Děkujeme za vaši podporu v soutěži Blog roku Magnesia Litera. Nevyšlo to, nevadí. Poezie žije dál!

Básnířky a básníci o volbách 2017: Má vlast je bledá, plastová

neděle 22. října 2017

Oslovili jsme několik básnířek a básníků z Česka i "bratrského" Slovenska, aby se vyjádřili k právě skončeným volbám do Poslanecké sněmovny ČR 2017. Oslovili jsme je ve čtvrtek a v pátek, uzávěrku měli v neděli v poledne. Většina prožila volby v Česku, ale byli i tací, co nás vyslyšeli na Slovensku či v Německu, kde žijí, nebo třeba v Polsku, kde jsou na Erasmu... Někteří poslali svůj příspěvek, ještě než se volit začalo, jiní, až bylo sečteno. Někteří poslali básně, někdo prozaický text, názor, byly i "zásilky" obsahující oboje v jednom. Takže tento příspěvek Nedělní chvilky poezie.CZ prosím berte, jako něco mezi aktuálním blokem od básnířek a básníků a básnickou anketou s poezií.















Aleš Kauer

***


Sídlištní hospůdka s venkovním posezením. Aktuální politická debata na plazmové obrazovce. Děti s barevnými replikami samopalů, ukryté mezi stoly. Přede mě usedá znavená postarší dvojice sunoucí se z vedlejšího bloku, jde najisto, po léty vyšlapaných kostkách. Zažloutlý límeček ženy s divoce rudou rtěnkou kontrastuje s šedivou hřívou nemluvného muže. Objednávají si třešňový dort.

Mužnému neandrtálci naproti očividně vadí moje fialové brčko v pivu. Frustrovaný chlápek usedá k sáčku s koblihou a přikyvuje: "Kdyby pořádně makali, tak by sa aj i v té kultúře dalo ušetřit!" Člověk v cyklistickém dress codu hltá komentáře kryptofašisty nového úsvitu. Číšnice rozdává lístečky na mítink všech z hloubi duše přesvědčených Čechů...
Žena přede mnou dojedla třešňový dort, objednala si červené víno, a než si rtěnkou objela kloaku, stihla si říhnout a všechen rudý pach z jejích úst zavanul mým směrem...

Usrknu zbytek piva, v rychlém střihu a bez zaváhání beru dítěti jedovatě barevnou zbraň z rukou, namířím a vypálím plnou dávku do prostoru sídlištní hospůdky s venkovním posezením.

PS: Vracím se domů se sluchátky na uších, s Českým rozhlasem 3 Vltavou a s naprosto čistým svědomím. Citlivý člověk Čtvrtníček mluví o invazi černých arabáčů s žilnatými péry...





Martin Stöhr

glory hole


vyjížďka jako vždy super
řeka podzim rybáři a listí

za oknem cukrárny
hipstrině nad mobilem
ksicht jak noha v palečnici

sleze z kola a taky to zapne
když přijde k sobě zjistí
že je před ním papundekl
nabízíme pohřební kytice

takovéto porno…
nemůže si vzpomenout
jak se jmenuje takové
to porno s přepážkou

jak se to strká do díry
za kterou už se těší
kurvy s břitvou

(Bílovice nad Svitavou, 21. 10. 2017)





Martin Stöhr

***


mladý jsem vešel do svobody
            a dnes mám pocit
            hřbitova
před okny smutných duší
        má vlast je bledá
        plastová
bez konce vrků plků a mlků
        šoulání nicoty
        www svět
jsem básnil a dobásnil
        jsem v síti
        jsem dead





