Tereza Semotamová: Kámen úrazu

neděle 17. února 2019

Tereza Semotamová (* 1983) nedávno zaujala svým existenciálním románem Ve skříni, který vydalo nakladatelství Argo. Poezii se tato autorka věnuje spíše výjimečně, proto je Nedělní chvilce poezie.CZ ctí, že když se tak stane, může přinést její básně. Tereza Semotamová je absolventka Ateliéru rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky na JAMU a germanistiky na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, pedagožka, scenáristka, dramaturgyně, spisovatelka, překladatelka z němčiny a aktivistka českého PEN klubu pomáhající pronásledovaným autorům z různých totalitních zemí. S výsledky této její činnosti je možné se seznámit na webovém portálu Ravt a nebo i na zdejší stránce. Již dříve vydala román Počong (2016, napsaný společně s Jakubem Vítkem).


(Foto: David Konečný)













Ach ta česká krajina


ach ty české rozvaliny jak já je miluju
všechno je rozvalené neopravené rozjívené
lidé zahrady ministerstva celé celky
neopravitelné neučesané neobdělané
být rozvalinou je právo na život takový
jaký je

a jaký teda je?





Ulrich často přemýšlí o svém singlovství


Ulrich předchozí vztahy nevnímal tak vážně, nyní má problém
se svou situací vyrovnat, často přemýšlí o svém singlovství
Nikola se nezabydluje pořád nikde, ale předměty, k nimž má citovou
vazbu, si uchovává. Ačkoli je ve Skandinávii spokojená, sama neví,
zda tam nakonec zakotví. Domov je pro Noru reálný cíl, vždy jí nejvíce vadila náladovost
ostatních obyvatel prostoru. Pocit domova pro Marii vytváří televize, mají jich v
bytě dokonce několik. Libuje si v
zažitých stereotypních činnostech
a bojí se vzájemnosti, zároveň ji občas spontánně vyhledává





Antiskoba


toužím napsat povídku o
tom, že jsem se zamilovala do týpka
podržtašky z ruského stánku
na frankfurtském veletrhu
ale nevím nevím
co by mělo být pointou
jediné napětí by spočívalo v tom
že on je putinovec a já antiskoba
balíček slibuje běžnou nudu spojenou s turistikou





Nic se


v kavárně přestala fungovat wifina
všichni se po sobě náhle dívají
a neví jak verbalizovat to děsivé
tajemství
pak zase jede
uklidnění
a zděšení
za tu chvíli dysfunkčnosti virtuality se
v ní ani venku vůbec nic nestalo





Ahoj slunko


slunko ahoj
mám problém s těmi houbami
pro tebe
to nevadí, já tu řeším fašismus
můj student bude volit realisty
to je nějaká strana?
jo, to na ukrajině asi nemáte
ale máme
ty houby se teprve suší





Su v pavu


činách
zapisuješ co utkvělo
a hlavně to co neutkvělo
čekáš až ti ženáč odepíše deset písmen
odklikne je aby odehnal svůj nedělní hnus
ségra má tik
možná ze mě a já z ní
radím jí čínskou metodu
nalepit si na víčko papírek
ale zdráhá se této alternativní metody
a ve výsledku ještě dr martin čvančarovou
požádá o ruku
přitom brangelina is dead
spodní proud, reflektuj ho
láska je krásou duše
piloerekce je husí kůže
má problém s botama vypadá v nich jak sedlák
v televizi právě praví že za sto let se do důchodu bude chodit ve sto letech





Pompon


tento vlak právě zastavil z důvodu zásahu policie
nanonormy nanostránky nanoesence života nány
na můj byt spadl meteorit
všichni jsme jen pomponi
viselce visící jen pro visení samotné
prý nemám přestat zapisovat
a ve vlaku chlapi naproti jsou nad věcí
saju jejich klid a čumím na seroš
chvíle obývákového klidu
než zase vystoupím
i z novejch trámů prej jde udělat starý
hlavně koupit dobrý dřevo
kniha o Treblince prej nuda ale Tučková dobrý





Syrová Sýrie


nechala bys na sebe sáhnout Syřana?
no tak uvidíš
nic jinýho ti nezbývá než dívat se do dáli
každej se díváme do dáli
šedá hmota
rychletuhnoucí
koncový mozek
a tohle je jen začátek
T-Mobile mi píše: děkujeme, že jste s námi
aspoň někdo
a Cofidis mi nabízí partnerskou půjčku
svině zajebaný
luhuju luhuju





Mezi vílou a děvkou


nikdy si na rovinu neřekneme
že trpíš hybris
syndromem mocenské pýchy
a proto jsi muž leda tak v grantech
přesto vidím naše dítě
už jsem jich viděla
s tím a s tím
a teď je mi čtyřiatřicet a
autorky mezi vílou a děvkou mi říkaj
no co dyž tak ustojíš bejt sama
přitom je to blbost jak brno
a víme to





Marme


lidi žijou marmelády
vaří živijó se
tím ptám se josefa jsem
lůzr otazník a on
nevyvyšuj se zase
a já chci aby řekl že ne
pijeme gruzín
ský něco a jde nám to
do hlavy co je plná
marmelády





Deratizace představ


mí kamarádi maj štěnice
nesmím to nikde říkat
štěnice chápeš nikde to neříkej
šeptá mi ona na balkoně kulturní instituce
všude doma po tý deratizaci takovej brajgl
hele štěnice budou a my nebudem
ježiš neříkej to slovo vůbec
dyťs ho řekla sama už asi tisíckrát
dyby to prasklo ta ostuda v kanclu
prosím tě ti maj doma něco mnohem horšího
třeba jako co
třeba divno dusno peklo představ si





