlučněný pro sny
plné násilí

Ve vnitrobloku ozvěna
zazvoní sedmou ráno

Most přes noc
vymazat si paměť
pomočit si postel
nevědět





A X I S


„Dentist get these bird's nests out of me“

(Jordaan Mason)





***


Subverzí bez adresy
lze obelhat i vlastní stín
Člověk jak umění
politické
a pro všechny smysly

Z dlouhodobého hlediska
tvar postrádá smysl
jen otisk rodí
pojmenuj ten stín

Axis má svou masku
Axis to bolí
Axis je malá
Axis bezbranná





***


Milostné dopisy píši už pouze teroristům
zpovídá se Axis ulicí
se šíří její vztek

Co nejde vyslovit musí
se vrhat nese plameny je
radikální a taky trochu strach you
would never call me baby give
the fascist man a gunshot stand
up all victims of oppresion
alerta alerta alerta

Co maska spojí systém
nerozděluj alerta nevíme
kdy příště alerta nevíme
kde dřív nechci tě líbat
proti kapitalismu nechci
tě milovat proti sexismu
nechci když hoří skoro ani být

Pustí tě z basy
skoro tě neznám
antiG20
welcome to hell





***


Zmatený příteli
v těle už není ani tma
sem mohou přijít lidé
už jen z ulice

Noc sen tři penisy
takate kote juta kolem očí
reflexe nahoty za úsvitu mizí

Transgender dysphoria
post black metal anthem
podvědomý strach z mužů
podvědomý strach z žen





***


Vděk prohnal se domem
řev tichne lágrem jazyka
na mozku zbořeniště
klepe se na něm plech
skalpel se o ně tupí
a dohled bolí
marný steh

Služební číslo teče z očí
v důlcích se rodí nový hlas
a v hlasu odposlech
a v odposlechu cizí strach

Šém vstává z popela
popel se scelil v nové tělo
lesknu se jak by naslintal
úderný pozdní neomluvitelný

ACAB
ACAB
ACAB





***


Mít prostor místo k ukrytí
svinu se s plátnem
jako změť nahodilých čar
skrz cizí rukopisy
Sceluji si vlastní
skrz cizí knihy
dovedu se číst

Čtení je radikální sociální práce
vržená proti paralýze jazyka
sáhni mi do očí
zachraň se kdo můžeš
narativ gender
narativ vyčerpání
všechny cesty vedou do Axis:

Outsourcovat mysl
offshorovat tělo
neopouštět byt





***


Polib mi prdel s jakýmsi státem 
až dneska večer usneš oplotím tě drátem
POTMĚ

Mé rty lemují čerstvý kráter
a kostěný vnitřek v jeho středu
udržuje řád
Z odporu k státu není návratu

Jsem porozený cejch
bolest zabalená do plen
ryby mi okusují prsty
když ve dvou letech
vejpůl lámu vody

Popíráš mě do kartotéky
a bílá pole podléhají náletu
hejno čerň a krev
svoboda v bezchybném útvaru
svoboda v jeho středu udržuje řád

Přepadám tě v průchodech
a chodíš se mnou každý večer spát
Mé ruce se míhají jak pomsta
mé nohy jsou blesková válka
na moje zbytky uléháš

Máš tolik jmen
a kůží jako had
svírám tvá zápěstí
latentní Čečna ředí tvoji krev
zabíjíš dav  nezabiješ protest
vždy budu hrozba
nic než hrozba

Tvůj dech hoří strachem
tvůj strach hoří mocí
z tvé moci není návratu
tvá uniforma v jejím středu udržuje řád







Axis je agender subjekt, který se objevuje v posledním oddílu sbírky OSA. V jedné básni je dokonce zmíněno, že “všechny cesty vedou do Axis”; tak tomu skutečně je - odloučenost, nepříslušnost poskytují prostor svobodě, hře, tvorbě a radikalitě. (Do jaké míry do subjektu autorka sbírky promítá sebe, nebude komentováno.)

Proto začíná vznikat projekt A X I S. Bude zahrnovat hudbu, fotografie, videa, projekce - a samozřejmě texty. Texty psané, texty potrhané, texty přednášené, performované. Zároveň půjde o projekt kolaborativní, protože Axis na svých cestách lidi zkrátka potkává a potkávat bude. Půjde-li o lidi stejně či podobně naladěné, je nabíledni, že z jejich setkání něco vznikne.