Tereza Semotamová

nekonečné řešení české otázky


můj program je volit ticho a klid
ale nedá mi to
musím splnit svoji obč povinnost
klopýtám
můj klid je totiž odjakživa neklid
zahajuji interní referendum
žít tak či onak?
klub myslivců neblábolit neuhnout
(kam?)
japonský krajanský klub fanoušci tv pytle
(chce to prý tzv změnu)
popírání hněv smlouvání deprese smíření
… smích
čas od času kdekdo z nás potřebuje pomoci
říkal Luban v telce
ale je to on?
skála má a hrad můj i vysvoboditel můj?
poběžte čeká mě u křížku guru Mára
Vojta chce zvýšit akceschopnost
přitom klipsny už se dnes nenosí
můj hlas prý rozhodne
klopýtám a mlhy houstnou
jsem ve službách svého normálního života?
hladina serotoninu klesá
jak se spokojit a neznepokojit
všem v mém kmeni jde prý o dobrou věc
a všichni chceme normálně žít
přitom v sobotu půlka bude silácky chtít emigrovat
klopýtám za plentu
nezvolíte-li ne-klidnou sílu
stydět a hanbit se budete navěky
hlásá interní referendum
volím
ticho a klid a můj normální neklid





Tomáš Čada

Stojí za to přečíst a přemýšlet


Blahopřeji za odvahu!
Paní Ivana prohlédla
Z neandrtálské jeskyně
do Evropy nevstoupí

Národ, vlast a rodina
Konec spekulací
nešlo neretweetnout!
Proč? Je svůj a náš

To s tím alkoholem
honí „pejsci“ jako jelena
ale jelen má paroží
Paní Ivana prohlédla

(výběr z říjnových tweetů Jiřího Ovčáčka jakostní s přívlastkem)





Marie Feryna

Místo analýzy akci

(zápis z 21. října 2017)

Vyhoření. Chci se opít, aspoň na chvíli zapomenout, jak Zelení dopadli. Bolí mě, co se děje a nejspíš bude dít Matějovi – ve straně i mimo ni. Soudružky a soudruzi jdou k volebnímu štábu SPD se světlicemi, skandují, nesou hesla. V duchu si říkám, že přesně to si Okamura zaslouží. Zaslouží si důkaz, že těch jeho deset procent není zas tolik, aby se mohl cítit komfortně. Že paktování se s rasisty, xenofoby a light nácky mu zkrátka neprojde. Ale i to je „jen další akce v ulicích“. Omezení politického jednání na přímé akce, blokády a demonstrace nezaručuje, že příští vláda bude vypadat jinak, líp. Ale pozitivní politická kampaň selhává – voliči a voličky věnují pozornost raději lžím, konspiračním teoriím a prázdným frázím o ztrátě tradičních hodnot. Demaskování Babiše skrze Selský rozum nepomohlo, konfrontace v televizní debatě vyšuměla do ztracena. Ze všech možných koalic ani jedna nebude „menším zlem“. ČSSD má Chovance. Piráti nesmysl jménem přímá demokracie. STAN je améba. ODS vévodí Václav Klaus ml., TOP 09 zaslouženě padá, SPD není demokratická strana a ANO nepotřebuje komentář.  Postávám před divadlem Komedie, piji pivo a smutně pozoruji povolební večírek Zelených. Nejsem sama, do které piva tečou jedno za druhým. Přesto se najednou přistihnu, že říkám: „Petro, asi chci vstoupit k vám do základní organizace.“ Dostávám pusu na krk, pod ucho: „Vstup k nám!“ Někdy, když je člověk na dně sil, a přestává vidět smysl v tom, co dělá, se situace najednou obrátí. Vidí, že je tak špatně, že jednak není co ztratit, jednak že když už se něco nezačne dít teď, tak už asi nikdy. Místo analýzy je potřeba motivace k akci. K politice – k politice v ulicích, politice v kancelářích, politice v práci a politice od počítače. K politice přímých akcí a politice vyjednávání, ke kultivování okolí, k ostré kritice křivd a spravedlností. V tuto chvíli, na dně, je moje mysl asi nejzelenější za poslední dobu. Bude to zlé a bude to dost možná i bolet. Bude to vysilující a bez konce. Nebudu sama – budu v tom  nejkomplexnějším hnutí, které jsem kdy poznala. V hnutí environmentálním, sociálním, aktivistickém i politickém. V zeleném.





