Děkujeme za vaši podporu v soutěži Blog roku Magnesia Litera. Nevyšlo to, nevadí. Poezie žije dál!

Jan J. Novák: Když se umoudřím, potkám se se psy

neděle 29. ledna 2017

Jan J. Novák (1938 - 2017) se narodil 8. října 1938 v Brně, později se s rodinou přestěhovali do Kyjova, vystudoval  Střední průmyslovou školu strojnickou ve Zlíně, vystřídal řadu zaměstnání (hostinský, správce na zámku aj.). V 60. letech založil ve Zlíně poetické divadlo Veronika. V roce 1969 přesídlil do Prahy. Byl členem redakční rady časopisu Psí víno a několik posledních let byl jejím čestným členem. Je autorem mnoha básnických sbírek: Navštivte Peru! (1996), GAYA GAYA (1998), Kupé pro Marcela D. (2001) a dalších. V roce 2007 mu vyšla v edici Stůl část sbírky Z deníku po Celanovi jako neprodejná příloha časopisu Psí víno. V plné verzi vyšla tato sbírka v nakladatelství Dybbuk (2010) a byla nominovaná na cenu Magnesia Litera 2011. Jan J. Novák zemřel na Tři Krále 6. ledna 2017. 


Blok z básní Jana J. Nováka připravila Kateřina Bolechová:


"Kdysi, po jednom výjezdním zasedání Psího vína jsem napsala.


VYSKEŘ
Srpen, rozkopané nádraží, rozestavěná chalupa, hrstka básníků, med do slivovice. Jeník, co umí z hub slovácké kroje. Vyspat se s básníky a starou ovčáckou fenou v jedné místnosti. Nad údolím zadek odcházející noci. Jsou lidé, se kterými se v životě setkáte jen párkrát, a přesto ve vás zůstanou. Jeník je jedním z nich."


(Foto: Michal Šanda)













***


u splavu Boršov, mladší těla
harpunují mladá, mladá ta před hypotékou
pánbůh s námi vybílí komoru. do početí
se upadá je nevychovanost

nad Ježovem, andělé bisexuální ptáci
svatý kraj, svatý bez vlastní vůle. nad-
národní. z honu na škodnou vlastenci
prvních škodovek
proto jsem nebrečel
po obědě se kameny spojily v horu
ale nasvinily a dělaly rámus
a těch ptáků, jak kdysi v dětství
když se umoudřím, potkám se se psy
bývali tři, na slepého jsme volali RÁNO
byl trochu cítit. jako můj kouzelný
dědeček. ten kouřil tabák a pil rum
feně říkal VÁNOCE. skoro každý den

(bratr Zdeněk)

vynález postarších reků: plynové pleťové
masky, Staré Násedlovice a vzpomínání paměti
paměť je pletí, vzpomínání násedlovicemi
ještě smrtí, když v ženském lůně hřeb

(Ze sbírky GAYA GAYA, nakladatelství Kant, 1998)





Prostěji 

(paní Em.) 

xxx

strašný člověk
ten člověk je strašný
člověk jako pánbu
plný erteplí



xxx

ráno v posteli
jako bismark a bismark
neskrývá, nezakrývá
žvaní



xxx

židovský dům
mohylou moukou, říká
že po smrti zatopíme
otrubami, hemžením



xxx

ranní ptáče nemusí zrovna
ptákem, plameny plemenem okují
- pod chytlavým nebem teplý
toaletní papír



xxx

Polámaná zvěř, chudobná
pozůstalost. Vracíš se z
cvokárny podražený jako švícko
od verpánku po klozet

(Z časopisu Psí víno č. 35, IX. ročník, 2005)





119
na adresu dantona, po celanovi 


ráno ojediněle vlhy, orava, krásně
voní. krajina má svoji židli, člověk ji propíjí
tak mladý, a už jste přispěl tak málo -

cedry kastrují kmeny, životy radost žít
doktore, máme nějakou šanci? bez oken dveří, když
mozek čpí a nikotin je zvláštní řemeslo

- popel z jednoho stromu, svět
brousíme pilu, držíme hubu a krk, podle robespierra
cizinec na svém místě, horúčava





125
my o vlku, po celanovi 


psi jako země. žárlivostí brání
svou dementní nezištnost. udělejte místo vlku! -
mezi  zcepenělými zduchovněl 

- kupírovaný vápnem uršulinek
páchne tlustopisy a farskou kuchařkou: jak přežít -
psi, které osud zamíchal do kancionálů

jsou vlky mezi námi vlčaty -
venkovský voříšek ohlídá dům o tisíci patrech
člověk sotva vlastní myšlenku, cvak

(Ze sbírky Z DENÍKU PO CELANOVI, Psí víno/edice Stůl, 2007)





***


pršelo, a já byl mimo domov. chystal jsem si
noc. v pokojíčku kromě přítele dřímala postel
a dámy. Velazquezovy Dvorní dámy jsou obraz
ta v pozadí maminka zamlada, zádumčivá
reneta. za oknem kousek nádraží
když uvažím, že na cestě jsem od osmatřicátého
a dosud jsem nepotkal ani jednu z těch dam
něco mi ufrnklo. byl to jistotně lidožrout, nebo
takový ten lis na ovoce, aby bylo moštu

(bratr Jiří)


Ze vzpomínání paměti

Bláznice
sapfó s tebou
i kristus sám i my
v brzku oni

(Ze sbírky GAYA, GAYA, Nakladatelství Kant, 1998)





PALEČEK VYDĚŠEN 

HORKOU MOČÍ DOBYTČETE


PO VPICHU EDEN 

PRAHA DESET


POPCORNEM 

TAŠKÁŘI DOBY

OTEC SKLÍZÍ MASO 

MATKA PRONÁŠÍ DIVOKOST

PLANÁ JABLOŇ

ASPOŇ SEVŘENÍM

TENKÁ NIŤ 

VLASTENCŮ


OHONEM KOMETY 

JIHOČESKÝ ZRAJÍCÍ

BRAMBOR 

POTMĚ RENETOU


(Z časopisu Psí víno č. 14 /2000)