Děkujeme za vaši podporu v soutěži Blog roku Magnesia Litera. Nevyšlo to, nevadí. Poezie žije dál!

Jan Těsnohlídek ml.: Probudit se a začít znova

neděle 4. prosince 2016

Přinášíme vám ukázky z nové sbírky Jana Těsnohlídka ml. (* 1987), která nese název Hlavně zachraň sebe. Knihu vydává ve vlastním nakladatelství JT's.


Jan Těsnohlídek ml. pochází z Krucemburku, je autorem sbírek básní Násilí bez předsudků, Rakovina, Ještě je co ztratit a románu ADA. Za svůj debut Násilí bez předsudků získal Cenu Jiřího Ortena. Jeho básně byly publikovány v českých i zahraničních časopisech a antologiích, zařazeny byly i do několika ročenek Nejlepší české básně.





















děvčátko z moskvy


na pankráci
pozdě večer
obrovský
skleněný baráky
svítily do tmy -

potkal jsem
děvčátko z moskvy a

pomoh jí zanýst věci
do novýho bytu do
novýho života

tady v praze

v malým městě někde
na západě východní evropy

ve městě nácků a kreténů ale

v moskvě

to asi neni jiný a
za cizí
nácky a kretény se
aspoň
nemusí
tolik
stydět
-
-
-
vykouřili jsme cigaretu a
popřáli si
pěknej večer

na pankráci pod
obrovskejma
skleněnejma barákama který
ještě pořád

svítily do tmy





každýmu podle jeho gusta


a tak si naser -
a tak si naser -

myslel
jsem
si

že je to zázrak

že jsme se potkali že

tohle

se stává jednou za život že

se
to
asi

nikdy nestane
-
-
-
stalo
se

ale

ty

můžeš mít
na koho se podíváš -

můžeš mít
na koho se podíváš a



to nejsem
-
-
-
a tak si naser -

naser si a
buď šťastná

každýmu

podle
jeho

gusta

každýmu


podle jeho gusta





nikomu neublížit


nádech a výdech
nebo
spíš oddech a
tep srdce

hniju
tloustnu
rozpadám se
stárnu -

děje se
co se má dít
-
-
-
dívám se na svý tělo

tohle
ze mě zbylo

všechno
končí a
je
to
tak

přirozený

tak přirozený tak

přirozený že
se zdá

že
by
to

šlo

počkat
-
-
-
jednou umřít a

nikomu


tím neublížit





poslední kytky pro milana kozelku


lidi v tramvaji si povídaj
vedro na chcípnutí
lidi v tramvaji se potěj

čtyři tužkový baterky
do foťáku
na dovolenou -

odletíme k moři -
čtrnáct dní který
budou fajn
budou odměnou za
rok stresu v práci
-
-
-
roky se nasčítaj
roky přibejvaj

lidi si povídaj v tramvaji a
někdo teď leží v nemocnici tak
jsme vyhráli když
se můžeme hádat o to
jakej opalovací krém bude
lepší koupit a kolik - -

kolik dovolenejch nám
ještě asi zbejvá než
budeme ležet v nemocniční posteli
nevidomý
neslyšící
se posírat
-
-
-
kolik dovolenejch ještě asi zbejvá než
se to stane našim rodičům
sourozencům
nejlepším přátelům - -

kolikrát poneseme do nemocnice
poslední kytky a
kolikrát budeme na dovolený v době kdy
bysme měli bejt v nemocnici a
držet za ruku ty který
by to pro nás
určitě
taky

udělali





probudit se a začít znova


probudit se a
začít znova
dát
správný věci na
správný místa

říct si že

všechny
špatný rozhodnutí který
jsem udělal byly
ty nejlepší jaký
jsme moh udělat
v tý době - -

lhát si že

všechny
špatný rozhodnutí který
jsem udělal byly
ty nejlepší jaký
jsem moh udělat
v tý době a

věřit tomu - -

probudit se a
začít znova
dát
správný věci na
správný místa

zase chtít
něco chtít

něco cejtit





večer - sebelítost - noc - sebelítost - ráno - sebelítost 


jasně
že nemusim spát když
můžu celou noc
až do rána

kouřit a objednávat drinky
-
-
-
jiný
už to asi nebude -

jsem unavenej
z potkávání novejch lidí
poslouchání

jejich příběhů
-
-
-
můj příběh se
motá v kruhu a natahuje a

je v něm spousta vaty -

roky
sedim v barech
kouřim a objednávám drinky

kdo
by

to chtěl poslouchat


kdo vyprávět





začal jsem se bát že umřu


stárnu -

na mejch
tajnejch
místech za městem
už dávno

vyrostly domy

asfaltový chodníky
sežraly pěšiny
kterejma jsem chodil

dospěli lidi co
by přísahali že
podél cest kde vim
že byly stromy
nikdy

stromy nebyly - -

stárnu -

přestal jsem se bát že
brzo umřu
začal jsem se bát
že umřu

až pozdějc

jedna holka mi po pár letech
společnýho života řekla
že mě nikdy nemilovala že
si na mě

jenom zvykla - -

sám
bych
nikdy

svůj
vztah k sobě

nedokázal popsat líp