Bernardeta Babáková

***


No tak já nevím-
co naposledy jsme tak prožívali?
Promoci? Pohřební triznu?
Petrovi narozeniny?

jak się czujesz?
Trochu provinile.

Měla jsem asi jiný starosti;
jako prohlížet svý kotníky
v odrazu výkladní skříně.
Nechtělo se mi jezdit
do Varšavy.

/Stejně je vybombardovaná/

Do zelena rozpálený aktivista
vece,
„radši bych se miloval, než seděl u komise.“

„Nezapomeň, že kde teď žiješ
je to stokrát horší.“
Zrzavá Vroclavanka žádá o anexi.

Zmohli jsme se akorát
půl roku před kampaní
dadaisticky dozdobit nějaký plakáty;
dekupáž
asambláž
z příslibů sociální jistoty.

Ach,
jak jsem nezodpovědná.
Takový to - občanský - cosi
všude klíčí.
Když zavřu oči vidím
stádo oveček
před Haličí.






Dalibor Maňas

Volby jedna báseň


Tahle země není pro starý
A tyrana si zaslouží
Volby nevolby
V dobré víře
kočírujeme
vlastní běsy

Volby nevolby
lžeme sobě o sobě
Vždycky přece zvolíme
dobro především pro sebe
Týráme-li sami sebe
Ani tyran už nám neublíží

Volby nevolby
- volit jen lásku
byť by byla nevlastní

Volby nevolby
národní cirkus
a kamarádi na facebooku
každý u své fotky
logo jiné strany

Volby jedná báseň
všichni mají dopředu strach z toho,
co sami způsobí





Dalibor Maňas

***


"If voting changed anything,
they'd make it illegal"
(Emma Goldman, americká anarchistka a mírová aktivistka litevského původu, 1869 – 1940)

Pojedu do Sudet
je babí léto
k volebním urnám

Jedu za naftu
ve vzduchu jsou cítit volby

Vesnice kopce
místa odkud
Zmizeli Němci

Koho by si asi
Tam u hranic
zvolili oni?





Jan Spěváček

***


Už dlouho mě trápí pocit, že jen velmi málo Čechů reflektuje vnitřně i navenek - a to jakkoli - princip a akceptaci kolektivní viny. Něco, co explicitně vyjádřil v jedné ze svých nejhezčích básní Jan Skácel /ano, v té s moudivláčkem/. A jelikož cítím kolektivní vinu, nemohu nevidět bídu a pozlátko dnešní doby, nemohu nemyslet na vyhnání sudetských Němců, na nucenou asimilaci a i z toho plynoucí dnešní problémy Romů a dejme tomu na to, kolik migrantů z naší země kdy přijaly jiné země; a pomlčím o globálních problémech. A proto se mi příčí malost lidí, kteří volí malost těch, jež považují za velké. A jedno je mi jasné - naše ateistická desetimilionová vyšlechtěná téměř umělá bublinka v sedmimiliardovém světě, v němž tu a tam někdo věří v něco jiného než v sebe a peníze, je pomíjivá jako ostatně téměř vše.





Jan Spěváček

***


Míjet volební plakát.
Žít skrz naskrz demokracií.
A jen občas nechat vyplakat
srdce všech našich Grácií.




Šimon Leitgeb

Tahle země neni pro mladý


Jsem pyšnej na svou zemi - z titulu prezident se už dávno stala nadávka, protože tam sedí opilej kretén s ovcí pod nohama a ve sněmovně vede "největší českej  patriot" Pitomio a agent Bureš.
Pořád nechápu, kdo zvolil Pitomia, kterej ani neví, co má v předvolebním programu a bejvalýho slovenskýho estébáka, kterej je trestně stíhanej a jeho názory se mění podle počasí na Nově.
Mám dost přátel z mé i starší generace a nenajdu mezi nima ani jednoho, kdo by podporoval výše jmenované. Najednou se cítím opravdu sám.





