Jan J. Novák (1938 - 2017) se narodil 8. října 1938 v Brně, později se s rodinou přestěhovali do Kyjova, vystudoval Střední průmyslovou školu strojnickou ve Zlíně, vystřídal řadu zaměstnání (hostinský, správce na zámku aj.). V 60. letech založil ve Zlíně poetické divadlo Veronika. V roce 1969 přesídlil do Prahy. Byl členem redakční rady časopisu Psí víno a několik posledních let byl jejím čestným členem. Je autorem mnoha básnických sbírek: Navštivte Peru! (1996), GAYA GAYA (1998), Kupé pro Marcela D. (2001) a dalších. V roce 2007 mu vyšla v edici Stůl část sbírky Z deníku po Celanovi jako neprodejná příloha časopisu Psí víno. V plné verzi vyšla tato sbírka v nakladatelství Dybbuk (2010) a byla nominovaná na cenu Magnesia Litera 2011. Jan J. Novák zemřel na Tři Krále 6. ledna 2017.
Blok z básní Jana J. Nováka připravila Kateřina Bolechová:
"Kdysi, po jednom výjezdním zasedání Psího vína jsem napsala.
VYSKEŘ
Srpen, rozkopané nádraží, rozestavěná chalupa, hrstka básníků, med do slivovice. Jeník, co umí z hub slovácké kroje. Vyspat se s básníky a starou ovčáckou fenou v jedné místnosti. Nad údolím zadek odcházející noci. Jsou lidé, se kterými se v životě setkáte jen párkrát, a přesto ve vás zůstanou. Jeník je jedním z nich."
(Foto: Michal Šanda)
***
u splavu Boršov, mladší těla
harpunují mladá, mladá ta před hypotékou
pánbůh s námi vybílí komoru. do početí
se upadá je nevychovanost
nad Ježovem, andělé bisexuální ptáci
svatý kraj, svatý bez vlastní vůle. nad-
národní. z honu na škodnou vlastenci
prvních škodovek
proto jsem nebrečel
po obědě se kameny spojily v horu
ale nasvinily a dělaly rámus
a těch ptáků, jak kdysi v dětství
když se umoudřím, potkám se se psy
bývali tři, na slepého jsme volali RÁNO
byl trochu cítit. jako můj kouzelný
dědeček. ten kouřil tabák a pil rum
feně říkal VÁNOCE. skoro každý den
(bratr Zdeněk)
vynález postarších reků: plynové pleťové
masky, Staré Násedlovice a vzpomínání paměti
paměť je pletí, vzpomínání násedlovicemi
ještě smrtí, když v ženském lůně hřeb
(Ze sbírky GAYA GAYA, nakladatelství Kant, 1998)
Prostěji
(paní Em.)xxx
strašný člověk
ten člověk je strašný
člověk jako pánbu
plný erteplí
xxx
ráno v posteli
jako bismark a bismark
neskrývá, nezakrývá
žvaní
xxx
židovský dům
mohylou moukou, říká
že po smrti zatopíme
otrubami, hemžením
xxx
ranní ptáče nemusí zrovna
ptákem, plameny plemenem okují
- pod chytlavým nebem teplý
toaletní papír
xxx
Polámaná zvěř, chudobná
pozůstalost. Vracíš se z
cvokárny podražený jako švícko
od verpánku po klozet
(Z časopisu Psí víno č. 35, IX. ročník, 2005)
119
na adresu dantona, po celanovi
ráno ojediněle vlhy, orava, krásně
voní. krajina má svoji židli, člověk ji propíjí
tak mladý, a už jste přispěl tak málo -
cedry kastrují kmeny, životy radost žít
doktore, máme nějakou šanci? bez oken dveří, když
mozek čpí a nikotin je zvláštní řemeslo
- popel z jednoho stromu, svět
brousíme pilu, držíme hubu a krk, podle robespierra
cizinec na svém místě, horúčava
125
my o vlku, po celanovi
psi jako země. žárlivostí brání
svou dementní nezištnost. udělejte místo vlku! -
mezi zcepenělými zduchovněl
- kupírovaný vápnem uršulinek
páchne tlustopisy a farskou kuchařkou: jak přežít -
psi, které osud zamíchal do kancionálů
jsou vlky mezi námi vlčaty -
venkovský voříšek ohlídá dům o tisíci patrech
člověk sotva vlastní myšlenku, cvak
(Ze sbírky Z DENÍKU PO CELANOVI, Psí víno/edice Stůl, 2007)
***
pršelo, a já byl mimo domov. chystal jsem si
noc. v pokojíčku kromě přítele dřímala postel
a dámy. Velazquezovy Dvorní dámy jsou obraz
ta v pozadí maminka zamlada, zádumčivá
reneta. za oknem kousek nádraží
když uvažím, že na cestě jsem od osmatřicátého
a dosud jsem nepotkal ani jednu z těch dam
něco mi ufrnklo. byl to jistotně lidožrout, nebo
takový ten lis na ovoce, aby bylo moštu
(bratr Jiří)
Ze vzpomínání paměti
Bláznice
sapfó s tebou
i kristus sám i my
v brzku oni
(Ze sbírky GAYA, GAYA, Nakladatelství Kant, 1998)
PALEČEK VYDĚŠEN
HORKOU MOČÍ DOBYTČETE
PO VPICHU EDEN
PRAHA DESET
POPCORNEM
TAŠKÁŘI DOBYOTEC SKLÍZÍ MASO
MATKA PRONÁŠÍ DIVOKOSTPLANÁ JABLOŇ
ASPOŇ SEVŘENÍMTENKÁ NIŤ
VLASTENCŮ
OHONEM KOMETY
JIHOČESKÝ ZRAJÍCÍBRAMBOR
POTMĚ RENETOU(Z časopisu Psí víno č. 14 /2000)