Svět už je jinej


je tu opravář klik
klidné srdce světliny je místo ticha
klika nejde spravit neslučitelná se současným světem
omlouvám se vám za ten bordel v kuchyni
omlouvám se, ale hřebík nemám
sama žena nemá hřebík
místo ticha, z něhož je teprve dáno něco takového
měla jsem dva hřebíky, ale nevím, kam se poděly
to máte kliku z třicátejch let svět už je jinej
něco takového jako možnost sounáležení bytí a myšlení
teď hovoří se závitem v klice: kamaráde,
ty mi tu překážíš, tebe já odvrtám
a myšlení, tj. přítomnění a postřehování
vypráví, že toho psa, co má,
našli kamarádi v prokopským údolí
někdo tam vyhodil 5 štěňat
a mně, eu expertce na granty, jde hlavou:
innovative distribution strategy





Máme střechu v piči lásko


mám na střeše horolezce
leze nahoru a dolů
ta střecha je odepsaná mladá pani
oukej říkám a míchám jíšku
ach princ
ip světa
nakonec sú diery všade
rekreační zařízení zove se Kafka
tak dobrý mladá pani detekoval jsem
ale upřímně
to takhle nejde flikovat donekonečna
moje řeč kývu
dělám i lety balonem
nejen pro invalidy
neměla byste zájem?
tady je vizitka Bečka
se jmenuju





Breč


břečka je od slova brečet
zlo je spolehlivé
dobro taky, ale jinak
kluk si fotí výhled z mé postele
nebe nad námi
polož to a foť mě rukama
říkám mu očima
ale on chce snídat
po mém kavkazském koberci
směřuje na záchod
a dělá tam zvuky
který musím poslouchat
máš kafe?
nemám, zvykej si





Sněním o kráse jsme to prošvihli


lidi potřebují někomu říct dobrou noc
říkáš mi chci rodinu a děti
denně na to myslím
pozorujem výpitky jak ve dvě ráno mastí karty o dvacetikoruny
a pijem jahodovej čaj s rumem
tak abychom sněním o kráse zas něco neprošvihli
vzácní přátelé
- říká někdo v tv a navrhuje Čunka na prezidenta
dobré ráno už ale lidé říct tolik nepotřebují
ráno se už zas bručí
a to je ten kámen úrazu





Jako kvér MG42


pes jménem Miriam
není k nalezení
je to pudl
jeden pudl se našel
ale to není Miriam
bejt happy že jsem spouštěčem
něčí mastur
ale ne, nemůžu říct nápodobně
sháním pro studentku knihu Láska
je rozebraná
tato báseň neobsahuje stopy korýšů
gugluju právo na lásku
vyhledávám pomlázku
jsem jako kvér MG42
v zimě mi vadí mráz a led
v létě prach
a po zbytek roku bahno





21. století


touha 21. století:
chybět robotovi
strach 21. století:
že se robot rozbije
a nepůjde restartovat
ani reklamovat
onan těžce zhřešil tím, že promrhal semeno,
místo toho, aby je přivedl k přirozenému určení
člověk může člověka násobit
ale není to jen tak
jak píše Tomáš Klus:
člověk roste láskou,
ale je to boj





Cesta


hlavně ženy u plotny právě řeší báseň o tom
že ženy jsou tu proto
aby byly maminkami
já holčičce v sobě vysvětluju
proč ještě není maminkou
z uší a očí a průzorů mi tryská
něco jako kariéra
se spolujezdci komunikuji pouze gesty
o tom jestli jede internet
studentům říkám že smysl má každá cesta
když po ní jde člověk poctivě
vlak má zpoždění
zírám na žlutý kotouč na nebi
nevím co chci
a teď zrovna mi to nevadí





Můj neviditelný pes


popírání hněv smlouvání deprese smíření
říkám svému psovi
promiň že jsi neviditelný
nemohu nemohu tě mít hmatatelně zatím
zatím zatím
promiň za tu monotematičnost milý psíku
jednou budem dál
nejvyprahlejší úsek bývá ten nejplodnější
nevěřím popírání hněv a tak dál
tričko s nápisem Born to be real
p.s. po čtení povídky o neviditelném psovi
dostavila se čtenářka nadšená
akorát vysvětlíte mi
co je to ten neviditelný pes
každej ho máme v hlavě slečno
lehni!





Život je smutný průvod na chůdách


kdo nemá komplexy, je buď psychopat nebo je mrtvý
když budete pozorovat vztahy kolem sebe
zjistíte, že snad ani o nic jiného než vzájemné
sycení rodinných komplexů nejde
život je smutný průvod na chůdách
lidi na netu rádi si pouští videa, kde lidé rozbalují dárky
peklo = hodiny a hodiny takových videí
život mi chutná jak tři dny deště
pršelo a bude pršet
lidé rádi používají slovo miláček
asi jako lepidlo
hladím neviditelnýho psa a lkám
popis knihy: vede neúnavný dialog s každodenností
popis diagnózy: syndrom berounské učitelky
hodnocení: it is unclear if this will be done or is planned to be done.
som neprisla na hodinu, lebo bolo vela aut na ulici, potom prisiel myval a prebehol cez cestu a bola

havarka a potom vsetci stali na prechode
básnířku v rádiu pálí pocit křehkosti a prázdnoty
luhuju se v tobě a nezabarvuju se chyba
Bůh je rozpálená pec plná lásky
čtu z knihy Neprožité příběhy a tím pádem zase nežiju
věčné čekání na pořad Možná přijde i kouzelník
ale usnula jsem
myslím, že si vlastně něčím dosáhla, čeho si chtěla
ve výsledku mě to vlastně bavilo
píše mi student
a v novinách píšou, že Němci s mercedesem mají větší
zájem o delší než půlhodinový sex
v porovnání s těmi, co jezdí
volkswagenem
Das Leben. Einfach sein