Vilém Soroka

Bolba


Az pujdu
Kolem Hitlerova bunkru
Bude zbyvat uz jen kousek
K ambasade

Stale nebudu
Vedet
Jestli jdu
Volit
Anebo
Bolit

(Berlín, 20. - 21. 10 2017)




Pavel Zajíc

Ing. Bohuslav Chalupa

(cyklus-poéma, 8 částí)

I.
Dobrý den,
Dovoluji si Vás tímto požádat
o Váš preferenční hlas
respektive Vás chci požádat o to,
abyste mi umožnili
dále pokračovat v nedodělané práci v oblasti obrany země
a bezpečnosti občanů,
té fyzické i té kybernetické,
abyste mi umožnili pokračovat v úsilí bránit pronikání vlivu
Politického Islámu do Evropy a především do
České republiky.

II.
Nabízím Vám své zkušenosti,
znalosti, vědomosti
a odpovídající pracovní nasazení
k důslednému a kompetentnímu řešení této, výše uvedené,
rozsáhlé problematiky.
Jsem k tomu ve svých 57 letech
celkem
dobře
vybaven
ať už svým úplným vojenským vzděláním,
svými profesními
a životními zkušenostmi.

III.
Zkušenostmi z toho,
čemu jsem se v Hnutí ANO2011 a v Poslanecké sněmovně,
přesněji řečeno v orgánech sněmovny,
zahrnujících v podstatě úplné spektrum
vše,
co se týká naší
obrany a bezpečnosti:
místopředseda Výboru pro obranu PSP ČR,
předseda Stálé komise PSP ČR pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství,
člen Stálé komise pro kontrolu činnosti GIBS,
člen Výboru pro bezpečnost PSP ČR,
předseda Podvýboru pro akvizice MO,
obchod s voj. materiálem a Inovace AČR,
člen podvýboru pro Vězeňství a pro IZS, člen podvýboru pro ICT a
e-Government, člen podvýboru pro migraci a azylovou politiku….

IV.
Mimo práci ve sněmovně
jsem založil neziskovou organizaci,
ústav „Národní institut pro obranu a bezpečnost“ https://www.institutobrany.cz/,
jsem spoluzakladatelem
a aktivním členem
protiislámské Platformy pro zachování evropské kultury /www.platforma-parlament.cz/,
jsem jedním ze signatářů a aktivním členem
„iniciativy 202020“ http://202020.cz/iniciativa/
a nedávno jsem  parlamentní demokracie,
obhajoval
hodnoty euro-americké civilizace
a našeho pevného přátelství
se státem
Izrael.

V.
Velmi významně jsem podílel
na obhajobě a prosazení
práv českých držitelů
legálních zbraní proti nesmyslné,
takzvané „odzbrojovací“ směrnici EU,
dlouhodobě prosazoval oficiální odsouzení
genocidy Arménů osmanskými Turky,
velmi tvrdě jsem se vymezil proti islamizaci
a také jsem požádal
o členství
ve Svazu
praporčíků
a důstojníků AČR.

VI.
Po celou dobu
jsem důsledně
prosazoval principy
přijímání migrantů
a celkovému přístupu EU
(zejména SRN) k migrační krizi.
Jsem významným zastáncem
nutnosti provedení reformy
EU a
NATO
a posilování suverenity ČR
na základě principu rovnosti
ve vzájemných vztazích, ať už
s ostatními členskými státy EU,
s USA či Kanadou, stejně jako
s Čínou, Ukrajinou či Ruskou federací.

VII.
Od roku 2011 se aktivně věnuji
problematice zvýšení kapacit
kybernetické bezpečnosti a kybernetické obrany.
Své postoje vyjadřuji zcela otevřeně
a přímo, ať už na sociálních sítích,
v tištěných mediích,
v rozhlase
či v televizi.

VIII.
Úspěšně jsem prošel
vnitrostranickými funkcemi v
Hnutí ANO2011
(byl jsem předsedou Místní organizace Brno-Komín,
místopředsedou Oblastní organizace Brno-Město,
Krajským předsedou Hnutí ANO2011 v Jihomoravském kraji),
jako krajský předseda
jsem úspěšně odřídil
4 celostátní volby
– volby do Parlamentu ČR,
volby do Evropského parlamentu,
komunální volby
a krajské volby.
Své práci ve sněmovně
se věnuji
na 100%,
„nekumuluji“ ani své soukromé,
ani profesní aktivity,
politické funkce
či funkce v různých správních
či dozorčích radách
- v souladu s vnitrostranickými usneseními a svým poslaneckým slibem.
Děkuji Vám za přízeň a důvěru.

S pozdravem
Ing. Bohuslav Chalupa 
Poslanec Parlamentu ČR
Místopředseda výboru pro obranu
Předseda stále komise pro kontrolu VZ





Pavel Zajíc

charta


dle frankfurtské úmluvy upozorňujeme v pravidelném
hlášení na výskyt slov, které podléhají významnějšímu dozoru.

V dobovém internetovém komentáři jste uvedl: myslel jsem
si o tobě, že nácky nesnášíš… (source: fb, page: Tomio Okamura mi dal ban, 19.10.2017)
V souvislosti s tímto výrokem Vás vyzýváme k plnému zdůvodnění
vašich tehdejších ideologických postojů, míry občanského zapojení do
ovlivňování veřejného prostoru ohraničeného jak prostorem Vašich nejbližších
tak i širším okruhem (zpravidla vymezených jako přátel přátel, veřejný, přátel přátel přátel)
dle úmluvy upozorňujeme, že výrok bude kategorizován jako podpora
hnutí propagující automatizaci a technokracii.

vysvětlení podejte veřejně prostřednictvím vaší autorizované stránky

s pozdravem
history.securityservice





Tomáš Blažek

příležitostná báseň


do našeho malého města
vtrhly tvé velké ideje
andreji okamuro
cesto pravdo živote
a taky já si vybral stranu
ale nemohu ji volit
protože jsem viděl
byt jejího lídra

studené dlaně
nechrání tě
nejen ty
vidíš rudě
na čem maká tvá fízlovská duše??
můj vůdče
tvá urna zde jest
a volá tebe
na zdraví

zatnout tam sekyru
nechat je vytéct
nestarat se o volby
to bych si přál
nenávidím jihlavskou městskou policii
tak je to prosté!
toho mě zbavte, blbci!
však ne

ne volby nejsou zlé
to jen vítěz je vždycky zlý
kdo další
dnes přizná že je gay?
tyto volby odhalují všechno

já nepřiznám nic
do své básně dobro ukryju
jsem však zaměstnanec agrofertu
satanův souputník
to musím kamarádům vysvětlovat
a na ně jediné spoléhám
není tak snadné zabít
všechny ty fešáky se studenýma rukama
v zemi milované
nemohl bych tě ale
milovat
až po volbách
republiko?

(Psáno před volbami 20. října 2017)





Tereza Strnadová

***


Když z pravdy
je už jen bezvýznamné slovo,
je čas se bát.
Sama láska nestačí.
Ano, lež zvítězila.
Nohy má dlouhé jako čáp.
Za ní se v závěsu plíží
nenávist a zloba.
Čeká nás každopádně
nová doba.





Krista Kašpar

***


V predvolebním kotli
Nejen na facbuku
Je nejlepsi natřít si lýtka koňskou mastí

Pak teprve dostane život rozměr

Komu se věnovat?





Zdeňka Pospíšilová

***


I.
Stojím klidně stranou, vyhýbám se třeskutým politickým vášním, vyhovuje mi, že nemáme doma televizi. Nicméně letošní volby a atmosféru jsem nemohla nezaznamenat.
Asi  měsíc před volbami začal chodit do schránek plevel předvolebních letáčků. Jedno odpoledne mě jejich výběr, třízení a odhození do krabice na letáky pozdrželo. Děti mezitím přichvátaly k výtahu, kde se setkaly s jednou sousedkou. Volala, jestli jedeme. Utrousila jsem vysvětlení mého zdržení, neúmyslně jsem zažehla jiskru. Výtah se rozjel, nebylo úniku. Sousedka bodře oznámila: „Já mám jasno, budu volit jedině Okamuru.“

II.
Několikrát týdně jsem procházela přes brněnské Náměstí Svobody. V jednom z deštivých rán jsem spatřila bezdomovce, který se se svými igelitkami ukrýval v přístřešku jednoho agitačního stánku. Jiný den oknem z tramvaje se mi naskytl pohled na úklidovou četu likvidující čmárance na stěně babišovského ostrůvku. Žlutý tým nafoukl skákací hrad, nezřídka se před ním vyzouvaly romské děti. Pro všechny děti byly lákadlem balónky rozličných barev. Neubránila jsem své děti, balónku od muže na jednokolce neodolaly. Naštěstí se jednalo o mně přijatelnou barvu. V práci jsem zaslechla úryvky rozhovoru Veselovského s Cibulkou. A okamurovská agitace mě ještě jednou dostihla u Hlavního nádraží, kde zbudovala svůj předvolební tábor tato strana. Při jedné odpolední cestě, když jsme se s rodinou blížili do těch míst, byl slyšet ruch. Až jsme se dostali ke zdroji hluku, naskytla se nám podívaná na veřejnou seanci Hare Krishna odehrávající se vedle prázdného SPD stanu. Dcera se pak ptala: „To byli indiání?“

III.
Vím, to jsou povrchové úsměvné dojmy. K hlubšímu pozitivnímu dojmu řadím mladé hlasy pod třicet, které na Facebooku dávaly najevo, že jim volby nejsou lhostejné, negovaly takový ten alibistický postoj „jeden hlas nic nezmění“, bylo patrné, že o budoucích letech naší země přemýšlí, uvědoměle zveřejňovaly své preference a šířily odpovědnost jít volit. Naopak ze starších lidí čpěla bezradnost. Já na prahu třicítky jsem hodila svůj hlas straně, ze které znám několik členů osobně a kterých si vážím, a jejich program je mi jako matce dvou dětí sympatický.

IV.
Výsledky voleb ke mně pronikaly na podzimním Halasově Kunštátě v barevném rozpuku, opět prostřednictvím lidí mladých – mladších než já – s telefony v ruce hltali průběžně zveřejňované informace o sečtených hlasech a doplňovali je svými komentáři. Po návratu domů v deštivé neděli se u grafů na internetu opírám o svého politologicky gramotnějšího manžela. „Moje“ strana se těsně přehoupla přes pětiprocentní laťku. Hořce se usmívám nad černobílým obrázkem myšek, které si sdělují: „Budu volit kočky. Slibují, že nebudou chytat myši.“ A tuším nespokojený mumraj se začátkem nového všedního týdne...





Stanislav Hyena Caha

Změna plánu


Šel jsem se poradit s Čestmírem
o obtížích při cestách vesmírem.
Plán mi však zhatila blondýnka
s účesem na Jardu Faltýnka.





Stanislav Hyena Caha

***


Haiku o důsledcích plíživé inseminace v politice
Váš lídr je tak přítulný,
že ho snad hodím do urny...





Stanislav Hyena Caha

***


Balada o důsledcích genetického inženýrství
Řekla mi to napůl v žertu:
Mé srdce patří Agrofertu.
Inu, nevidíš nikdy do žádné ženy,
kterak jí v útrobách mutují geny.





Emma Kausc

***


Není žádným tajemstvím, že jedním z nejvýraznějších rysů tzv. kolektivního vědomí, (pokud na tento termín přistupujeme) je zapomínání. Naše společnost, řekla bych, komunikuje zkráceně; prostřednictvím obrazů. Dovedli jsme to však do fáze, kdy nám jsou jedno okolnosti jejich vzniku, kontext - historie. Podle mého názoru jsme se dostali tam, kde jsme nyní, i z důvodu, že jevy historie na které máme pamatovat a mít je v paměti, utkvěly jen jako pojmy. SPD, ANO, (ale i další ) přímo navazují na absenci událostí, které mají být přítomny, aby se “historie opakovala co nejméně.”





Mirka Ábelová

V Česku sú voľby. Zase. 


Píše mi Karel
Vraj či niečo nenapíšem k českým voľbám

Čo by som tak mohla
Celé dni kojím
Meriam teplotu
Hojdám
Uspávam
Žvatlám detským jazykom
Čakám na sväté “mama”
Dojčaťu čítam básne Sylvie Plath
pre samovražedné miminká

Potom pri výmene 24.plienky mi to dojde

Ste v prdeli, bratia a sestry
Ostatne, tak ako aj my

Zasúvam rektálnu rúrku
Teraz už len čakať





Roman Krištof

***


volit du a myslím na volky
hnané do němec, jak jim bylo..
kroužkuju
myslím na tažné ptáky
jestli si taky takto
zadělávají na kroužek
volky nevolky žene se do víru
má lebka i zkřížené hnáty
život na lodi je hold
vratký
takže stallmach
starosta víru na kandidátce pirátů
za vysočinu





Roman Krištof

***


nezoufejme
vždyť i
umělá inteligence
tvoří poesii
a jen tak vlastně navíc
řídí dopravní systémy
a zamilovává se
do bývalých lidí
jak mladí básníci
do padlých žen
tak snad i ti
na malou stranu
do paláců
volbami vrženi
napíšou verš
a strhne se boj
o ten nejvolnější
v holdingu





Roman Švanda

***


Budoucnost já vidím tenkou
Nad Svratkou
I nad Kamenkou
Všecko co bylo
Změní se v báj
Vodňanských kuřat
Bude tam ráj





Roman Švanda

***


Obloha rudá je
Pak oranžoví
Kdopak to vyhraje
Kdo ví kdo ví
Středeční ráno
před volbama
Snad trochu rozumu
A pámbu s náma





Bořek Mezník

Letos jsem poprvý v životě šel k volbám

a někoho volil. Sice jenom do kraje a taky to bylo spíš
proti někomu, než pro někoho, to aby se jeden kokot
konečně odvalil od státního cecíčku. Už to nikdy neudělám.
Vyšlo to nastejno, jak kdybych nevolil. Po
volbách se zase všichni spářili dohromady, pro dobrý
bydlo a člověk pak už jen čumí, a sere doma do gauče
a říká si: do hajzlu s tím vším, a má pocit, jako by
mu zrovna něco nenávratně proplulo mezi rukama, že
cosi prokurvil. Teď bych si za to nejradši nalískal. Ale
do Senátu jsem volil po svým anarchistickým způsobu.
Jako dycky, bílým lístkem s áčkem v kroužku a na druhou
stranu jsem napsal: Do prdele se Senátem! Je mi
jedno, kdo tam bude chrápat! Volím prázdným lístkem
a chcu za sebe prázdný křeslo! V našem obvodě kandidovali
samí kreténi. Odjakživa odmítám politický strany
a jejich kontaminovanej systém, a nevím, fakt nevím,
proč zrovna tyhle lidi a jejich stejně kontaminovaný
přisluhovači, co je pokaždý jak idioti lidi zvolí, maj rozhodovat
o životech jinejch. Do piče s tímhle otroctvím!
Makám a platím daně, ale bohužel není žádná strana,
která by naplňovala moje ideály. A ani bejt nemůže.
A nechcu se jima poskvrňovat ze svý podstaty. Jsou to
spolky, který se pachtěj za svym prospěchem a zájma-
ma, prolezlí korupcí a funkcema k hovnu a touhou po
moci, pomstychtivci, který si chtěj vybít svý komplexy
na druhejch. Altruismus maj v prdeli a s ním i všechny
posraný voliče. A přitom existuje tolik krásnejch kdyby,
a na světě by bylo líp.





Roman Polách

Šedý den demokracie


Jako básník si můžu dovolit postavit své vidění světa na metaforách, které pro mě určují strukturu světa, pomáhají mi utříbit si důležité věci v souvislostech, které na první pohled nejsou zřejmé a zároveň je mi k pomoci ve vyhodnocení oněch záznamů světa. Nedávno v jeden den, takřka paralelně ve stejnou dobu proběhly v Ostravě dvě akce – jednou byl debatní večer o sociálním bydlení se zástupci Zelených a zástupkyní sdružení Probuď domy, tou druhou byla autogramiáda Jiřího Kajínka. Na prvně zmíněnou diskuzi přišlo necelých třicet lidí, na tu druhou dorazilo – mým odhadem –minimálně na dvě stě. Nechme stranou reálný potenciál, jaký měla první akce, aby přitáhla více návštěvníků, protože obecně už návštěva oné autogramiády je vypovídající sama o sobě a o soudobé společnosti jako takové. Společnost dnes sociální problematika – tj. problematika, která se dotýká jejich vlastní existence v tomto světě na nejintimnější úrovni – pro mě nepochopitelně nezajímá, zatímco je (svým způsobem pochopitelně) oslovují antisystémové osobnosti, a je jedno, zda jsou obviněné ze zločinu, zločin už spáchaly nebo teprve zločin (na společnosti) teprve spáchají. Než abychom se postavili problémům, které nemají jednorázové řešení a vyžadují dlouhodobější a vytrvalejší přístup, než abychom diskutovali například o sociálním bydlení, necháme se obestavět vlastní celou, která bude naším obydlím, sebelágrem, než abychom si alespoň poslechli hlas k problematickému tématu, raději budeme poslouchat a obdivovat vraha, případně budeme relativizovat či dokonce zpochybňovat jeho nelidské činy. Než abychom přemýšleli pluralitně a kriticko-konstruktivně, raději volíme člověka bez jakékoli ideologie, jehož myšlení je šedé jako poslední den voleb v roce 2017. Až teprve nyní můžeme zpětně svým způsobem pochopit tezi Slavoje Žižka, kterou vyslovil v situaci amerických prezidentských voleb – nynější situaci můžeme interpretovat jako jistou naději, že se ona Babišova antisystémová a Okamurova takřka krajně pravicová strana co nejdříve zdiskreditují a s nimi se zdiskreditují i jejich prázdné ideologie a společnost pochopí, že jednorázová řešení vždy vedla k rozpadu společnosti tak, jak to už vlastně zažíváme a jak toho využívá například osoba Miloše Zemana. Když rezignujeme na sociální a obecně lidské kontexty a myslíme pouze na své vlastní strachy, společnost se rozpadne, slovy Jáchyma Topola: Když sereš na hvězdy / padá ti to na hlavu. Vše ještě ovšem není ztraceno, proto to ještě není černý den naší demokracie, ale šedý.





Karel Škrabal

Volby 2017


Dneska koupím dalšího psa
Zítra reprobedny
Pak vezmu oba naše pejsky
nasypu jim do pelechu volební lístky
nastavím mikrofon
a pustím na plný kule jejich vytí
aby nebyl slyšet můj pláč nad touto zemí





Karel Škrabal

Sousedský klub


V lokále za rohem
po večerech figurujem
Vypadáme na baru
jak z nezávislého filmu

V ruce cigára
hudba ztlumená
dveře zamčené
Schováváme se před tím
co nás chce řídit jako firmu